Podařilo se. Z úvodní etapy získal bronz, poslední den se radoval ze stříbra. „Věděl jsem, že v celkovém pořadí nemám moc šancí,“ povídá jezdec, který se po půl roce u profesionálního týmu Gazprom-Velo musel znovu vrátit do Česka. Po vypuknutí války mezinárodní cyklistická asociace (ICA) totiž ruské stáji odebrala licenci.
Popište, jak vypadal váš konec.
ICA odebrala týmu licenci, čímž úplně zanikl. Museli jsme si všichni hledat nové angažmá, většina jezdců ho doteď nenašla. Stejně tak lidé z personálu. Většinou jsou to Rusové, ale my měli základnu v Itálii. Všichni tam žili, teď jsou bez práce.
To asi nejsou lehké časy.
Přijde mi to od ICA dost unáhlený krok. My jsme s válkou neměli rozhodně nic společného. Ale to neovlivním, jsem rád, že můžu závodit.
Za Elkov-Kasper z Hradce.
Muselo se pro mě udělat místo, sehnat materiál, i sponzoři na mě dali peníze. Takže za to jsem fakt rád, že se to povedlo uskutečnit, že jsem mohl závodit co nejdřív. Bylo to snad do měsíce.
Turbulentní rok českého mistra. Kukrle o Gazpromu i blížícím se šampionátu |
Co teď? Určitě pořád pokukujete po týmu z Top Tour.
To víte, že pokukuji. Byl bych rád, kdyby něco vyšlo. To je můj hlavní cíl, abych se znovu stal úplným profesionálem. Pryč jsem byl necelý půlrok, moc se tu toho nezměnilo.
A se staronovou stájí jste byl na Sazka Tour spokojený?
Chtěli jsme jet tak, abychom mohli do úniku hlavně v úvodní a závěrečné etapě. Ty prostřední jsou vrchařské, nám Čechům to moc nevyhovuje, nemáme žádné vrchaře, až na Honzu Hirta. Dlouhé kopce nás moc nemotivují, s lehčími a menšími vrchaři nemáme šanci. Je to sice domácí závod, ale není stavěný pro mě. Takže jsme ideálně chtěli, aby se nám podařil nějaký únik udržet až do cíle a bojovat o vítězství.
To nakonec těsně nevyšlo.
Myslím, že jsem z toho vytěžil maximum. Oba úniky se povedly dojet do cíle. První den jsem to do spurtu měl udělat jinak. Ke konci jsem zaváhal před poslední zatáčkou, mohlo to být lepší. Poslední den byl Francouz Guerin silnější v kopci.
Berete to jako úspěch?
Určitě. Alespoň jedno vítězství by bylo lepší. Ale musím být spokojený. Byl jsem po nemoci, moc jsem toho nenatrénoval, nohy nebyly stoprocentní.
Takže na celkové 39. místo nekoukáte?
To doopravdy nebylo důležité. Loni jsem sem dojel po olympiádě v dobré formě. Měl jsem ambice skončit vysoko i v celkovém pořadí, ale nepovedlo se to. Zjistil jsem, že v kopcích s vrchaři se fakt nemůžu měřit. Nechtěl jsem být letos kolem 15. To nic neznamená.
Velká vedra vám v úvodních dnech nevadila?
Spíš mi vadila v sobotu zima. Pod sjezdy to bylo nepříjemné, to jsem si říkal, jak bych byl rád za vedra! Vždy si říkám, že v Tokiu to bylo určitě horší. Tam to bylo tvrdé tou vlhkostí.
Čím pro vás Sazka Tour je?
Závod jsem měl vždy rád. Stejně tak si vážím, když můžu startovat. Jezdí se v okolí mého domova. Chci vždy nějakým způsobem uspět.
Stíháte vnímat fanoušky při průjezdu rodnou Mohelnicí?
Ano. A nejen tam! Stálo jich tam dost. Je to super takhle závodit v okolí domu. Nebo v Jeseníkách, kde bydlím teď. I etapa z Uničova je krásná, taková domácí. Rád tady závodím, fanoušků je tady hodně.
Rota uhájil triumf na Sazka Tour, Hirtovi patří jedenácté místo |
Mistrovství světa je za dveřmi.
Vypadá to, že bych měl jet. Chtěl bych se na něj připravit co nejlíp, Sazka Tour byla skvělá a ideální možnost. Teď pojedu o víkendu dvě jednorázovky v Polsku, poté v září etapové závody kolem Rumunska a Slovenska. Týden nato už startuje šampionát. Bude hodně prostoru na trénink, měl bych být v dobré formě.
Kam cílíte?
To si netroufám říct. Chci jet tak, abych z toho měl dobrý pocit. Že jsem ze sebe vydal všechno. Umístění odhadnout netroufám. Na olympiádě jsem byl 36., pak na kopcovitém mistrovství světa 20. Něco mezi tím by bylo hodně pěkné.
Několikrát jsme nakousli olympiádu. Chystáte se i na tu další?
Určitě tyhle ambice mám. Chci se kvalifikovat. Zvlášť, když mám zkušenosti z té loňské. Láká mě to dost. Budu bojovat, abych se nominoval.
