Václav Bujnoch, který má za sebou výbornou sezonu a dostal se i do reprezentačního výběru, po šesti letech odchází z Opavy. Na další dvě sezony se upsal Svitavám. S šéfy opavského klubu se dohodl na ukončení smlouvy k 31. březnu. V červnu mu začne běžet nová ve Svitavách. Nynější dva měsíce je tak bez peněz.
„Naštěstí mám nějaké úspory, takže snad ty dva měsíce přežiju. Nedá se nic dělat. Tak to je,“ řekl šestadvacetiletý ostravský odchovanec, který může hrát na křídle i pivota.
Jak se vůbec zrodil váš přestup?
Svitavští mě oslovili začátkem února, že by od příští sezony měli zájem o spolupráci. Poslední kroky jsme doladili během března.
Nebyl s tím problém vzhledem k nynějšímu nouzovému stavu?
Vše jsme řešili na dálku. Jinak to nešlo. Ve Svitavách jsem tak ještě ani nebyl. Smlouvu jsme uzavřeli tak, že mi ji poslali naskenovanou, podepsal jsem ji a poslal zpátky.
V Opavě jste už hrát nechtěl?
Byl jsem tam šest let, takže jsem si říkal, že by mi nějaká změna docela prospěla. Čeká mě nové prostředí, noví lidé. Ne že bych v Opavě nebyl spokojený, ale už jsem změnu potřeboval.
Jaké byly vaše roky v Opavě, kde jste zprvu hostoval a v minulých dvou sezonách se pevně usadil v její sestavě?
Na Opavu budu vzpomínat do konce života. Bylo to šest krásných let. Byli jsme druzí v lize, zahráli si Ligu mistrů. Byly to tam pěkné chvíle. Pořád tam budu mít plno kamarádů.
Těší vás, že do Svitav jde rovněž váš opavský spoluhráč Rostislav Dragoun?
S Rosťou jsme si docela blízcí i mimo basket. Jsme kamarádi, takže to je jen další plus.
Opavští říkali, že vás nemohli udržet, jelikož nemohli konkurovat podmínkám, jaké vám Svitavy nabídly. Je to tak?
Ano, to nebudu zastírat. Ta nabídka byla hodně pěkná, vážím si jí. Také hrála svou roli při mém rozhodování.
Všeobecně se ví, že v Opavě jsou skromné platové podmínky. Nechci z vás tahat výši vašeho kontraktu, ale můžete říct, o kolik procent si polepšíte?
Přibližně o padesát. Měl bych mít o polovinu více než v Opavě.
Rozhodovalo o vašem přestupu i to, že Svitavy patří k české elitě?
Přesně tak, to hrálo velkou roli. Už třetím rokem hrají nahoře národní ligy. Mají velké ambice, což mě také přesvědčilo.
Během tohoto ligového ročníku jste se dostal i do reprezentačního výběru. Dá se hovořit o vaší nejlepší sezoně?
Asi jo. Podle výsledků, čísel i předvedené hry to byl můj nejlepší rok.Hlavně jsem rád, že moje výkony mají víceméně vzestupnou tendenci. Snad to tak bude ještě nějaké roky pokračovat.
Úspěšnou sezonu vám pokazil její předčasný konec vinou pandemie koronaviru, že?
Ano. Bohužel to nám zhatilo všechny plány. Ale nedá se nic dělat.
Jak moc vás to zasáhlo?
Hodně. Měli jsme doma hrát v pátek (13. března) s Nymburkem. Nejprve bez diváků, ale ve čtvrtek večer jsme se dozvěděli, že se utkání ruší. Byla to rána z čistého nebe. Sportování skončilo. Nesmělo se dělat skoro nic. Nyní se i sport pomalu začíná rozjíždět, a tak věřím, že co nejdříve bude vše ve starých kolejích.
Jak se připravujete?
Individuálně. S klukama jsme v kontaktu jen na dálku. Všichni se snažíme nějak udržovat. Trénuji doma nebo na zahradě. Jinak dodržuji všechny bezpečnostní podmínky.
Máte možnost házet na koš?
To nemám, bohužel. Střelba šla stranou. Hlavně se snažím udržovat fyzicky.
Nebudete mít problém trefit se?
Sám jsem zvědavý, jak nás to všechny poznamená. Jak na tom jsme, ukáže i střelecká soutěž, která začala tento týden a v níž se na dálku ve střelbě šestek, trojek a z poloviny hřiště utkají hráči klubů národní ligy.
