Wout van Aert ví, jak si říct o pozornost. Jak to udělat, aby si lidé právě jeho výkony pamatovali.
Až vznikne po letošní Tour video ohlédnutí z nejzajímavějších momentů ročníku, stoprocentně tam bude závěr čtvrté etapy.
To, jak se na závěrečném kratším stoupání dne oddělil od celého balíku favoritů. To, jak pak osamoceně deset kilometrů ve žlutém trikotu šlapal na čele a pak hlavně to, jak rozpřáhl svá křídla a mával s nimi těsně před cílem.
Fly Like an Eagle je slavná písnička Seala. Wout van Aert skutečně v úterý letěl jako orel.
Wout van Aert slaví vítězství ve čtvrté etapě Tour de France
„Chtěl jsem ukázat, že mi ten dres dává křídla. V posledních kilometrech jsem se minimálně cítil jako že letím. Bylo vážně speciální takhle vyhrát,“ usmíval se.
Ještě víc se možná usmívali zástupci jeho sponzorského Red Bullu, kteří na tom, že vám jejich nápoj dá křídla, staví většinu reklam.
Ale zpátky k van Aertovi, vždyť tohle byla jeho show.
Šílenec
A že si ji zasloužil. Vždyť v úvodních třech dánských etapách zažíval pocity, o kterých se většině může jen zdát. Jasně, vezl žlutý dres lídra celé Tour, ale v každé z etap mu vítězství těsně uniklo.
Druhý dojel v úvodní časovce a pak i ve dvou následujících sprintech.
„To víte, že nechodím spát úplně nadšený. Perou se ve mně hořkosladké pocity, protože mít na sobě tenhle dres, o tom jsem snil odmala. Ale dojet třikrát za sebou druhý, to zase není úplně věc, kterou bych chtěl, už to není ani sranda,“ lamentoval.
Zároveň se z toho ale nehroutil.
Tour 2022Vše o závodě |
Nebyl frustrovaný, nedělal si z toho těžkou hlavu. Asi i proto, že sám věděl, jak velké má kvality a že když bude trpělivý, jednou velký triumf skutečně přijde.
„Skutečně, myslím, že z celého světa jsem to byl já, kdo byl nejtrpělivější a nejjistější, že ta výhra přijde,“ usmál se.
Vlastně už před Tour si myslel, že by to poprvé mohlo vyjít právě v úterní etapě. Ten plán zaútočit na posledním kopci deset kilometrů před cílem se totiž zrodil už dávno před startem Tour.
„Věděl jsem, že mi to bude sedět. Věděl jsem, že si tak můžu dojet pro 50 bodů do bodovací soutěže, že třeba ještě získám nějaký čas na všechny a že opravdu můžu vyhrát,“ popisoval 27letý Belgičan.
Jak pak svůj plán převedl do reality, to bylo úchvatné.
Za jeho zadním kolem se přitom dlouho držel Adam Yates s Jonasem Vingegaardem – Belgičanovým týmovým kolegou.
Až na poslední kick – nástup těsně pod vrcholem – už ani Yates nereagoval.
#Replay 📽 / #TDF2022
— Renaud Breban (@RenaudB31) July 5, 2022
L'attaque nucléaire de la Jumbo-Visma dans la montée du Cap Blanc-Nez. Ils ont mis en orbite 🇧🇪 Wout van Aert (TJV) 💥pic.twitter.com/9iA6kLIgqi
„A já viděl, že mám menší náskok. Rychle jsem dostal zprávu od týmu, že i Primož je v pohodě a že můžu jet. Ale bylo to hrozně daleko,“ usmíval se.
Na druhou stranu, deset kilometrů lehce z kopce, to je přímo ideální závěr etapy pro tak všestranného cyklistu s úžasným motorem.
Ve van Aertově podání to pak byla reklama na cyklistiku.
„Je to šílenec. Napůl člověk, napůl motor. Když se rozhodne ujet, nikdo se s ním neudrží, bylo to fakt působivé,“ usmál se kolega z týmu Roglič.
Nebyl sám, kdo v úterý jen zíral.
„Byl prostě pro všechny až příliš silný,“ řekl Dylan Groenewegen, vítěz třetí etapy.
„Speciální vítězství. Kdybych takhle vyhrál já, byl bych na sebe pyšný. Dneska fakt všechny rozdrtil,“ uznal i Tadej Pogačar.
Smutným hrdinou dne byl naopak Jasper Philipsen, který sice vyhrál sprint hlavní skupiny, ale netušil, že před ním ještě dojel van Aert.
I proto slavil jak divý, než mu to došlo.
„Vážně jsem si myslel, že jsem vyhrál. Aspoň do té doby, než jsem Wouta viděl a než jsem slyšel, jak se za mnou kluci smějí. Udělal jsem ze sebe blbečka, ale teď už se tomu taky směju,“ říkal.
Kostky? Bude to skvělá show
Ve středu se spousta lidí smát přestane.
Pátá etapa z Lille do Arenbergu totiž přivede peloton na obávané kostky – některé z nich se používají i při Paříž-Roubaix.
„Myslím, že se pos… strachy,“ řekl v cíli čtvrté etapy na rovinu Ben O´Connor.
Na cyklisty čeká celkem 11 sektorů po kostkách v celkové délce 19,4 kilometrů. Všechny jsou pak naskládané až ve druhé polovině 154kilometrové etapy.
„Před čtyřmi roky se v podobné etapě neudělaly až tak velké rozdíly, proto jsem chtěl, aby sektory po kostkách byly tentokrát delší. Doufám, že po etapě do Arenbergu uvidíme první větší rozdíly mezi cyklisty,“ přeje si šéf trasy Thierry Gouvenou.
Nahrává tomu i fakt, že poslední kostkový sektor je pouhých pět kilometrů před cílem, který bude těsně před začátkem ikonického Arenbergského lesa.
„Bude to vážně nervózní a začne opravdové závodění. Já jen potřebuju najít dobré nohy, zatím je docela hledám,“ uznal dosud neviditelný Mathieu van der Poel.
Půjde o tradiční střet mezi klasikáři a cyklisty jedoucími pro celkové pořadí, kteří budou chtít etapu hlavně přežít.
„O to půjde především. Snad se nepřihodí nic zlého jako nějaká havárie. Ale těším se na to, bude to náročná etapa a skvělá show pro televizi,“ má jasno Tadej Pogačar.
Jedním z klasikářů, který se nebude muset ohlížet na své týmové kolegy za sebou a bude moct závodit naplno, bude třeba Peter Sagan, šampion Roubaix z roku 2018.
„My klasikáři máme rozhodně lepší dovednosti na kostky, máme i víc zkušeností. Chci zajet dobrou etapu. Věřím, že v kariéře mám ještě co říct. proto tady na Tour jsem,“ prozradil.
Lehce svázaný týmem a pomocí Primoži Rogličovi a Jonasi Vingegaardovi bude naopak Wout van Aert, který bude mít za úkol hlavně oba své parťáky etapou provést.
A když se v závěru naskytne příležitost, klidně bojovat o další etapový triumf.
„Do etapy jdeme určitě s velkým sebevědomím. Bereme ji jako příležitost získat nějaký čas i pro kluky z celkového pořadí. Polovina našeho týmu jsou skvělí klasikáři, takže pokud pomůžeme Jonasovi s Primožem, bude to jen dobře,“ tvrdí.
