Michal Krčmář a Hochfilzen, to je každopádně komplikované spojení. Nenašli byste jiné tradiční pohárové středisko, kde se tak složitě prosazuje do popředí.
Ani letos neprolomil zdejší prokletí.
Ve sprintech tu byl za svoji kariéru nejlépe dvacátý - a v pátek po dvou chybách při položce vestoje devětatřicátý.
Ve stíhačkách je Krčmářovým kariérním maximem v Hochfilzenu 24. místo.
V poločase sobotního závodu to ještě vypadalo, že by ho mohl výrazně poopravit. Po dvou čistých položkách vleže si polepšil z 39. na 20. místo, rychlým během ve třetím kole pak na osmnácté.
Jak jste se v tu chvíli cítil?
Super. Jel jsem v tempu, střílel jsem čistě, všechno se mi dařilo a závod pro mě vypadal nadějně, otevřená byla klidně i první desítka. Tím víc mě štve, že jsem nezvládl stojky.
Ve třetím kole jste se usilovně držel Nora Christiansena, jedoucího ve žlutém čísle lídra Světového poháru. Nemohlo vás jeho tempo před stojkami přece jen trochu zahltit?
Nemyslím si. Ve štafetě v Östersundu jsem jel ještě větší tempo. Nepřipadal jsem si, že bych střílel na stojce v nějakém nekomfortu. Byly to moje chyby a nemají s během souvislost.
Jaké chyby?
To musíme vyhodnotit, zatím příčinu nedokážu říci. Při prvním pohárovém kole v Östersundu jsem měl na střelnici špatně nastavenou hlavu. Teď se o nic takového nejedná, spíš jde o nějaké mé vnitřní trápení v poloze a ve stabilitě. Zatím odpověď neznám.
Zato známe rychlost vašeho běhu, a ta byla v porovnání se sprintem jako den a noc. Zaznamenal jste sedmý nejlepší běh dne, jen o 26 sekund pomalejší než lídr této statistiky Johannes Bö. Jak si takové zlepšení vysvětlujete?
Oproti včerejšku byl můj běh vážně k nepoznání. Takové stavy občas v Hochfilzenu zažívám. První závod se tu trápím, pak proběhne aklimatizace - a najednou se mi dnes běželo super. Jezdil jsem s lidmi, se kterými jsem potřeboval být, stačil jsem jim a přišlo mi, že docela dobře na trati i odpočívám. Ale pořád je to biatlon a v něm se sčítá běh a střelba.
RYCHLÝ BĚH. Český biatlonista Michal Krčmář během stíhacího závodu v Hochfilzenu uhání za Němcem Erikem Lesserem.
Co vám tedy zatím Hochfilzen o vaší formě v olympijském roce napověděl?
Je to i letos takový můj klasický Hochfilzen, výsledková šeď. Umístění ve třetí desítce tu mám za kariéru nespočet, ale do 15. místa moc ne. Myslím si, že formu momentálně nemám špatnou. Na stíhačkách je vidět, že umím jezdit rychle a dobře. Musím trochu zlepšit tempo ve sprintu a v dalších závodech by to mělo být dobré.
Myslíte nastavení tempa ve sprintu?
Ano. V kontaktních závodech ho mám slušné, ale když jedu sám na sebe, ještě to není ono. Takže jde spíš o správné odhadnutí tempa do závodu. V minulosti se mi dařilo nastavit ho i v intervalových vytrvalostních závodech, tak bych na to měl navázat ve sprintech.
V neděli vás čeká štafeta. Kdybyste si mohl vybrat, dopřál byste si zase závodění od nuly na prvním úseku, tak jako v Östersundu?
Jo, docela mě to baví. Sice jsem hodně nervózní, když štafetu rozjíždím a cítím zodpovědnost za tým, protože já jsem hodně týmový hráč. Ale ve finále mě takové závodění baví, takže bych s tím určitě neměl problém.
Dnešní stíhačka skončila trojnásobným triumfem Francouzů. Co tomu říkáte?
Vypadá to, že ladí formu k Annecy (příštímu kolu Světového poháru v Annecy-Le Grand Bornard), tak se jim to tam budeme snažit znepříjemnit, aby to ti kluci francouzští neměli doma až tak jednoduché.
Těšíte se na atmosféru v Annecy?
Mám to tam moc rád. Ale nevím, jestli jim nakonec dovolí diváky.
Ano, měli by mít povoleno 14 tisíc diváků denně.
Tak to bude skvělé. Jestli jsou totiž fanoušci v Novém Městě fantastičtí, o těch v Annecy bych řekl totéž. Fandí nejen svým, ale všem.
