S prvním závodem v novém ruce musíte být spokojená.
Určitě. Každé umístění do nejlepší šestky vždycky potěší.
Základ k pátému místu jste položila tradičně rychlým během. Tentokrát čtvrtým nejrychlejším, podržely vás lyže?
Ano, musím říct, že dneska jsem měla vážně dobré lyže. Všechno vlastně bylo, jak má být, dneska mi to sedlo.
Přitom trať nevypadala úplně v nejlepší kondici, dost se bořila, je to tak?
Jak je tady velké teplo, tak je sníh mokrý a měkký. Pořadatelé se samozřejmě snažili s tím něco udělat a dneska byly podmínky určitě o kus lepší než třeba včera na tréninku, ale ani oni zázraky neumí. Když je nad nulou, je jasné, že sníh povolí a bude se bořit.
Markéta Davidová se koncentruje na výkon ve sprintu ve slovinské Pokljuce
Bylo možné si s někým na trati trochu pomoci?
Od druhého kola jsem tam měla Anais Chevalierovou, což bylo docela fajn. Buď jsem ji viděla před sebou, nebo jsme jely spolu, takže i tohle mi pomohlo.
Na střelnici jste chybovala pouze jednou, navíc to byl kalibr. Z nepozornosti?
Jo, byla jsem trošičku nepozorná. Nemyslím jsi, že jsem tu ránu odflákla, ale měla jsem pocit, že všechno sedí a nevypracovala jsem tu ránu tak, jak bych měla. Jířa (Jiří Holubec, trenér) říkal, že to byl kalibr, který nespadl, ale i já sama cítila, že jsem tam udělala něco trochu špatně.
Tak či tak, je z toho hezká pozice do stíhačky, na vedoucí Elviru Öbergovou ztrácíte jen 28 sekund.
Jo, takhle je to super.
Jedna chyba a rychlý běh vynesly Davidovou na páté místo, vyhrála Öbergová |
Na Pokljuce se do Světového poháru vrátila i královna posledních let Marte Olsbuová-Röiselandová. V prvním kole se držela, pak začala ztrácet, skončila šestnáctá. Asi bude trvat, než se do toho po všech těch nemocech zase dostane, je to tak?
Určitě. Ona vždycky má ty rozjezdy pomalejší, ale to vlastně všichni. Musí se do toho závodního tempa dostat, víc se rozzávodit. Ale nebála bych se toho, že jí to nebude zase jezdit tak jako dřív.
Třeba už za měsíc na mistrovství světa v Oberhofu?
To je klidně dost možné.
Vy jste během Vánoc tradičně absolvovala exhibici v Gelsenkirchenu. Zvládla jste se aspoň chvíli během svátků zastavit?
Všichni se snažíme si to co nejvíc doma nebo i jinde užít. Odpočinout si, malinko se zastavit a nebýt pořád v tom závodním stresu. Samozřejmě, že se to dá, ale zároveň toho musíte i dost stihnout, takže je to fakt rychlé.
Markéta Davidová stoupá na trati sprintu ve slovinské Pokljuce
Bez exhibice by to šlo lépe?
Je to sice cestování navíc, ale na druhou stranu už jsme to s Michalem (Krčmářem) vymysleli docela dobře a cestování z Pokljuky nakonec nebylo tak hrozné.
Už před Vánocemi i během nich létaly po celém Česku různé choroby. Dodržovali jste v týmu něco navíc, abyste zůstali zdraví?
Všichni jsme si přivezli něco už z francouzského Annecy, měli jsme rýmu, kašel a tak. Jinak ale furt dodržujeme stejná pravidla. S rodinou jsem se viděla, ale furt si dáváte pozor. Snažíme se nosit roušky na veřejných prostorech, omezujeme kontakty.
Je pak pro vás těžší se do závodního tempa po novém roce zase dostat? Nebo pauza spíš pomůže?
Ta vánoční pauza určitě slouží k tomu, aby člověk nabral síly. První závod je samozřejmě takový trochu nervózní, protože nevíte, jak to bude vypadat, ale během Vánoc je nejdůležitější si hlavně pořádně odpočinout.
A když pak novoroční závod vyjde tak jako vám, je to radost.
To určitě, je to příjemnější.
