Ve čtvrtek krátce po poledni vystoupil na pódium v pařížském Palais des Congres.
Představil tady trasu nadcházejícího jubilejního 110. ročníku Tour, která bude v mnohém jiná a zajímavá. Povede před pět francouzských pohoří, ale zároveň obsahuje pouhých 22 kilometrů v jízdě proti času.
V disciplíně, která do jisté míry profesionální cyklistiku tvarovala.
Je to nejmenší porce časovkářských kilometrů v moderní historii Tour, i když se to Prudhomme pokusil zahrát do autu. Podle něj totiž měla Tour před sedmi lety ještě méně časovkářských kilometrů, jenže to jaksi zapomněl na týmovou 28kilometrovou časovku v průběhu závodu.
Navíc, jediná časovka příští Tour se bude konat v horách, pojede se i přes strmé stoupání Cote de Domancy.
Ředitel Tour Christian Prudhomme při představení trasy příštího ročníku.
A pravověrní časovkáři pláčou.
„Víte, časovky mají v poslední době tendenci paralyzovat závod. Raději vidím šampiony bojovat rameno na rameno od prvních dnů. Všichni moc dobře víte, že se na to dívá lépe, než když každý jede sám proti času,“ překvapil šéf Tour.
Vždyť to byly právě časovky, díky kterým se příběhy z některých ročníků Tour staly nezapomenutelné. Třeba ten z roku 1989 patří mezi nejpamátnější vůbec, protože v poslední etapě z Versailles na Elysejská pole stáhnul Greg Lemond 50 vteřin na Laurenta Fignona a Tour o osm sekund vyhrál.
Nebo snad už Prudhomme zapomněl na časovku před dvěma lety, díky které si na Planině krásných dívek cyklistickou nesmrtelnost vydobyl Tadej Pogačar?
Těch příkladů z minulosti, kdy časovka hrála zásadní roli v závodě, by přitom bylo víc.
Třeba na Tour 2011 Cadel Evans v předposlední etapě smazal 57 sekund na Andyho Schlecka, na Giru 2017 zase Tom Dumoulin poskočil ze čtvrtého místa v poslední etapě z Monzy do Milána na první a vyhrál svou jedinou Grand Tour.
Tadej Pogačar během časovky na Tour de France 2020, při které převrátil celý závod
V 70. letech 20. století nabízela Tour i pět časovek v jediném ročníku a ještě roku 1995, v éře Španěla Miguela Induraina, zařadili na program celkem 108 kilometrů individuálních časovek a navrch týmovou na 68 kilometrů.
V posledních letech však časovkářských kilometrů rázně ubývá. Argument organizátorů: Nejsou televizně tak atraktivní jako klasické etapy.
Byť to neplatí vždy.
Třeba takové Giro příští rok antagonisticky nabídne 70 kilometrů časovek, Tour se ale vydává jinou cestou.
Podle Prudhomma i proto, že se mezi současnou generací vytrácí určitá dualita.
„Když jsem byl malý, měli jsme tady velkou opozici stylů. Měli jsme časovkáře a vrchaře, kteří spolu bojovali o žlutý dres. Měli jsme Jacquese Anquetila, famózního časovkáře, který trpěl v horách a pak Orla z Toleda, Federika Bahamontese, který zase zářil v horách, ale ztrácel v časovce. V té době časovky měly smysl, aby závod vyvážily. Nyní jsme v jiném období,“ řekl.
Tour 2023: start v Baskicku, jediná těžká časovka a spousta hor |
Faktem je, že loni jak Pogačar, tak i Vingegaard patřili v časovkách mezi nejlepší cyklisty v pelotonu a jízda proti času jejich souboj nikterak nerozhodla.
Asi i proto přichází Tour se skoro rekordní porcí hor.
Nabídne na třicet kategorizovaných stoupání, začne se už v úvodních dnech v Baskicku a projedou se všechna francouzská pohoří: Pyreneje, Centrální masiv, Jura, Alpy i Vogézy.
Peloton navštíví bájná místa jako Puy de Dome, Tourmalet, Grand Colombier, Morzine, Col de la Loze, Courchevel, než v předposlední den narazí na úmornou stěnu Marksteinu.
„Tour je vždycky dělaná pro vrchaře, bez ohledu na to, co kdo říká. Pokud neumíte jezdit do kopce, nemůžete ji vyhrát. Já samozřejmě sním o tom, že jednou zase tu dualitu vrchařů a časovkářů zažiju. Teď tomu tak není, ale mohlo by se to znovu stát,“ zasnil se Prudhomme.
