Šlo o vskutku infarktovou a těžko přehlednou situaci.
Hráčky Schia si pět vteřin před koncem vzaly oddechový čas, po němž vhazovaly na útočné polovině. Záhy však ve skrumáži pod košem balon ztratily a k míči se dostala Francouzka ve službách USK Valériane Vukosavljevičová, jež už nabírala rychlost, aby rozjela útok.
Velký finiš, euroligový bronz Pražankám vyrazila trojka Schia s klaksonem |
Jenže proti ní vystoupila protivnice, která ji tvrdě srazila k zemi. „Myslely jsme, že se bude pískat faul,“ zdůraznila Oblaková.
USK by v takovém případě měl k dispozici trestné hody, kterými mohl zápas strhnout na svou stranu. Ovšem rozhodčí z Maďarska, Španělska a Francie nechaly pokračovat ve hře.
„Místo toho, aby odpískaly faul, na což neměly odvahu, tak to nechaly. Soupeřky dostaly dar,“ rozčilovala se trenérka USK Natália Hejková.
Míč se odrazil k Eglé Šventoraitéové, téměř dva metry vysoká pivotka balon za trojkovou linií popadla a bez rozmýšlení vyslala na koš.
Sotva vypálila, ozval se klakson oznamující konec zápasu. Oči všech přítomných v tu chvíli sledovaly dráhu střely, která díky odrazu o desku nečekaně proplula obroučkou.
„Dostaly jsme trojku od pivotky, která podle mě trojky vůbec nestřílí, takže soupeřky měly velké štěstí,“ litovala Oblaková.
Basketbalistky Schia okamžitě začaly křepčit, lavička USK naopak signalizovala, že si přeje situaci přezkoumat prostřednictvím trenérské výzvy. Rozhodčí vzápětí potvrdily, že Litevka Šventoraitéová skutečně stihla vystřelit ještě před koncem zápasu.
„Výzva se dá použít jen na aut nebo čas, ale ne na posouzení celé situace, že se měl pískat faul,“ vysvětluje Hejková. „Jestliže jsem byla po semifinále smutná, tak teď jsem pořádně naštvaná. Cítíme strašnou křivdu. A tři dámy rozhodčí odjedou z Prahy s tím, jak byly dobré.“
Kvůli rozpačitému závěru se basketbalistky USK do šaten trousily zklamaně, hnětlo je, že zápas ztratily tak těsně. Doufaly ve sladší odměnu za bojovnost, kterou v duelu o euroligový bronz prokazovaly.
„Stále jsme dotahovaly, což nás stálo moc energie,“ posteskla si Oblaková.
Slovinská rozehrávačka, se 17 body nejlepší střelkyně USK v zápase, tím poukazovala především na nevydařenou první půli, v níž Pražanky prohrávaly až o 13 bodů. V poločase ztrácely 28:39, ještě na začátku čtvrté části 42:48.
„Přitom jsme si říkaly, že když hrajeme doma, tak do zápasu musíme dát všechno. První poločas nebyl moc dobrý, ale o půli jsme si v šatně řekly, že musíme chodit za každým balonem a nechat na hřišti srdce. Myslím, že pak už jsme to dokázaly, ale na vítězství to nestačilo.“
Hráčky USK proti Schiu i v pátečním semifinále proti Mersinu, jemuž podlehly 58:78, tápaly v útoku. Úspěšnost střelby z pole měly v obou partiích jen kolem 30 %, proti italským soupeřkám se navíc dopustily hrozivých 19 ztrát.
„Není jednoduché hrát dva zápasy s tak malou rotací,“ připomněla Oblaková, že USK v utkáních v rámci Final Four využil jen osm a sedm hráček. „Pak je normální, že vám někdy spadne koncentrace a začnete dělat blbé přihrávky.“
Pražankám uškodila především absence Temi Fágbénléové, která dva dny před semifinále utrpěla autonehodu. Kvůli tomu plnou zátěž schytaly americké pivotky Alyssa Thomasová a Brionna Jonesová, které neposkytovaly tak výrazné bodové příděly jako obvykle.
„Minulý rok byl od nás lepší, hrály jsme líp spolu,“ ohlíží se Oblaková za předchozí sezonou, v níž USK na euroligovém poli rovněž skončil čtvrtý. „Nevím, proč byla tato sezona tak těžká, asi hlavně kvůli tomu, že jsme měly problémy se zraněními. Byly jsme rády, že hrajeme Final Four doma, myslely jsme, že tím sezonu zachráníme a že půjdeme do finále.“
Odvážný, byť před začátkem bojů rozhodně ne nereálný plán, se nakonec vůbec nevydařil.
„Je mi to líto i kvůli lidem, kteří přišli. Ale takový je sport, jednou prohraješ, pak zase vyhraješ,“ ví slovinská hvězda.
USK si s největší pravděpodobností spraví vítěznou chuť v nadcházejícím finále české ligy, v němž se střetne se Žabinami Brno.
„A potom budeme důležité, abychom na novou sezonu dorazily namotivované. Možná budeme muset i něco změnit, protože už jsme spolu dlouho,“ zamýšlí se Oblaková, která má v Praze smlouvu ještě na rok.