Když před tisíci nadšenými fanoušky triumfálně zvedl kolo nad hlavu, zažíval asi největší euforii, jakou ve sportu poznal.
„Je to ten nejkrásnější pocit, který ještě víc přibarvuje fakt, že šlo o náš závod na domácí půdě. To jsou momenty, které jsou absolutně k nezaplacení,“ říká 30letý cyklistický vládce terénních skoků, zatáček a soubojů loket na loket.
Má pro vás domácí výhra větší cenu než to, že jste celkově ovládl Pro Tour?
Pro mě je to celkové vítězství samozřejmě důležité a zajímá mě. Ale asi největší výhrou je fakt, že na závodech máme takové množství diváků, kteří si to užívají, a že kolem sebe mám partu lidí, kteří pro to žijí. Stát jako vítěz před domácím publikem je pro mě tou největší satisfakcí.
Fotogalerie |
Co na to říkali soupeři, že jste jim na jablonecké trati nedal žádnou šanci a ovládl jste všechny jízdy?
Oni už mě znají a vědí, že mám ve svěťáku dobře našlápnuto. Bylo jim proto jasné, že to proti mě na domácí trati budou mít hodně těžké. Ale já z ostatních závodníků necítím žádnou velkou rivalitu. Nevidím, že by byli kvůli mé výhře naštvaní. Naopak od nich cítím respekt za odvedenou práci s celým závodem. I přes vzájemné soupeření mi fandí, protože vědí, že to, co v Jablonci děláme, je pro náš sport dobré. A za to já si soupeřů moc vážím.
Je pro vás těžší se připravit na závod, když ho sám pořádáte?
Ano. Zajistit, aby do sebe organizačně všechno zapadalo a ještě se do toho připravovat je fyzicky i časově náročné. Ale letos jsem si na dobrou fyzickou přípravu dával pozor a myslím, že jsem to zvládl lépe než předchozí roky.
Můžete JBC 4X Revelations ještě posunout někam výš?
Každý rok si říkáme, že je to top a skvělé, ale všichni, co se na tom podílíme, víme, že to lze posunout ještě dál. Už teď mě napadají věci, jak náš závod udělat ještě lépe a trošku jinak.
Seriál Pro Tour skončil. Co vás čeká dál?
Nejbližším úkolem je upravit kopec a zajistit úklidové a administrativní práce. V srpnu mě pak čeká cesta do Kanady, kde se jede finálový závod série Crankworx, kterou jsem vloni vyhrál. A koncem srpna pojedu mistrovství světa ve fourcossu. To jsou největší vrcholy sezony, které mě ještě čekají.
A co sjezdové závody v obchodních centrech nebo v ulicích jihoamerických měst, kterými si zpestřujete sezonu?
To jsou akce, které začínají až na podzim. Díky nim nemám vlastně žádnou pauzu mezi závoděním a plynule přejdu od jednoho k druhému. Žádné přípravné období vlastně ani nemám. Je to náročné, ale mě to furt baví a užívám si to.
