A ženy jsem ještě netrénoval,“ tvrdí házenkář roku 1994, který jako hráč získal tituly s Duklou a 13 let působil v Německu. Startoval na třech světových i třech evropských šampionátech.
Vážně budete poprvé profi?
Po návratu z Německa jsem pracoval ve škole, zabýval jsem se pedagogickou činností. Tvrdě jsem pracoval a pomáhal jsem rodičům vychovávat jejich děti ve škole (smích). A jen v rámci volného času jsem trénoval extraligové muže. Takže u Andělů to vážně bude poprvé.
A poprvé i povedete ženy.
Tohle je úplná novinka. Přiznám barvu, nikdy jsem nevěnoval až takovou pozornost ženské házené, protože jsem neustále srovnával složku mužskou a ženskou, což srovnávat nešlo. Bude to úplně něco nového. Ale myslím, že přechod od starších dorostenců k ženám nebude obrovský rozdíl. Když jsem porovnávat přestal, blesklo mi hlavou, proč bych to nezkusil. Je to pro mě obrovská výzva, rozhodnutí přišlo ze dne na den. Moc se na to těším.
Házenkář roku Šuma převezme české mistryně z Mostu: Ženská házená se mi líbí |
Čím chcete Anděly zvedat?
Doufám, že ho nějakými prvky posunu. Bohužel letos se Mostu sezona po dlouhých letech nepodařila. Plno zranění, Liga mistryň, psychické problémy. Holky to přitom umějí.
Říká se, že u ženského týmu musí být trenér větší psycholog, co o tom soudíte?
Nedokážu to porovnat. Já nikdy moc psycholog nebyl, to všichni vědí, co mě sledovali. Budu to muset přetvořit v hlavě, k ženám se na hřišti musí člověk chovat jinak. A co jsem si dovolil k chlapům a dorostencům, to asi teď nebudu moct. Chlapi, to jsou ostrá slova v zápase, v tréninku i v hospodě, to budu muset změnit, vím to. Měl jsem dost času, připravoval jsem se na to. Ale budu vyžadovat stejné principy v tréninku i v zápase, chtěl bych tam trošku převtělit nějaké prvky mužské házené. Uvidíme, jestli se to povede.
Snažíte se nějak proniknout do ženské psychiky? Třeba sledováním filmů o ženách?
Nesleduju vůbec nic, ale viděl jsem teď hodně utkání, tolik, co za celý život ne. Živě i záznamy. O ženách nic nestuduju, věřím, že se s tím poperu a bude to slušné.
Vladimír Šuma
|
Rozmýšlel jste se, jestli nabídku trénovat ženský tým vzít?
Když přišla nabídka od vedení Mostu, tak jsem ji zprvu vážně nebral. Pak jsem jel na konferenci mládeže do Kynžvartu, tam jsem viděl prostředí, které se točí kolem ženské házené. Přišel za mnou bývalý spoluhráč z Dukly a nároďáku Jirka Tancoš, který Anděly letos trénoval, a všechno mi začal popisovat. V tu chvíli jsem o tom začal uvažovat a musím říct, že z neděle na pondělí se to v hlavě zlomilo. Říkám si, proč to nezkusit. Je to nová výzva, můžu začít nový život, člověk by si měl vyzkoušet úplně všechno.
Most je na české poměry velkoklub, i to vás zlákalo?
Přesně tak, je to velkoklub s historickou tradicí, nejúspěšnější český tým. Letos se mu sezona tolik nepovedla. Jak už jsem říkal, bylo tam mnoho vlivů, obrovský počet těžkých zranění, Liga mistryň a psychické následky z proher o patnáct až dvacet gólů. Kádr nebyl na takovou soutěž dost široký ani kvalitní. Holky jsou šikovné, ale hlava je nepustila.
Láká vás představa, že s Mostem urvete titul?
U mě to byl nedosažitelný cíl v Lovosicích, jednou jsem skončil druhý jako hráč, jednou jako trenér. V ženské házené to Most získal devětkrát, je to tým, který ovládl všechno, co mohl. Letos to byl poprvé trošičku propadák, takže úkoly byly jasně naznačeny a cíle taky. Pokusíme se stabilizovat současný tým, uvidíme, jak se holčiny, které procházejí zraněním, zase dostanou do pohybu. Cíle jsou jasné, nic jiného než úspěch tady neexistuje.
Kdy družstvo přeberete?
Mám smlouvu od 1. července, kdy se toho plně ujmu. Ale nastoupím už v půlce června, chtěl bych se trochu seznámit s prostředím. Jezdil jsem na utkání a občas na trénink, abych viděl, co mě čeká. Holky jsou takové poslušné, dělají, co jim trenér řekne. Což je úžasné proti dorostencům, které jsem teď vedl.
Kateřina Poláková, manažerka Černých andělů, s novým trenérem Vladimírem Šumou
Vaším asistentem bude dosavadní hlavní trenér Jiří Tancoš?
S tím jsem do toho šel, potřeboval jsem někoho místního, kdo se v Mostě pohybuje, kdo to zná. Hráli jsme spolu v Dukle, na mistrovství světa i Evropy, Ligu mistrů. On je Mostečák, chtěl jsem, aby aspoň chvilku stál za mými zády.
Most vždy preferoval rychlou házenou, aby se prosadil v Evropě. Bude to platit i za vás?
Do málo věcí si nechám povídat, ale já jsem zastánce rychlé házené a tento požadavek tam byl. Řekli jsme si, že se vší silou pokusíme o návrat rychlé házené do Mostu. Ale uvidíme, jaký tým bude příští sezonu. Hlavní cílem bude kádr stabilizovat. Dost hráček odchází, nové přicházejí, bude to chtít svůj čas. Ale chceme hrát rychlou házenou a dávat jednoduché góly, které z toho vycházejí.
V Lovosicích už v menší roli dál působit nebudete?
Tam samozřejmě končím, budu na plný úvazek trenér házené v Mostě. Nešlo by to jinak, člověk musí sedět zadkem na jedné židli. Jsou to dvě neslučitelné věci. Škoda, že od kluků odcházím, máme šikovný ročník. Loni jsme udělali placku.
Vaše dcera hrála do dorostu také házenou za Most, teď působí v druholigovém Ústí. Nevytáhnete si ji k Andělům?
Asi ne, tam jsou výkonnostní rozdíly a je potřeba se tomu věnovat profesionálně. Házenou máme v rodině, syn hraje v B týmu Lovců.
