„Jde o extrémní kopec. A o klíč k vítězství na Giru,“ tvrdí René Andrle, sportovní ředitel stáje Israel Cycling Academy.
„Zoncolan? To je brutální a neúprosná hora,“ říká Matt White, šéf růžového muže Simona Yatese a týmu Mitchelton-Scott. „Je tak populární i proto, že lidé rádi vidí bolest, jakou na něm jezdci procházejí.“
„Pokud tady potkáte špatný den, je to katastrofa, protože Zoncolan je po celé své délce neúprosný,“ dodává Nicolas Portal, sportovní ředitel Sky. „Tady se totiž nikde neschováte. Jde o podobné stoupání jako Angliru, ale i Angliru má lehčí sektory. Zoncolan ne.“
Poslední dění na Giru |
Obávaný výšlap v Karnských Alpách, nedaleko od slovinských hranic, nedosahuje dvoutisícových výšek apeninského Gran Sassa či francouzského Galibieru. Není zdálky viditelný jako provensálský obr Mont Ventoux. Nehrozí až tak strmými pasážemi jako asturijské Angliru. Ani se nechlubí dlouhou a pohnutou závodní historií jako alpské Stelvio nebo pyrenejský Tourmalet.
Teprve v roce 2003 byl Zoncolan profesionálním pelotonem poprvé dobyt.
Přesto o něm jezdci i reportéři tvrdí, že je mytickou horou. Mýtem z 21. století. Jedním ze symbolů Gira. „Císař mezi horami,“ přezdívají mu. „Nejtvrdší stoupání na závodech Grand Tour,“ soudí Španěl Igor Anton z týmu Dimension Data, jenž zde v roce 2011 triumfoval.
Zelený přírodní amfiteátr u vrcholu stoupání, ve výšce 1 735 metrů, přejmenoval list Gazzetta dello Sport na „Vertikální Maracaná“. Pláně kolem vrcholu zaplní statisíce fanoušků. V lese předtím poženou svými hlasivkami mnohé potácející se jezdce, kteří se na 10kilometrové pouti vzhůru „střetnou“ s až 22procentními rampami.
„Očekávám tady hodně českých fanoušků,“ říká Roman Kreuziger, chystající se na další podpůrnou práci pro Yatese. „Věřím, že nebudou fandit jen nám třem Čechům, ale i dalším jezdcům z našich týmů. Budeme to potřebovat.“
Tomorrow 200,000 people will be lining the streets of Windsor to watch some American girl marry the Prince of the lucky sperm club Would rather be standing in the rain with the Tifosi on the Zoncolan https://t.co/Zw0PCgOsBu
Z Ovara z nadmořské výšky 525 metrů činí průměrný sklon stoupání 11,9 procenta. Většina jezdců zde používá převody 34x32. Ti nejlepší se dostanou nahoru v čase okolo 40 minut.
Na španělském Angliru sice najdete i rampu s 23,6 procenty, ale Zoncolan má extrémně strmých pasáží víc. Po celé své délce jako by se odmítal narovnat. Mezi druhým a osmým kilometrem neklesne jeho sklon pod 11 procent.
Zdeněk Štybar zažije na této hoře svoji premiéru, neokusil ji nikdy předtím ani v tréninku. „Kluci mě straší historkami, jak se jim na Zoncolanu zastavil na kole i počítač Garmin, protože když jedete pod 6 km/h, tak Garmin už tu rychlost nevezme,“ vypráví.
Přeje si, aby jim aspoň nepršelo.
„To by potom někteří možná šli nahoru pěšky vedle kola.“
Meteorologové nicméně hlásí: Déšť je možný.
