Klusal i ve čtvrtek ráno, ačkoliv si ani členové jeho týmu nebyli jisti: Pojede po středečním pádu dál?
Odpověď zněla: „Ano, pojedu.“
Na 1600metrovém cílovém stoupání čtvrteční klasikářské etapy do Longwy dokonce Primož Roglič zaútočil. Načež se kolem něj přehnal Tadej Pogačar, uhánějící si pro etapu i žlutý dres.
Roglič skončil devátý.
„Ale jsem rád, že se Primož dokázal vzpamatovat z toho, co se mu stalo ve středu,“ ocenil Grischa Niermann, sportovní ředitel stáje Jumbo Visma.
O den dříve, při martyriu po kostkách, Roglič nešťastně upadl přes balík slámy, který televizní motorka shodila na silnici. Sice se rychle zvedl a nasedal zpět na kolo, jenže vzápětí zjistil, že si vykloubil rameno. Usedl tedy na židličku jednoho z fanoušků a nahodil si ho zpět.
Potlučený a s více než dvouminutovou ztrátou poté dorazil do cíle.
„Chci bojovat dál. Zatím neříkám, že jsem Tour prohrál. Jen že se musím zotavit,“ soukal ze sebe.
Stejně hovořil i loni po drsném pádu ve 3. etapě. Nicméně o šest dní později musel kvůli neustupujícím bolestem zad vzdát.
A v roce 2020? V dechberoucí časovce ztratil žlutý dres v předposlední den závodu.
Vyhozené rameno Rogliče i obří kolo pro vrchaře. Jak Jumbo narazilo do kostek |
Letos Roglič věřil, že se konečně dočká. Přesto, že v rozhovoru pro vlámský list Het Laatste Nieuwblad tvrdil: „Nejsem posedlý Tour a necítím frustraci, že jsem ji zatím nevyhrál. Není pro mě podstatné, jestli si mě lidé budou pamatovat jako jezdce, který vyhrál, nebo nevyhrál Tour. Raději bych byl, kdyby na mě vzpomínali jako na bojovníka, který o to vždy usiloval a v každém závodě ze sebe vydal to nejlepší.“
Otázkou je, v jaké roli jej nyní šéfové týmu nechají válčit.
Podle oficiálních prohlášení stáje Jumbo Visma vstupovali do této Tour on a loni druhý Jonas Vingegaard jako dva rovnocenní lídři týmu pro celkové pořadí.
Zda taková byla i realita, se můžeme jen dohadovat.
Nejsme jako Wiggins a Froome
Cyklistický analytik Evan Alary před startem Tour podotkl, že kdyby se v průběhu závodu ukázalo, že Vingegaard je jen nepatrně lepší než Roglič, sportovní ředitelé Jumba by dost možná upřednostnili coby hlavního lídra Rogliče.
„Podobně dal tým Sky v roce 2012 přednost Wigginsovi před Foomem, který se sice jevil silnější, ale Wigginsovi bylo už 32 let a byl s týmem od jeho počátků, zatímco o pět let mladší Froome měl dostat své šance v sezonách následujících,“ vysvětloval Alary.
Také Rogličovi je letos 32 let. Vingegaardovi bude v prosinci šestadvacet.
Zároveň si však v Jumbu moc dobře uvědomovali, že potřebují sjednocený tým s jasným tahem na bránu, pokud chtějí letos Pogačara porazit.
„Co nejdříve musí jeden z jejich lídrů připustit, že je ochoten prohrát a obětovat se, aby ten druhý měl větší naději proti Pogačarovi uspět,“ podotkl bývalý britský profesionál Matt Stephens v televizní show Bradleyho Wigginse.
Před středečními kostkami ještě dva lídry Jumba dělila v pořadí jen sekunda. Zato nyní? Průběžně třetí Vingegaard zaostává za Pogačarem o 31 sekund, zatímco osmadvacátý Roglič o 2:27 minuty.
Jeho dánský spolulídr už dříve reportéry ujišťoval, že v jejich případě rozhodně nehrozí podobně třeskuté pnutí, jaké se na Tour 2012 zrodilo ve stáji Sky mezi Brity Bradleym Wigginsem a Chrisem Froomem.
Vítězství a žlutý dres navrch. Pogačar slaví v nejdelší etapě letošní Tour |
„To se u nás přihodit nemůže,“ řekl Vingegaard. „Ti dva se stali i uvnitř svého týmu velkými rivaly. My jsme s Primožem dobří přátelé, a to je zásadní rozdíl. Navíc Wiggins a Froome tehdy byli na Tour ze všech nejsilnější, což letos neplatí, protože největším favoritem je Pogačar. Byl bych šťastný, kdyby Tour vyhrál Primož. A stejně tak bude on šťastný, pokud zvítězím já.“
7. etapa Tour ONLINE |
Ačkoliv to ještě nikdo z vedení jejich stáje nevyhlásil, scénář Rogliče pomáhajícího v horách v roli superdomestika Vingegaardovi se nyní jeví nejpravděpodobnějším.
