iBASKET: Takže, jak hodnotíte dva roky strávené v Pezinoku?
Rón: Určitě mi to dalo hrozně moc, protože jsem pracoval s vynikajícím kádrem složeným téměř výhradně z cizinců. To přinášelo úplně jinou práci v trénincích i v koučování zápasů. Ostatně myslím, že ten přínos byl oboustranný, i já jsem týmu pomohl. Vedení bylo velmi spokojeno.
iBASKET: V Česku se o slovenském basketbalu moc neví. Mluví se o tom, že tam hraje jediný tým, kterým je právě váš Pezinok...
Rón: Ano, management tam, sestavil tým pro evropské pohgáry s důrazem na výběr kvalitních cizinců. Pezinok pak odskočil domácím týmům, z nichž mohl konkurovat snad jen bratislavský Inter a možná Svit. Prohráli jsme za celý ročník jenom dvakrát, konkurence zkrátka prakticky neexistovala. To byl také jeden z důvodů, proč odcházím, liga byla dost slabá. Občas mi dalo práci motivovat sebe i samotné hráče na zápas. Klubové vedení se také divilo, když jsme čas od času vyhráli třeba jenom o 20 bodů.
iBASKET: A účinkování Pezinoku v evropských pohárech?
Rón: V té první sezoně, kdy jsem začínal, skončil tým mezi nejlepšími šestnácti v Saportově poháru, když přešel i přes silné Miláno. Letos jsme postoupili ze třetí skupiny a podařilo se nám porazit i Partizan Bělehrad. Porazil nás až velmi silný Zepter Wroclav, a to ještě těsně.
iBASKET: Během svého působení na Slovensku jste mohl sledovat i Petra Czudka hrajícího za Inter? Prosadil se?
Rón: Na Petrovi stavěl trenér dirigování mužstva. Když hrál, Inter dokázal být velmi nebezpečný. Petr mněl bohužel smůlu, že se v zápase s námi zranil a nemohl nějaký čas hrát. Na play off se ovšem vrátil a byl zase výborný.
iBASKET: Našel jste se čas i na český basket?
Rón: Samozřejmě jsem ho pečlivě sledoval. Kdykoliv byla možnost a já byl v Česku, šel jsem se na nějaký zápas podívat. Podařilo se mi vyšetřit čas i na finále ligy.
iBASKET: A co jste tomu říkal?
Rón: Bylo to báječné. Něco s takovou gradací musí vzrušovat nejen diváky, ale i lidi, kteří se v basketbalovém světě pohybují. Cítil jsem to správné napětí, bylo to famózní. Mělo to neskutečný přínos pro český basket a já věřím, že ho to posune zase o kus dál.
