Jakou nejlepší cyklistickou radu vám zatím táta dal?
Andrle ml.: Že se vždycky dá jet dál a že se nesmí balit závody.
Pokud vím, také už jste nějaké zabalil.
Andrle ml. No, zabalil. Ale vždycky předtím přemýšlím, jestli už opravdu nemohu pokračovat dál.
Andrle st.: Taky si pamatuji, že když jsem byl já mladý, plno věcí jsem dělal jinak, proto se snažím radit synovi i jiným, aby se mých chyb vyvarovali - a aby se nesnažili pořád setrvávat jen na své cestě, která přitom třeba ani nefunguje.
Co jste kdysi nedělal dobře?
Andrle st.: Nebyl jsem nejpečlivější ve strečinku ani v regeneraci. No a s mojí stravou to byla úplná katastrofa. Bral jsem ji laxně, neměl jsem k tomu patřičný přístup. To byla největší chyba. A teď sleduji, že David má zatím například se strečinkem taky velký problém.
Andrle ml.: Pravda, zatím moc nestrečuju. Ale stravu zrovna řeším, potřebuju nabrat nějaké sacharidy na vytrvalost. Při vyšetření mi doporučili, že mám mít pestřejší stravu, víc ovoce, víc sacharidů.
Andrle st.: Takových 20 až 30 procent sacharidů mu chybí. Tělo si potom potřebné látky bere ze svalů, on tím pádem nestíhá a i regenerace je pak horší.
Když jste vy sám kdysi závodil, co vám ve stravování nejvíc chybělo?
Andrle st.: Morálka. Nevydržel jsem to a rád jsem si dal pivo, kolikrát i něco nezdravého. A mé snídaně, ty byly vyloženě špatné, většinou někde na pumpě. Teď je to jiné, sehnali jsme pro náš tým, co se stravování týče, kvalitní externí specialisty a k nim jezdíme na testy.
Taháte si se synem občas práci i domů?
Andrle st.: Já se přes to nedokážu přenést, pořád o cyklistice mluvím a pořád mu do něčeho kecám. Jakmile vidím problém, chci ho řešit a snažím se v tom být důsledný. I když uznávám, že někdy jsem až zbytečně moc tvrdý a přísný.
Je táta nekompromisní?
Andrle ml.: Jo, ale to je dobře.
Andrle st.: Díky Radimovu Kijevskému (majiteli stáje Topforex Lapierre) se už letos dostal do našeho týmu. U mě to měl tak 50 na 50, jestli ho máme vzít.
Až tak jste byl přísný?
Andrle st.: Já nemám rád protekci. Chci, aby si to každý zasloužil. Ale Radim mě přesvědčil, ať ho vezmeme.
Pavel Padrnos (vpravo) a René Andrle, dva bývalí elitní čeští profesionálové a nyní dva sportovní ředitelé stáje Topforex-Lapierre.
Teď se snažíte tátu přesvědčit, že ta důvěra byla oprávněná?
Andrle ml.: Řekl bych, že jsem letos udělal pokrok. Na kole se cítím celkově silnější než loni.
Jak obtížný byl přechod z juniorů do kategorie do 23 let?
Andrle ml.: Docela obrovský. Předtím se mi na pohled nezdálo, že ti kluci třiadvacítkáři jezdí kdovíjak jinak. Ale hned při prvním závodě s nimi jsem si v Rakousku po pěti kilometrech říkal, jak ti kluci mohou být tak dobří. Vůbec jsem jim nestačil. Jejich síla, když se najelo do kopce, byla úplně jiná.
Máte cyklistický vzor?
Andrle ml.: Jako závodník se mi vždycky líbil Alberto Contador.
Andrle st.: Mně Václav Toman (bývalý československý reprezentant) a Abraham Olano (vítěz Vuelty 1998). A z těch dnešních se mi samozřejmě líbí Valverde kvůli tomu, jak je agresivní a jak dlouho se drží na špici.
Andrle ml.: Rád bych jezdil jako Alberto v kopcích. Se svojí váhou musím být vrchař, na roviny to není.
Jak si v ideálním případě plánujete další léta vaší kariéry?
Andrle ml.: Ideální by bylo, kdyby se mi povedlo dostat se tak za rok, nebo za dva do ciziny a v budoucnu pak až na Tour.
Andrle st.: Hrozně bych mu přál, aby se prosadil, i když zároveň vím, že ne každému to vyjde a ne každý pro to může mít talent. Ale působit nějaký čas v zahraničním týmu je i výborná škola do života. Naučíte se řeč, poznáte jiné lidi, jiné kultury.
To znamená, že byste chtěl pro syna najít dobrý zahraniční tým v kategorii do 23 let? A kde?
Andrle st.: Itálie nebo Španělsko by nebyly špatné, nějaké možnosti jsou i v Rakousku.
Ve Španělsku má vlastní tým do 23 let i Alberto Contador. S tím se dobře znáte.
Andrle st.: Jo, Alberto se mě pořád na syna ptá. Do budoucna je to možnost. Ale dobrou školu dostává teď i u nás v týmu Topforex Lapierre, ten v současné době patří ve výchově mladých jezdců v Česku k absolutní špičce. Odtud se pak můžete posouvat dál.
Škoda, že v Česku neexistuje coby přestupní stanice žádný druhodivizní tým, že?
Andrle st.: Elkov Author jsou tak nějak mezi. Papírově jsou sice třetidivizní, ale mají závodníky druhodivizní úrovně. Tím, že se v poslední době umístili v Top 3 nebo Top 5 třetidivizních týmů, dostávají díky tomu pozvaní i na větší závody a jejich program není špatný.
Jaký program máte nyní vy v roli sportovního ředitele?
Po závodě Kolem Británie jedu s týmem Israel Cycling Academy i Kolem Slovenska a pak mě čeká i nějaký skauting na mistrovství světa v Yorkshiru, nejen pro Izrael, ale i pro Topforex Lapierre. Budeme rozšiřovat tým a není špatné mít v něm taky lidi z okolních zemí. Máme Slováky, mohli bychom mít třeba i Maďary, Poláky, Rakušany. Topforex Lapierre jde pořád nahoru, teď bychom měli poskočit do 3. divize.
V AKCI. René Andrle za volantem coby sportovní ředitel týmu Israel Cycling Academy, který vedl loni i na Giru.
A s Israel Cycling Academy do první?
Uvidíme. Dlouho se spekulovalo i o tom, že si tým koupí prvodivizní licenci od ruské Kaťuše. Chceme každopádně nahoru. Nasbírali jsme letos tolik bodů, že bychom v příští sezoně podle nového systému UCI mohli poskočit mezi týmy, které budou mít garantované všechny Grand Tour.
