"Nedávno na to při tréninku přišla řeč," přiznává šestadvacetiletá hráčka.
V těchto dnech by svými vzpomínkami potřebovala své spoluhráčky naladit na to, aby se stejně jako před lety pokusily o překvapení.
Kara totiž v sobotu v Praze vstoupí do letošního semifinále, v sérii na dvě vítězství bude jejím soupeřem právě USK. "Srovnávat se ale tehdejší semifinále s letošním určitě nedá. Za těch šest let se mnohé změnilo," říká Hartigová.
Hlavně asi v týmu soupeře, který dokonce před rokem z domácího basketbalového trůnu sesadil Brno.
Přesně tak. Když jsme je před šesti lety vyřadili, byl tým složen výhradně z českých hráček. Dnes když je česká hráčka USK na hřišti, tak je to spíše výjimka.
Ale ani tehdy jste nebyly favoritkami, spíše naopak.
Vzpomínám, že než jsme tehdy vyrazily do Prahy k prvním dvěma semifinálovým zápasům, novináři se mě na to ptali a já jsem říkala, že USK můžeme porazit, ale ne porážet. A najednou jsme tam přijely a dvakrát poměrně vysoko vyhrály. Bylo to příjemné překvapení, které jsme potom doma dokončily třetím vítězstvím.
Od té doby jste USK neporazily, je to vůbec při současném rozložení sil možné?
To je těžká otázka. Možné je všechno, ale to by nám konstelace hvězd musela být hodně nakloněná. Každý zápas je pochopitelně jiný, a tak nezbývá než respektovat sílu soupeřek a snažit se je překvapit.
Nedávno se vám to málem povedlo, v únoru jste s USK prohrály jen o čtyři body.
Letos jsme s nimi vůbec sehrály docela dobrá utkání, Ale aby se něco takového opakovalo, to by nám muselo opravdu všechno sednout. Pro nás to však budou spíše přípravné zápasy na ty další, ve kterých nám už půjde o medaili. Můžeme si vyzkoušet věci, které můžeme použít dál.
Jaké to je jít do zápasu s vědomím, že je soupeř tak vysokým favoritem a navíc dlouhodobě?
Nic příjemného, ale začíná se opravdu za stavu 0:0 a bude záležet na tom, jak dlouho s nimi budeme držet krok. Já si myslím, že do zápasu se nesmí jít s tím, že je předem prohraný. Záleží na celém družstvu, jak se bude zápas vyvíjet.
Není těžké se na takové utkání motivovat a nemyslet na to, že nemám moc šanci?
Řekla bych, že nejlepší je o tom moc nepřemýšlet, protože pak je to často ještě horší, a snažit se hrát to, co člověk umí. Pak je třeba i šance a nějak to dopadne.
Už jste se zmínila, že letošní vzájemné zápasy s USK nebyly špatné. Napověděly vám třeba, jak na USK hrát, kde je tento tým zranitelný?
Určitě máme taktickou přípravu, víme, co asi budeme chtít hrát, ale že by se dalo mluvit o slabinách, na které bychom se mohly soustředit a přes ně uspět, to snad ani ne.
Je něco, čeho se budete chtít vyvarovat?
Jako v každém utkání proti jasnému favoritovi zbytečných chyb. Nesmíme dopustit hloupé ztráty a pouštět je do protiútoků.
Vaše vítězství v Praze by bylo velkým překvapením. Kdyby se nepovedlo, s čím byste byla po zápase spokojena?
Abychom si po něm mohly říct, že jsme neprohrály vlastníma chybama.
