Leopold König projížděl cílem na Huezech na 88. místě se ztrátou 19 minut. V tu chvíli právě dekorovali Chrise Frooma na pódiu žlutým dresem. „Tak toho jsem si vůbec nevšiml,“ přiznal chvíli poté. „Jel jsem celou etapu tak trochu v bolesti. Spíš jsem chtěl dneska tak trochu přežít. Užiju si to až v Paříži.“
Páteční pád ve sjezdu zanechal na Königově těle spoustu stop a vynutil si i složitou noc. „Už mi to nešlo. Hned v prvním kopci jsem hodně trpěl. Ale naštěstí se kluci cítili dobře a Chris tam měl u sebe pořád dost lidí.“
Největší radost pak prožíval, když ve sluchátkách na trati zaslechl, že Froome udržel více než minutový náskok. „To mi spadl kámen ze srdce. Je to krásné být součástí tohoto týmu a podílet se na tom vítězství. Když si uvědomím, co všechno jsme za ty tři týdny prožili, kolik bolesti a těžkých momentů, je to něco nepředstavitelného.“
Svoji čtvrtou Grand Tour kariéry a první, na které nebyl lídrem, označil zároveň za nejtěžší. „Poprvé jsem letos jel dvě Grand Tour v sezoně a poprvé jsem tady nejel na celkové pořadí. Ale i když jsem dojížděl vzadu, stálo mě to paradoxně stejně sil, jako když jedete na celkové pořadí. Držet třináct dní žluťáka, to je spousta dnů a spousta práce,“ hodnotil.
Roman Kreuziger byl v cíli na Alpe d´Huez na 37. místě se ztrátou 6:40 minuty. Celkově mu na Tour patří sedmnáctá příčka, a je tak nejlepším z Čechů.
„Etapa na Huezy už byla náročná, byla čtvrtá horská v řadě, a hodně záleželo, kolik komu ještě zůstalo energie,“ popisoval jezdec stáje Tinkoff-Saxo. „Na Col de la Fer jelo AG2R hodně zostra, tam si myslím, že se snažili tvořit závod pro Bardeta. Tam to bylo hodně náročné.“
Ani snaha AG2R nepomohla Bardetovi uhájit puntíkatý dres nejlepšího vrchaře, ten nakonec připadl Froomovi. Kreuzigerův lídr Alberto Contador se také na stupně vítězů celé Tour neprobil. „Už jsme dnes s Albertem o pódiu ani moc neuvažovali. Věděli jsme, že by to bylo hodně složité,“ uvedl český cyklista.
S Contadorem byl ve skupině favoritů ještě v úvodu závěrečného stoupání.
„Deset kilometrů před Huezami jsem dojel do této skupiny zpátky. Ale jak pak všichni začali závodit, musel jsem zvolit svoje tempo a jet nahoru rovnoměrně, protože ty mé nohy už byly hodně unavené.“
