Na papíře to měl být celkem idylický den. Velkolepá zahajovací párty, ukázka krás Barcelony.
Trasa úvodní etapy Vuelty startovala přímo u moře, pak zamířila do centra katalánské metropole, vedla třeba pod slavnou katedrálou Sagrada Família a končila u Zpívající fontány.
To vše navíc ve večerním čase pod umělým osvětlením. Pěkné, ne?
I počasí mělo být ideální. Místní tvrdili, že zde už dva měsíce pořádně nepršelo. Ještě ve čtvrtek Evenepoel dostával na tiskové konferenci otázky, jak se vyrovná s úmorným vedrem, které tehdy panovalo, a Primož Roglič zase líčil, jak má Vueltu rád i kvůli teplu.
Jenže sobotní realita byla úplně jiná.
Ve tmě a dešti. Bizarní týmovou časovku na úvod Vuelty překvapivě vyhrálo DSM |
Krátce před startem se zatáhlo, ochladilo, začalo bouřit, z nebe se spustil déšť a trať místy navíc nebyla osvětlená.
„A začal souboj o přežití,“ bědovali mnozí jezdci.
Městská trasa totiž kromě památek obnáší také spoustu zatáček, kruhových objezdů a za mokra i extrémně kluzkých bílých pruhů či olejových skvrn. Spousta stájí by mohla vyprávět.
Nejsme cirkusové opice
Třeba letka Alpecinu se jen několik desítek metrů po startu při výjezdu z kruhového objezdu hned rozpadla. Ozvalo se zlověstné zapískání brzd, pak rána, dvojice jejích jezdců vlétla přímo do hrazení, načež už byly slyšet jen nepublikovatelné výrazy.
Hromadný pád postihl také týmy Arkéy či Jayco-AlUla, na zemi se ocitl i muž pro celkovou klasifikaci Eddy Dunbar.
Ještě hůř byl na tom Laurens de Plus z Ineosu, kterého s pohmožděnou pánví lékaři převezli do nemocnice, načež se stal prvním odstoupivším závodníkem letošního ročníku.
Déšť a tma výrazně komplikují úvodní etapu cyklistické Vuelty – týmovou časovku.
I další týmy se potýkaly s problémy. V zatáčkách jen tak tak brzdily, měly defekty. Z krásné etapy tak byl boj. A podle mnohých zbytečný.
„Když chcete vyhrát, musíte jet na limitu. Už tak tím hodně riskujeme,“ zlobil se Evenepoel. „Když se k tomu přidá ještě úplná tma a tak náročná trasa? Bláznivé. Nejsme cirkusové opice.“
Svůj názor Belgičan několikrát zopakoval. Už těsně za cílem do kamery ukázal, že nic nevidí.
A pak pokračoval i při rozhovorech. Ani si na sebe neoblékl pláštěnku a spustil: „Asi mě budou někteří kritizovat, ale je to prostě nebezpečné. Musím to říct. Je to jako jet autem na dálnici rychlostí dvě stě kilometrů za hodinu v úplné tmě a bez rozsvícených světel. Co měli pořadatelé dělat? Etapu rušit neměli. Jen si měli uvědomit, že přes den je světlo a v noci tma.“
Jezdci Quick-Stepu absolvovali týmovou časovku Vuelty ulicemi Barcelony v hustém dešti a téměř absolutní tmě.
On však na rozdíl od zmíněných týmů dopadl dobře. Quick-Step i s Janem Hirtem projel trasou bez vážnějších komplikací na čtvrtém místě s odstupem šesti sekund.
Ano, za normálních okolností by to pro ně byl neúspěch, chtěli by vyhrát. Tentokrát ale výsledek brali, i vedení je ocenilo potleskem.
Vuelta 2023vše o závodě |
„Jeli jsme pomaleji,“ říkal Evenepoel. „Tak to měly asi všechny týmy na celkovou klasifikaci. Buď nic neviděly, nebo nejely na sto procent.“
Podobně na tom byli i v Jumbu. Jezdci této stáje na jedenáctém místě nabrali manko dokonce 32 sekund. Uvědomovali si ale, že mohlo být ještě mnohem hůř. Vždyť jeden z jejich dvou lídrů a vítěz Tour de France Jonas Vingegaard na trati píchl.
„Když se ohlédnu, tak celkově asi dobrý výsledek. Třicet sekund po první etapě neznamená nic,“ povídal Sepp Kuss. „V takovém počasí bylo lepší zvolnit a v zatáčkách neriskovat. Což se nám po Jonasových problémech podařilo.“
Snad jen Roglič si jízdu v dešti trochu užíval. Vzpomněl si totiž na dávná léta, kdy ho svět neznal jako cyklistu, ale nadějného skokana na lyžích.
„Když jsem stál na startovní rampě, připadal jsem si jako kdysi ve skocích. Když sněžilo, tak před námi odklízeli sníh, jako teď odhrabovali vodu,“ usmál se Slovinec. „Ale ne. Bylo to těžké. Jsme rádi, že jsme to zvládli v pořádku.“
Po duze i červená
Jediní vyloženě spokojení tak byli v DSM. Na Vueltu přijeli v tradičně mladé sestavě, hned polovině týmu je méně než pětadvacet let.
Dost čekají od dvaatřicetiletého Romaina Bardeta, zaskvět by se mohl i dvacetiletý Max Poole, jenž letos získal bílý dres na Kolem Alp a byl druhý v klasifikaci mladíků Kolem Romandie a Critéria du Dauphiné.
Ale závodníci DSM by se měli ukázat hlavně v horách. Že zvítězí už v týmové časovce?
Ne, s tím se nepočítalo.
Výhodu měli v tom, že se na start postavili jako druzí. Z rampy tedy vyrazili před sedmou hodinou, kdy byla jasná viditelnost a ještě tak hustě nepršelo.
Italský jezdec Lorenzo Milesi (DSM) se po první etapě Vuelty obléká do červeného dresu.
Nezáleželo ale jen na podmínkách, vážně jeli skvěle. Dobře se střídali, drželi nastavené tempo, neudělali žádnou výraznou chybu.
Díky tomu všemu se radovali. Do červeného dresu poslali Itala Lorenza Milesiho, který tak po zisku duhového dresu v časovce do 23 let v Glasgow slaví další milník.
„Samozřejmě, že bych nikdy nečekal, že budu mít tak úspěšný měsíc,“ jásal jedenadvacetiletý jezdec. „Úžasný pocit. Vyšlo nám to. Zariskovali jsme, drželi jsme se strategie. Je to navíc moje první vítězství ve World Tour, nemůžu si přát víc.“
Co třeba jen lepší počasí?
