Jak se vám jelo, Zdeňku? Stále cítíte následky březnové nemoci?
Ještě to není úplně ono, pořád trochu doháním formu. Ale už jsem si připadal o něco lépe než v předchozích závodech a nějakým způsobem mohl fungovat. Za to jsem rád. Myslím, že jsem dnes i dost pomohl týmu.
A také jste se propracoval do jednoho z úniků.
Kdybychom v něm lépe spolupracovali, pravděpodobně jsme mohli společně vpředu přejet i Koppenberg (45 km před cílem) a závod by pak vypadal jinak. Jenže už při druhém průjezdu Kwaremontem nás doletěl zezadu Pogačar s naším Kasperem Asgreenem na zadním kole.
On retrouve Mads Pedersen, Zdenek Stybar ou Olivier Le Gac notamment parmi les coureurs qui ont suivi Ivan Garcia Cortina. UAE Emirates est contrainte de rouler. #RVV22 https://t.co/iGdkN7m83K
Překvapilo vás, jak se Pogačar zničehonic prosmýkl mezi všemi jezdci až na špici?
Já jsem se leknul! Já myslel, že to je motorka. Doopravdy, vážně jsem se leknul. Nečekal jsem, že takhle brzy zaútočí a tak rychle naši skupinu dojedou. Ale jak jsem se později dozvěděl, Pogačar měl nejrychlejší čas na Kwaremontu v historii. Kasper (Asgreen) se ho snažil držet, jenže později tuhle snahu odnesl a už neměl dost sil ve zbývající části závodu.
Přesto jste Asgreenovi pomáhal, seč jste mohl.
Odpadl (při dalším Pogačarově zrychlení) na Paterbergu a my ho dostávali zpět do první skupiny. Jenže pak Kasperovi nahoře na Koppenbergu spadnul řetěz, tak jsme se znovu snažili sjíždět s ním ztrátu. Z mého pohledu bylo tím pádem jasné, že když jsem vydal nějaké síly v úniku a pak dvakrát tahal pro Kaspera, sám už nemohu nic vymyslet.
Drama na Flandrech. Pogačar nesetřásl van der Poela, ten slavil po sprintu |
Z hlediska celého Quick-Stepu byl Asgreenův spadlý řetěz na Koppenbergu zlomovým momentem. Vy jste se v tu chvíli za ním ohlížel. Přemýšlel jste, co máte udělat?
Přesně tak. Říkal jsem si: Mám na něj čekat, nebo se mám dál snažit udržet se co nejvíc vepředu a doufat, že další naši kluci dovezou Kaspera zpátky? Nakonec jsem se rozhodl počkat.
Nelitujete?
Možná jsem měl pokračovat a zkusit šlapat v první nebo ve druhé skupině. Vždyť třeba Mads Pedersen, který jel předtím se mnou v úniku, nakonec skončil osmý. Takže možná šlo z mé strany o trochu chybné rozhodnutí. Ale my jsme dnes jeli na Kaspera, ten byl našim lídrem, proto jsem mu chtěl pomoci, jak to jen šlo. (Asgreen později dojel třiadvacátý, Štybar čtyřiapadesátý.)
U souboje o vítězství Quick-Step chyběl. Předpokládám, že jste už viděl záznam spurtu. Kde udělal Pogačar největší chybu?
Čekal, až Mathieu začne spurtovat, a možná to protaktizoval. Bylo by pro něj nakonec lepší, kdyby skončil druhý a ne čtvrtý (poté, co taktizující duo van der Poel - Pogačar dostihli těsně před cílem van Baarle s Madouasem a Slovince ve spurtu zavřeli). Ale Pogačar je dvojnásobný vítěz Tour, závodil letos jak z jiné planety, je typem vítěze, takže ho chápu, že nechtěl jen druhé místo. Čekal tedy, až Mathieu spurt rozjede. A pak se stalo, co se stalo.
Vy jste podobnou situaci zažil na Paříž-Roubaix v roce 2017, když jste před cílem ve vedoucí tříčlenné skupině dlouze taktizovali a na velodromu vás dostihla dvojice Moscon-Stuyven. Tehdy jste však uhájil pozici na stupních vítězů.
Je to tak, Greg van Avermaet mě v tom roce přespurtoval a já byl druhý. Závodíte, děláte okamžitá rozhodnutí - a pravdu má vždycky jen vítěz.
Tím je tentokrát Mathieu van der Poel, který po zranění na olympiádě a dlouhodobých zdravotních potížích slaví úžasný comeback. Vstoupil do sezony až před dvěma týdny třetím místem na Milán - San Remo, přesto už má dva klasikářské triumfy z Dwars door Vlaanderen a hlavně z flanderského monumentu.
Mathieu je úžasným cyklistou. Jeho comeback začal trochu dřív, než se předpokládalo, původně měl totiž vstoupit do sezony až na Amstelu. Ale když jeho příprava probíhala dobře, dohodli se v Alpecinu, že pojede už San Remo - také proto, že měli v týmu spoustu nemocných a nevěděli, koho tam do sestavy dát. Bral tedy San Remo jako dobrou přípravu. A nakonec mu start na něm pomohl i k dnešnímu vítězství.
SPURT. Mathieu van der Poel vítězí v závodě Kolem Flander.
Také vy jste měli a stále máte v Quick-Stepu velkou marodku. Váš týmový šéf Patrick Lefevere prohlásil, že z tohoto pohledu je jen dobře, že se Paříž - Roubaix letos výjimečně koná až dva týdny po Flandrech. I vy jste rád?
Asi jo. Jinak jsme ale rádi za každý závod, co jedeme, protože při té současné vlně nemocí nikdo neví, co se bude dít. Klidně se zítra tři lidé z týmu můžeme vzbudit a budeme zase nemocní. Takže dáváme do každého startu absolutní maximum.
Co byste měl absolvovat, než stanete na startu Roubaix?
Pojedu Amstel (10. dubna) a ještě řešíme, jestli mě tým nedá i na Scheldeprijs (6. dubna), to je však s otazníkem. Chci závodit co nejvíc. Chybí mi ty etapy, které jsem kvůli nemoci musel vynechat na Paříž - Nice, a cítím pořád i určité tréninkové manko. Což mě mrzí, protože jsem byl na sezonu dobře připravený a dostával jsem se do formy. Jaro jsem si představoval úplně jinak, než jak probíhá. Ale jsem rád, že dnes jsem si zase mohl dobře zazávodit.