Po středečním karambolu jej mnozí fanoušci na sociálních sítích litovali. Také ho přejmenovali na „Primože Smůlu Rogliče“. Jeden z tweetů s jistou dávkou černého humoru odhadoval, co si nejspíš pomyslel, když jeho ztráta na kostkách nabírala příliš velkých rozměrů: „Tak zase budu muset jet do Španělska, abych něco velkého vyhrál.“
Na španělské Vueltě triumfoval třikrát. Na Tour nikdy. Letos někteří experti předestírali, že má ve Francii poslední pokus ve stylu „buď, anebo“, než tým v budoucích letech na Tour jasně upřednostní Vingegaarda.
„Nijak speciálně jsem se na tu etapu po kostkách nesoustředil,“ podotkl Roglič. „Na Tour máme 21 etap. Po celých 21 dní musíte být tou nejlepší verzí sebe sama. Na to se vždy snažím připravit.“
Pak dodal: „Hlavně aby vyhrál tým.“
Pokud Roglič přesto i nadále živí vlastní vítězné ambice, pak se musí v některé z horských etap pokusit o mocný útok, díky němuž by opět skočil pořadím vzhůru.
Právě dnes je první horská etapa letošního ročníku na programu. S cílem na vrcholu, na nějž nerad vzpomíná a kde před dvěma lety s popelavou tváří a zhroucený na asfaltu hlesl: „Už jsem neměl kde brát.“
Ano, peloton Tour v pátek zamíří na Planinu krásných dívek. Tam, kde v památné časovce Tour 2020 mladičký Pogačar tvrdým direktem roztříštil Rogličův žlutý sen.
Co to ten van Aert dělá?
Navzdory veškerým debatám o šancích Jonase Vingegaarda a Primože Rogliče v celkové klasifikaci to však byl ve čtvrtek kdosi úplně jiný ze sestavy Jumba, o němž se během dne hovořilo nejvíce. Bez ohledu na to, že posléze přijel do cíle se ztrátou sedmi a půl minuty.
Wout van Aert.
Muž ve žlutém, 130 kilometrů v úniku.
A za cílem s úsměvem pronášející: „Snad jsem se se žlutým dresem rozloučil důstojně.“
Dojeli ho 11 kilometrů před cílem. Předtím usilovně šlapal před pelotonem ve tříčlenné skupince, po odpadnutí Jakoba Fuglsanga už jen ve dvou a po vyčerpání Quinna Simmonse zcela sám.
Sportovní ředitelé dalších stájí i jezdci si mezitím lámali hlavu: Co tím, sakra, Jumbo zamýšlí?
Rolf Aldag, šéf týmu Bora, tvrdil: „Opravdu nechápu, co to Wout dělá. Možná šel do úniku proto, že Jumbo mělo na kostkách opravdu těžký den a oni mu řekli: ‚Podívej, Woute, nemůžeme jet a hájit tvůj dres‘. Tak odpověděl: ‚Víte co? Udělám to sám.‘ Útok je nejlepší formou obrany, ne?“
Janse van Rensburg, cyklista Lotta-Soudal, se přihlásil ke stejnému názoru: „Myslím, že chtěl takhle impozantně uhájit svůj žlutý dres. Navíc tím Jumbo dostalo Pogačarův UAE pod tlak, takže se je tím možná snažili unavit, než přijdou hory.“
Romain Bardet ze stáje DSM podotkl: „Bylo úžasné ten Woutův pokus sledovat. Je úžasným šampionem a málem se mu to povedlo. Všichni byli super ohromeni tím, co předvedl. Svými činy dělá závodu čest a my mu můžeme jen vzdát hold.“
A jaké byly skutečné příčiny van Aertova útoku?
Grischa Niermann, sportovní ředitel Jumba, vysvětloval: „Nechtěli jsme kontrolovat 220 kilometrů dlouhou etapu. Takže naší taktikou bylo mít Wouta ve velkém úniku. Ale plány jsou jedna věc a skutečnost jiná.“
Sám van Aert za cílem prozradil: „Před etapou jsem rozhodně nezamýšlel pokoušet se o únik jen ve třech. Doufal jsem, že se mi podaří zapojit se do mnohem početnějšího úniku, že v něm možná uhájím žlutý dres a třeba si to i rozdám o etapové vítězství. Po startu to skutečně vypadalo, že o únik je mezi týmy velký zájem, proto jsem věřil, že nás ve skupině pojede hodně.“
Zklamalo jej, že po bláznivém a extrémně rychlém začátku etapy se k jeho akci připojili jen dva další cyklisté.
„Ale nakonec jsem si řekl, že to stejně zkusím. A pokud to nevyjde, půjde o hezký způsob, jak uctít dres a můj poslední den v něm.“
Náskok trojice narostl na tři minuty, víc nedostali.
Když byl posléze van Aert dostižen dravci v čele s Pogačarem, propadl se rychle za ně, svěsil nohy a už v poklidu dojel etapu se sedmiminutovou ztrátou. Cíl proťal po boku Fabia Jakobsena z Quick-Stepu, který si namísto něj oblékal zelený dres lídra bodovací soutěže.
Na Planinu krásných dívek už v zelené vyrazí van Aert.
A také v jiné pozici.
„Pátek bude dnem pro Jonase a Primože,“ připomněl. „Pokusím se zregenerovat, pomoci jim během etapy a přivézt je na dobré pozici na závěrečné stoupání. Ale ve finále to bude na Planině na nich.“
Dojet do Paříže ve žlutém a zeleném dresu, tak si to Jumbo před Tour naplánovalo.
Zelený cíl se zdá momentálně rozhodně realističtější než ten žlutý.