„Ale každou chvíli se ta předpověď mění, z deště na sluníčko a zase zpět,“ říká Kreuziger. Dopoledne na startu na ně svítilo slunce. „Tak doufám, že to bude suché. Simon Yates jezdí hodně ze sedla, na mokru by mu to klouzalo.“
Při Giru 2011, kdy mnozí cyklisté dojížděli na Zoncolanu do cíle pod palbou krupobití, Kreuzigera toto stoupání drsně sejmulo. Tehdy skončil na Giru celkově pátý. „A Zoncolan mě připravil o stupně vítězů,“ je dodnes přesvědčen.
„Je doslova nekonečný. Tady nemůžete jít do červených čísel, jinak nahoru ani nevyjedete,“ varuje.
ONLINEČtrnáctou etapu budeme od 14.00 sledovat podrobně. |
Láskou k Zoncolanu neoplývá.
Naopak milovník vrchařských extrémů Jan Hirt si ho s parťáky z Astany na jaře otestoval v tréninku a s jistou dávkou masochismu tvrdí: „Jsem zvědavý, co se mnou provede.“
Dnes by tu měl Hirt být nejdůležitějším mužem svého lídra Miguela Ángela Lópeze. Taktické hrátky kazašské stáje, která se před Girem jevila coby nejsilnější tým do kopců, však poznamenalo páteční odstoupení dalšího silného vrchaře Tanela Kangerta kvůli žaludečním potížím.
Mozkový trust stáje Astana na startu etapy Gira na Monte Zoncolan: vlevo Alexandr Vinokurov, vedle něj šéf týmu Giuseppe Martinelli. Jakou roli vymyslí pro Jana Hirta? https://t.co/gLj90go9RT
Na rozkaz Mussoliniho
Úzkou cestu, která je na Zoncolanu povede do cíle, má na svědomí Benito Mussolini. V roce 1940 se rozhodl posílit italské hranice raději i s říší svého spojence Adolfa Hitlera, proto zde nechal vybudovat devatenáct silnic, jež se měly stát součástí obranného systému Vallo Littorio.
Starousedlíci tento pás záhy přejmenovali na „Hranici, které nevěřím“.
V létě 1998 se na Zoncolan vydrápal na kole i Francesco Guidolin, amatérský cyklista a kouč fotbalistů Udinese, kterého na zdejší silničku zavezl kamarád. Po přípravném zápase svých hochů s Interem Milán o tomto zážitku Guidolin vyprávěl v italské televizi a popisem vyčerpávajícího stoupání na skvostnou horu navnadil organizátory Gira.
V květnu 2003 sem růžový závod poprvé zavedli.
Gilberto Simoni tehdy triumfoval a v roce 2007 opět. Přesto přiznává: „Když stoupáte na Zoncolan, spíše než abyste mysleli na vítězství, říkáte si jen: Madonna mia, ať už to skončí.“
Zůstává jediným mužem, jenž zde zvítězil dvakrát, navíc ze dvou různých stran. Napoprvé se peloton vydal nahoru ze snazší strany z vesnice Sutrio, až napodruhé z Ovara.
„Zoncolan není Pordoi, není Stelvio a už vůbec není Mortirolo, Finestre nebo Angliru. Zoncolan je svůj. Je neporovnatelný s jakýmkoliv z těchto stoupání,“ říká Simoni.
„Je to fascinující lesní trať,“ popisuje s vášní v hlase. „Je to i místo, kde taktika platí málo. Tady je nejlepší jet bez myšlení. Dostal jsem se na čelo a nikdy se neohlédl. Když jsem potom dorazil do tunelu před cílem, srdce mi skákalo až do krku. A potom, jakmile vyjedete na světlo, je to spirituální zážitek. Tunel je temný a světlo najednou až násilné, ale vy zároveň slyšíte obrovský jásot publika. Ještě dnes ho slyším. Zoncolan vás vycucá - ale zároveň vás naplní nezapomenutelnými emocemi.“
Bude Dumoulin ztrácet?
