Zatímco před rokem na olympijských hrách v Pchjongčchangu právě ona triumfálně vyskočila na nejvyšší stupínek, ze kterého poslouchala českou hymnu, teď stála na mistrovství světa ve švédském Aare v prostoru pro rozhovory a potichu vzlykala.
Shiffrinová je mistryní světa v super-G. Pauláthová porazila Ledeckou |
V super-G, tedy v disciplíně, ve které na olympiádě šokovala svět, tentokrát propadla. Ve Švédsku dojela až sedmadvacátá se ztrátou téměř tří vteřin. Porazila jen Rumunku Caillovou a Mexičanku Schleperovou.
Nutno říct, že druhá půlka startujících měla v úterý nevýhodu v tom, že na jejich jízdy se počasí značně změnilo, na trať padla tma. „Byl to ohromný rozdíl, od nějaké patnácté závodnice se zatáhlo a až na výjimku už nikdo nic nezajel,“ podotkl trenér Tomáš Bank.
„A já neviděla na krok,“ prohlásila sama Ledecká, kterou porazila i krajanka Kateřina Pauláthová (24. místo). „Ale to není výmluva. Spousta holek jela za mnou, měly stejné podmínky a zvládly to líp. Dneska jsem to prostě nezvládla dobře, tak to je a s tím se musím vyrovnat.“
V CÍLI. Česká lyžařka Ester Ledecká po projetí cílem superobřího slalomu ve švédském Aare.
Zvládala to velmi těžko. První Mikaele Shiffrinové, druhé Sofii Goggiové a třetí Corinne Suterové pokorně zatleskala s hlavou skloněnou k zemi.
Stále měla nasazenou helmu a lyžařské brýle, které zakrývaly její slzy. Otázky novinářů? V tu chvíli zbytečné. „Z hlediska pozitivních věcí bych dneska vypíchla, že jsem to sjela až do cíle, což je fantastický. Takže mám kopec tenhle rok aspoň zčásti prohlídnutý,“ začala třiadvacetiletá lyžařka své povídání. Klepal se jí hlas a bylo znát, jak moc se pere emocemi.
Ledecká po závodě: Třeba si i trenér uvědomí, že potřebuju víc zkušeností |
Přeprat je ale nedokázala. „Velmi pozitivní věc je taky ta, že spousta lidí třeba pochopí, že ještě nemám na to, dostat se do té elity, a že to opravdu na olympiádě byla jenom výjimka. A budou mi i tak fandit a budu moct zase jenom překvapit,“ prohlásila a rozplakala se tak, že na pár minut nebyla schopná pokračovat.
Ani poté se neuklidnila. „Myslím si, že jsem udělala spoustě lidem radost. Bohužel těm, kteří mi to zrovna úplně nepřejí. Takže se budu snažit příště, stejně jako jsem se snažila teď,“ prohlásila a v slzách odešla.
Ještě předtím přitom pro Českou televizi řekla: „Třeba si i můj trenér Tomáš (Bank) uvědomí, že to chce opravdu víc zkušeností a že se budu do špičky dostávat kousek po kousku.“
Jistě, mluvila v emocích, ale ne do větru. Nemá ráda, když na ni kdokoliv vyvíjí tlak. Už v minulé sezoně před olympiádou platil v jejím týmu přísný zákaz o hrách mluvit. Jenže status vítězky her sám o sobě přináší velký tlak.
Je pravda, že Ledecká kromě šokujícího super-G v Pchjongčchangu na lyžích nikdy mezi světovou elitou nevyhrála. Nikdy nebyla ani na stupních vítězů, nikdy nedojela ani mezi nejlepšími pěti.
Možná, že hry v Koreji opravdu byly jen výjimkou, kdy okouzlila svět a už ji nikdy nezopakuje. Ale možná taky ne. Před rokem dokázala, že má dost talentu na to, aby vítězila na jednom i na dvou prknech. Zatímco na snowboardu je to pro ni skoro samozřejmost, na lyžích je to pochopitelně o dost těžší.
„Když je schopná zajet před čtrnácti dny osmé místo (ve sjezdu) v Cortině, tak v nějaké širší špičce je,“ míní kouč Bank.
Konkurence je ve světě alpského lyžování znatelně vyšší, tím pádem i tlak. S tím se ale šampionky musí vyrovnat. Kdyby ne, Mikaela Shiffrinová by nesbírala triumf za triumfem a Lindsey Vonnová by nevyhrála přes 80 závodů v kariéře…
I Ledecká to musí přijmout.
„Budu bojovat.“
