Nejprve v bizarní týmové časovce defekt Vingegaarda a ztráta.
Následující den v katalánském slejváku Rogličův karambol.
Třetí den porážka s Evenepoelem na horském dojezdu v Andoře.
A čtvrtý den pád důležitého pomocníka Keldermana.
Přesto sportovní ředitel Merijn Zeeman tvrdí: „Mohli jsme dopadnout mnohem hůř. Podmínky byly nebezpečné, my jimi prošli jen s drobnými potížemi a naši jezdci jsou v dobré kondici.“
Dva lídři na Vueltě, jeden přelomový cíl. Jumbo-Visma sní o hattricku v Grand Tour |
Start Vuelty byl skutečně bouřlivý, divoký, místy skandální. Psalo se o prokletém závodě, který likvidují příroda i organizační chyby. V zákulisí zaznívaly názory typu: Na této Vueltě může dojít k jakékoliv myslitelné komplikaci, teď už jen očekáváme, kdy na peloton zaútočí rozzuřený španělský býk.
Přesto od Jonase Vingegaarda zaslechnete: „Zatím se nic zásadního neděje. Vyhovuje nám, že Evenepoel má červený dres lídra. Jeho tým je tak pod větším tlakem.“
Belgický obhájce titulu se do výsostného dresu oblékl pondělním triumfem v Andoře, i když přiznal, že tak brzy ho nechtěl. „Ale kvůli tomu se v souboji s největšími konkurenty přece nesnížím k tomu, abych úmyslně prohrál etapu.“
Faktem je, že jeho stáji Soudal Quick-Step se nechce už teď kontrolovat závod. „Nejradši bychom dres načas předali někomu, kdo nemá šanci celkově vyhrát,“ řekl.
Což se neděje.
A dnes čeká jezdce další horský dojezd první kategorie na Pico del Buitre.
Vingegaard je průběžně čtvrtý, Roglič sedmý a Kuss, další cyklista Jumba, dvanáctý. Všichni do 55 sekund za Evenepoelem.
V Jumbu si uvědomují, že Belgičan dokáže být psychicky nevyzpytatelný a kritické situace hůř snáší. V nizozemské stáji proto věří, že „tíha“ červeného dresu a s ní spojené povinnosti včetně antidopingových zkoušek a tiskových konferencí jej budou víc unavovat.
Už po prvních dvou dnech zkrápěných deštěm připomínal Belgičan sopku před výbuchem. Pak přišlo pondělní vítězství, kdy se nadšeně pěstí bušil do hrudi, jenže hned za cílem se srazil s lokální novinářkou.
Za incident se mu omluvil i ředitel závodu Javier Guillén. Evenepoel vyvázl s řeznými ranami na čele. „Z hlavy mi zmizely nějaká kůže a maso. Aspoň budu lehčí do kopců,“ zavtipkoval, vzápětí však rozmrzele přidal: „Opět šlo o špatné zajištění bezpečnosti, když ta žena stála jen 50 metrů za cílem. Už toho mám dost. Tři dny v řadě problémy s organizací, to mě rozčiluje.“
Nejsme cirkusové opice. O dešti po dvou měsících i Evenepoelově zlobě |
Nyní je úkolem ředitelů týmu Quick-Step vrátit Evenepoela do optimální psychické pohody. Vuelta je soubojem titánů, svedla proti sobě všechny tři poslední šampiony Grand Tour. Na takovou bitvu musíte být silní fyzicky i psychicky.
„Remco vypadá dobře a má i kvalitní tým,“ řekl Zeeman, šéf Jumba. „Ale jsou tu i další špičkoví jezdci, kteří přišli do závodu s čerstvějšíma nohama než naši chlapci.“
Velkou aktivitou na sebe už v pondělí upozornil teprve dvacetiletý Juan Ayuso z týmu UAE Emirates, loni senzačně třetí.
Všechny soupeře chtěl svým útokem v Andoře otestovat Sepp Kuss, který v pozici superdomestika Jumba jede už třetí Grand Tour v roce. Co zjistil?
„Že naši kluci dokázali být v koncovce mezi nejlepšími. To je dobrou zprávou pro nadcházející dny. Je důležité ovládnout celý závod, nebylo důležité vyhrát tuhle etapu.“
Ty, které teprve přijdou, budou ještě mnohem těžší, s očekávanými vrcholy Vuelty na ikonických stoupáních Tourmalet a Angliru.
„Neměl jsem v Andoře svůj ideální den,“ podotkl Vingegaard. „Nemůžete mít každý den ty nejlepší možné nohy. Proto jsem momentálně spokojený s pozicí, na jaké jsem.“
Momentálně.
To slovo je nutné zdůraznit.