Na začátku týdne si Slovinec vyzkoušel, o jakou porci práce na pověstném „pavé“ půjde, když vyrazil na rekognoskaci terénu, na němž se bude 6. července v páté etapě Tour mezi Lille a Arenbergem závodit.
S týmovým kolegou Markem Marcatem si projel závěrečných 75 kilometrů této etapy, na jejíž trase se objeví jedenáct dlážděných sektorů, z nichž mnohé patří i do itineráře závodu Paříž-Roubaix. Celkem půjde o 19,4 kilometru po pavé.
Nebyl to rozhodně příjemný trénink. Jako by nestačil značně hrbolatý podklad pod kolem, ke komplikacím se přidal i déšť.
„Ale stálo to za to,“ smál se Pogačar.
Aart Vierhouten, sportovní ředitel UAE Emirates, jej při tomto průzkumu kostek doprovázel - a netvářil se právě nadšeně.
„Druhý sektor kostek, vedoucí z kopce, je čiré šílenství,“ řekl belgické televizi Sporza o 1 600 metrů dlouhé pasáži z Eswarsu do Paillencourtu, po níž vedla trasa Tour už v roce 2018, kdy byly kostky na její trase zatím naposledy.
„Kdybych já byl organizátorem Tour, nikdy bych takovou pasáž nezařadil,“ prohlásil bývalý nizozemský profesionál. „Ten sektor je životu nebezpečný. Je v rozporu s úsilím o bezpečnost ve sportu, ať už by byl součástí jakéhokoliv závodu. Vletíte na něj rychlostí až 65 km/h a navíc v hektickém tempu Tour. Sjíždíte po pavé z kopce, vlevo a vpravo od silnice nejsou žádné možnosti ústupu.“
Pogačar podobně tvrdá slova rozhodně nevolil.
Teprve minulý týden při závodě Dwars door Vlaanderen startoval poprvé coby profesionál na kostkové klasice. V neděli potom na monumentu Kolem Flander do posledních metrů bojoval o vítězství.
Samozřejmě, francouzské pavé dokáže být často mnohem neforemnější a díry mezi kostkami mnohem větší než na Flandrech.
„Přesto se na tu etapu se těším,“ prohodil Pogačar poté, co dokončil průzkum bojiště. „Buď při ní budu v červenci o. k., nebo to může skončit zle. To je součást hry. Nemůžete na kostkách vyhrát Tour, ale můžete ji ztratit. Půjde o hektickou a velmi speciální etapu.“
Tyhle silnice jsou součástí Francie
Zařazování kostek do itineráře Tour je dlouhá léta předmětem sporů. Podle některých jezdců a sportovních ředitelů na trasu takového závodu nepatří, protože mnozí favorité Tour nemají s pavé zkušenosti a v prvním týdnu závodu na nich mohou ztratit (často i nikoliv vlastní vinou) veškeré ambice na přední umístění.
Oponenti těchto názorů naopak tvrdí, že kostky navyšují požadavky na univerzalitu vítěze Tour a navíc významně přispívají k atraktivitě celého závodu.
Zdeněk Štybar v minulosti prohlásil: „Tyhle silnice jsou součástí Francie, ne? V tom případě patří i do závodu kolem Francie. Etapa po kostkách dává větší šanci jiným typům cyklistů než obvykle, což je dobře. A i když by někteří jezdci, které na nich postihl pád, se mnou určitě nesouhlasili, je to hezká podívaná, pořád se něco děje. Neříkám, že kostky musí být v itineráři každý rok, protože opravdu přinášejí velký stres všem, ale jednou za čas na Tour být mohou.“
Slavný švýcarský klasikář Fabian Cancellara svého času pronesl: „Pokud zrušíte na Tour kostky, zrušte i horské etapy, protože ty pro změnu nevyhovují mně.“
Jenže poté, co jeho tým Trek při Tour 2014 prožil na kostkách doslova černý den, při němž lídr Fränk Schleck ztratil osm minut a další členové týmu se opakovaně ocitli na zemi, Cancellara otočil: „Změnil jsem názor, kostky na Tour nepatří.“
Pogačar k nim přistupuje pragmaticky: „Ať si organizátoři dělají, co chtějí. Když pro nás přichystají kostky, my na nich pojedeme. I proto jsem chtěl na jaře co nejvíc zažít pocit, který jízda po nich vyvolává, a seznámit se také s jednotlivými úseky 5. etapy Tour. Dodá vám to klid a do prvního týdne Tour pak vstoupíte uvolněněji.“
Mathieu van der Poel po nedělním souboji na monumentu Kolem Flander prohlásil, že Pogačar může v budoucnu bojovat také o vítězství na Paříž - Roubaix.
