Letošní Peklo severu pro ně bude v mnohém jiné.
V minulých letech do něj šli s kontem plných mnoha klasikářskými triumfy. Mohli si říct: Pokud nevyhrajeme, tak co? Už máme v sezoně tolik vítězství, že i tak budeme spokojení. Letos ale Quick-Step takové žně neprožívá.
„Samozřejmě za to rádi nejsme. Ale už jsem to opakoval mockrát, jestli se nám na jaře dařilo, nebo ne, si zhodnotíme až po Lutychu,“ povídal novinářům šéf stáje Patrick Lefevere na čtvrteční online tiskové konferenci, na níž dostal pozvání i iDNES.cz.
Ne, propadák to od nich letos rozhodně není.
Stále mají ve sbírce osmnáct triumfů, což v tabulce worldtourových týmů znamená druhé místo. Jenže až na dvě jsou všechny z etapových závodů, a to pro klasikářsky zaměřenou sestavu není dobrá vizitka.
Proto slova o nespojenosti.
Paris-Roubaix press conference ✅
Thanks for the amazing location, @RensonWorldwide! We had a great time
Photo: @BeelWout https://t.co/1e6Gocqj76
V minulých letech jim jarní části sezony patřily. Prakticky kam přijeli, tam udávali tempo a modré dresy byly k vidění u všeho podstatného.
Třeba loni měli touto dobou z jednorázových klání sedm vavřínů včetně toho z monumentu Kolem Flander, kde slavil Kasper Asgreen.
A letos?
Fabio Jakobsen ovládl druhodivizní Kuurne-Brusel-Kuurne, Mark Cavendish stejně ohodnocený Milán-Turín. Jinak nic a třeba na domácích Flandrech bylo jejich nejlepším výsledkem 23. místo, vůbec nejhorší v historii stáje.
Na klasikách se letos mnohem víc daří stájím jako Jumbo-Visma, Ineos, UAE Emirates. „Jsou dvě možnosti,“ říká Lefevere. „Možná se od nás něco přiučili. Nebo to je prostě jen souhra okolností a smůly.“
Právě nešťastný úvod sezony spatřuje jako jeden z důvodů, proč se jim tolik nedaří.
Tehdy světový peloton kosila chřipková epidemie. Zejména kvůli ní třeba osm etap Paříž-Nice dokončilo jen 59 cyklistů z původních 154 a Štybar popisoval: „Tolik nemocných jsem touhle dobou nikdy neviděl.“
Quick-Step na nemoci možná doplácel nejvíc ze všech a zmíněné Paříž-Nice dokončil jen jeden jeho závodník.
„Máme v týmu třicet jezdců, ale některé závody jsme kvůli nemoci jeli jen v pěti nebo šesti,“ vzpomíná sedmašedesátiletý belgický šéf.
 |
I proto si klasikařské neúspěchy svých svěřenců nechce tolik připouštět. „Nesmíme být frustrovaní, to by byl konec. Někteří byli zranění, nemocní a ani další nebyli v pořádku. To se může stát. Během mé dlouhé kariéry jsem se naučil, že věci nezměníte během týdne nebo deseti dní. Musíte si ten pohár vypít do dna a až pak uvidíte, co se stane,“ líčil.
Na Roubaix i se Štybarem
Nyní by už ale měla být sestava Quick-Stepu v pořádku a ve formě. Proto si mohl Lefevere vybírat, na koho pro Paříž-Roubaix ukáže.
Nakonec vybral tuto silnou sedmičku: Asgreen, Ballerini, Declercq, Lampaert, Sénéchal, Steimle a Štybar.
„Po dlouhé době jedeme v sedmi. Nemůžeme hledat žádné výmluvy, jestli je někdo zraněný nebo nemocný. Takže doufám, že nám Paříž-Roubaix přinese štěstí. Těm, kteří teď sedí vedle mě, věřím,“ ohlédl se na tiskové konferenci po skupince v modrých teplákovkách.
Na koho konkrétně tým pojede, neprozradil.
Nabízí se Asgreen, loňský vítěz Flander a jezdec, na něhož v posledních závodech sázel. „Po zklamání na Flandrech jsem si na Amstelu (kde byl šestý) trochu zlepšil náladu,“ říká Dán. „Potvrdil jsem si, že se dostávám tam, kde chci být a můžu bojovat o vítězství.“
Pak jsou tu ale samozřejmě ještě Ballerini, loňský vítěz Omloopu, Lampaert, pátý muž posledního Roubaix, Štybar, na francouzském monumentu v minulosti dvakrát druhý…
DVAKRÁT DRUHÝ MUŽ ROUBAIX. Zdeněk Štybar před letošním Roubaix věří, že mu graduje forma.
„S každým závodem cítím, že mi forma graduje a podobný pocit mám i z celého týmu,“ povídá Štybar. „Takže od nás čekám jiný závod. Jestli se ale já konkrétně znovu můžu dostat na pódium, je pro mě těžké říct. Ale samozřejmě v to doufám.“
A Lefevere dodává: „Je mi jedno, kdo vyhraje. Hlavně ať má modrý dres.“
S čím si je jistý, je, že Quick-Step tentokrát bude chtít tvořit závod. Že znovu by modré dresy měly být mezi favority.
„Nejsme zvyklí jezdit defenzivně. Jsme agresivní tým a pokud se nám všechno podaří, nemusíme být nervózní,“ povídá belgický šéf. „Roubaix je dlouhý závod, i když máte defekt nebo si vyberete nějakou krizi, ještě není konec. To hlavní je, kdo bude jako první na velodromu.“
A on pochopitelně chce, aby tam byl některý z jeho svěřenců.