V „zaváděcí“ fázi dnešní etapy projedou jezdci nejprve dvěma horskými prémiemi. Už ty jim odeberou síly. Duron je dlouhý jen čtyři kilometry, ale má sklon 9 procent a jeho první kilometr nabídne až 18procentní pasáž. A Ravascletto je sedmikilometrové stoupání se sedmi procenty.
Pak najedou na Zoncolan.
Da oggi si fa sul serio, il gruppo sarà impegnato nella salita più dura d'Europa, infatti si arriva sullo Zoncolan, andare in crisi oggi non è permesso. #Giro101 https://t.co/eHF0pIr9Yu
Všechny pasáže, které jsou strmější než 10 procent, značí organizátoři v knize Gira, kde detailně rozebírají jednotlivá stoupání, červenou barvou. Profil Zoncolanu tudíž vypadá jako červená čára do nebe.
Dnešek zde má přinést odpovědi na mnohé otázky. Je Simon Yates skutečně dost dobrý pro boj o titul z Gira? Je na tom Chris Froome vážně tak zle, jak se dosud zdálo?
Tentokrát nepůjde o vteřiny ztráty, ale dost možná o celé minuty.
Yates cestou na start páteční sprinterské etapy laškoval ve Ferraře s obtloustlým britským fanouškem navlečeným do trikotu konkurenčního Sky. Po projetí cílem pak v obci Nervesa della Battaglia s úsměvem tvrdil: „Tohle byl zatím můj nejlehčí den na Giru.“
Co asi řekne po sobotě?
„Mohl by si na Zoncolanu vést dobře, pro jeho prudké pasáže je dost malý a hubený. Mým kandidátem na vítězství v etapě je i Domenico Pozzovivo,“ soudí Igor Anton. „Zato Dumoulin tady se svou výškou a váhou může zaostávat.“
Tom Dumoulin nezastírá: „Zatím Yates jezdil v kopcích lépe než já. Ale už ve středu v Osimu jsem se cítil mnohem lépe než předtím.“
YATES VERSUS DUMOULIN. Ale rozhodně to nebude jen o nich...
Obhájce titulu ztrácí ze druhé pozice pořadí na Yatese 47 vteřin. „Každý teď hledí na Dumoulina,“ připomíná dvanáctý Chris Froome. „Tom je virtuálním lídrem Gira, pokud bereme v potaz jeho schopnosti v nadcházející úterní časovce. Spousta lidí na něj dnes bude chtít najet čas.“
Což Yates pochopitelně potvrzuje. „Jen na to musím mít nohy.“
Silnice vzhůru je místy tak strmá a úzká a cyklisté na ní bývají natolik rozeseti, že místo týmových aut budou mít v zádech jen mechaniky s náhradními koly na motocyklech. Každé stáji povolili jednoho.
„Informace o dění na trati navíc bývají na Zoncolanu tak chaotické, že se tu týmová strategie z auta jen velmi obtížně koordinuje,“ říká Yatesův boss Matt White. „Ale tady se stejně ze závodu stává bitva muže proti muži.“
Guidolin, jenž horu pro Giro objevil, tuto bitvu osobně neuvidí, smlouva jej váže spolukomentovat finále FA Cupu Chelsea - Manchester United. Alespoň tedy říká: „Ve Wembley bude 90 tisíc lidí. Ale na Zoncolanu mnohem víc.“
Desetitisíce fanoušků budou doprovázet Giro po celý horský víkend, hotely i penziony v okolí 50 kilometrů jsou beznadějně vyprodané.
V neděli, zmoženi ze Zoncolanu, se cyklisté vydají na trať tuhé dolomitské zkoušky z Tolmezza do Sappady. Na ni zatím mnozí zapomínají. Přitom kvůli této dvojité dávce únavy může neděle způsobit mnohem větší škody.
„Každý mluví jen o Zoncolanu. Jenže i neděle bude mimořádně důležitá,“ připomíná Yates. „Mnozí v ní mohou za sobotu zaplatit.“