Lídr stáje UAE Emirates si nyní vyzkoušel dokonce i jízdu po legendárním úseku Arenberg, který však součástí etapy letošní Tour nebude.
„Jednou i Peklo severu pojedu, ale ne tak brzy. Letos ne a příští rok možná také ne,“ podotkl. Nyní se chystá na ardenské klasiky Valonský šíp a Lutych-Bastogne-Lutych a před Tour by měl v rámci přípravy absolvovat etapový závod Kolem Slovinska.
„Roubaix a San Remo budou pro mě nejtěžší monumenty, co se snah o vítězství týče,“ soudí. „Ale člověk nikdy neví. Možná za pár let se něco změní.“
Pogačar už má na svém kont triumfy z monumentů Lutych - Bastogne - Lutych a Kolem Lombardie a v neděli při svém debutu na Flandrech dokázal, že jednou může triumfovat i tady.
Experti věří, že v budoucnu by se mohl stát členem elitního klubu cyklistů, kteří vyhráli všech pět monumentů. Do této společnosti zatím patří pouze Belgičané Eddy Merckx, Roger De Vlaeminck a Ryk Van Looy.
Špína. Prach. Boj
Vincenzo Nibali naopak při etapě Tour po kostkách vykročil v roce 2014 za titulem z nejslavnějšího etapového závodu, s nímž se probil mezi cyklisty, kteří během kariéry vyhrály všechny závody Grand Tour.
Tehdy právě na pavé v hustém dešti a blátě ukázal, jak skvěle umí ovládat kolo - a výrazně navýšil do té doby titěrný náskok ve žlutém trikotu. „Dodnes, když si vzpomenu na tu etapu, mám v puse pachuť bláta,“ vyprávěl po letech.
ROK 2014. Vincenzo Nibali v cíli páté etapy Tour.
O čtyři roky dříve, kdy vrcholila kostková etapa Tour 2010 stejně jako letos v Arenbergu, dokázal Andy Schleck najet celou minutu na největšího soka Alberta Contadora. Ale Španěl později dokázal v horách toto manko vymazat.
Obrovským dramatem se pak stala dosud poslední etapa Tour vedoucí po pavé v roce 2018.
Pád, pád, odstoupení, pád, defekt, pád, defekt, další defekty, další desítky pádů. I tak bychom mohli ji mohli charakterizovat. Přinesla zoufalé stíhací jízdy, sebeobětování, pocity beznaděje.
V hektické atmosféře ovládající celý peloton si ještě před nájezdem na kostky zlomil klíční kost Richie Porte, jeden z největších favoritů závodu.
Rigoberto Uran, druhý z ročníku 2017, po karambolu na úseku Templeuve zaostal o půldruhé minuty.
Největší domácí naděje Romain Bardet řešil čtyři defekty a jen zoufale kroutil hlavou.
A Mikel Landa se svíjel na asfaltu, když se těsně před nájezdem na kostky chtěl z bidonu občerstvit a neudržel rovnováhu.
V PRAŠNÉM VÍRU. Devátá etapa Tour 2018 přinesla cyklistům seriál bolesti a pádů.
Byl to den, který organizátoři právem nazvali Ochutnávka pekla.
Dojemné etapové vítězství slavil John Degenkolb, šampion Pekla severu z roku 2015, který se tři roky léčil z mnohačetných zranění ze srážky s autem.
„Kostky na Tour patří,“ vyřkl poté německý cyklista. „Pro cyklistiku je dobré, že Tour je kombinací všeho. My budeme později trpět v horách, tak ať si i vrchaři pro změnu užijí kostek.“
Třetí v cíli, belgický klasikář Yves Lampaert, tehdy dojmy z etapy vystihl třemi prostými slovy: „Špína. Prach. Boj.“
Letos to nebude jiné. Pokud si místo slov špína a prach nebudeme muset dosadit déšť a bláto.
