Být to v jiném zápase, byl by ostravský florbalista Petr Skácel za hvězdu. Vždyť komu se podaří dát mnohonásobným mistrům světa ze Švédska dva góly v jediném střetnutí?
"Samozřejmě mě těší, že obyčejný kluk z extraligy se prosadil na takové úrovni, ale v konečném pohledu to jen zmírňuje smutek po debaklu 5:15," řekl útočník FBC ČPP Remedicum Ostrava po brněnském turnaji ze série Euro Floorball Tour.
"Je to o dva levely výše. Člověk je rád, že se v takovém zápase vůbec dostane do šance. Takže dva góly jsou více než dobré. Stejný turnaj jsme hráli v dubnu a tam jsem netrefil prázdnou branku. Individuálně mě to může nakopnout, ale celkově jsme vyhořeli."
Ovšem na úvod turnaje jste po devíti letech porazili úřadující mistry světa z Finska 7:5.
Tam jsme hráli dobře, kompaktně. Navíc nás hnala plná hala. Finové nás asi trošičku podcenili. Kdyby hráli s plným nasazením jako Švédové, asi by nás přejeli. Jenže hráli hodně s míčkem amy jsme kryli nejnebezpečnější prostory. A perfektní výkon podal gólman Rytych. Je to dobrá vzpruha třeba na deset let dopředu. Jak špatně proti nám Finové hráli, tak asi už dlouho nebudou.
Jak je tedy možné, že jste pak proti Švédům tak odpadli?
Je těžké to srovnávat. Oni všichni mají 190 centimetrů a 90 kilo, jsou neskutečně fyzicky našlapaní a k tomu je nutné přičíst jejich florbalový um. Hrají nejlepší soutěže na světě, mají skvělé tréninky, jsou dokonale připravení. Ukazuje se to třeba v tom, že když vystřelí, tak pokaždé trefí branku.
Jaké bylo pro vás hrát za reprezentaci? Byly doby, kdy jste byl v extralize stejně úspěšný jako nyní a v národním týmu jste chyběl.
Je to postavené na trenérovi. Záleží na tom, který hráč mu sedí do systému. Tím to ale nesvádím na trenéra. Někdy je lepší, když hrají spolu kluci, kteří se znají z klubu. Třeba teď jsme tam měli vítkovickou pětku. Kluci to pak hrajou mezi sebou automaticky. No, další turnaj Euro Floorball Tour bude v únoru, tak uvidíme, jak se mi bude dařit v extralize. Teď jsem dostal šanci a doufám, že ji příště dostanu zase.
Je těžké se přeorientovat z extraligového na mezinárodní florbal?
Všechno je tam jinak. Takový příklad: dvě hodiny před zápasem nikdo neřeší esemesky, všichni se soustředí. Tady je přístup tristní. Nebo v extralize zpracuju míček a mám vteřinu dvě čas. Tam je na mě okamžitě přilepený skoro dvoumetrový a stokilový chlap a pořádně mě masíruje. Je to i přípravou. Ve Skandinávii trénují čtyřikrát týdně, věnují florbalu všechno. Amy? My přijdeme na trénink unavení z práce.
Na turnaji jste potkal staré známé, bývalé spoluhráče z klubu, například Martina Ostřanského či Tomáše Chrápka a další. Jaké to je, když se vidíte po delší době?
Je to super. Jsou to kluci, se kterými mám spojené ty nejlepší zážitky. Třeba Martin Ostřanský měl nedávno svatbu, vzpomínali jsme. Právě Martin je jednak vynikající florbalista a také skvělý člověk. Kluci teď hrají ve Švýcarsku, ale ani peníze je nezměnily.
V reprezentaci jste byl z aktuálního kádru FBC Ostrava s Machalou a Krzyžankem, Vítkovice tam měly Kološe, Jelínka, Tokoše, nehledě na bývalé hráče obou klubů. Vaše městská derby bývají vypjatá. Přenáší se tahle rivalita i do reprezentace, nebo tam na ni úplně zapomínáte?
Normálně se spolu bavíme, klubová příslušnost se tam nebere. Spíš se špičkuje při jiných příležitostech. My jsme nedávno hodně prohráli s Brnem a kluci z Vítkovic se nám smáli, jestli jsme hráli bez brankáře.
