Druhá ukázka důležitosti kapitána byla pro tým příjemnější. V sérii o třetí místo zaznamenal třiačtyřicet bodů ve dvou zápasech a jeho klíčové střely dotáhly Olomoucko k zisku bronzové medaile. „Má pro nás velkou cenu. Je první pro klub a je zasloužená,“ konstatovalo reprezentační křídlo.
Vnímáte bronz jako velký úspěch?
Rozhodně. Podařilo se navázat na třetí místo z poháru. Je to taková bronzová sezona. Jsem na tento tým opravdu hrdý. Hlavně na naše mladé kluky, kteří v řadě zápasů za nás starší převzali otěže a zodpovědnost. Toho si cením. Malou kaňkou bylo pouze semifinále s Nymburkem. Škoda, že se nám nepodařilo sérii alespoň trochu zdramatizovat. Chtělo to aspoň jedno vítězství.
Proč se to nepovedlo?
Hned tři zápasy byly hratelné. V koncovkách byl Nymburk přesvědčivější, my jsme tápali, ztráceli míče v prodloužení. Soupeř si to pohlídal, projevily se zkušenosti z pohárové Evropy. Takové zkušenosti potřebujeme někde nahnat.
Kouč Predrag Benáček po semifinále říkal, že určitou výhrou už bylo, že jste věřili, že můžete Nymburk porazit. Že už to je posun dopředu. Souhlasíte?
S tím souhlasím. Věřit je jedna věc. Druhá věc je mít kvalitní hráče, v kabině dobrou chemii. Tým, který na to má. My jsme na to měli, i proto se o sérii s Nymburkem hovoří jako o předčasném finále. Také z tohoto důvodu jsme potřebovali zvládnout sérii o třetí místo. Potvrdit naši kvalitu.
Jak jste vnímal rostoucí sílu týmu v průběhu sezony?
Do prosince byla naše hra kostrbatá, postupně jsme se ovšem zlepšovali, s tím rostly i ambice. Nejprve to byla účast v nadstavbové skupině A1, skončilo to tím, že jsme po semifinálovém vyřazení byli hodně zklamaní. Tým šel postupně nahoru a odměnu si zasloužil. Ještě jedné věci si na něm vážím.
Povídejte…
Nikdy jsme nevzdali zápas, pořád jsme dřeli, i když soupeř vedl třeba o dvacet bodů. Třeba v poháru s Nymburkem. Soupeř si nemohl dovolit poslat na hřiště sedmého až dvanáctého hráče a utkání v klidu dohrávat. To je super a současně další závazek do budoucna.
Když jsme u budoucnosti. Co v té nejbližší čeká Lukáše Palyzu, druhého nejvytíženějšího hráče ligové soutěže?
Na nějakou dobu od basketu uteču, sezona byla vážně hodně náročná. Ale únava se lépe vstřebává, když jste úspěšní, a my jsme ve druhé polovině sezony hráli opravdu dobře. Přesto odpočinek potřebuji. U starších hráčů je důležité udržet v sobě nadšení pro basket. Těšit se na hru je mnohem víc, než se přes léto někde přetrénovat. V červenci to už ale zase začne. Reprezentační příprava startuje 23. července.
Odpočíval jste od basketu i dříve, řekněme kolem dvaceti, dvaadvaceti let?
Odpočinek je důležitý hlavně u hráčů kolem třiceti, kteří už většinou v týmech mají stabilní roli. U mladých je to trošku jinak. Existuje hodně možností, jak se přes léto zlepšovat. Také tělo toho snese mnohem víc.
Je to recept na zlepšení, který doporučujete mladíkům v Olomoucku?
Našim mladým věřím. Doufám, že přes léto zamakají a v příští sezoně budou ještě o kousek lepší. Týmově nesmíme usnout na vavřínech. Udělali jsme výsledek, ale tím jsme na sebe vzali zodpovědnost i za další sezonu. Pokles by byl zklamáním.
Tým si sedl, dokázal si vyhovět. Zůstane pohromadě?
Budování jádra je hodně důležité, ovšem je to spíše otázka pro vedení klubu. Věřím, se do přípravy opět naskočí kvalitní sestava. Netajíme se tím, že čím víc českých hráčů náš klub a basketbal osloví, tím lépe. Výkony pak budou konzistentnější. Když by se navíc podařilo doplnit sestavu o opravdu kvalitní zahraniční hráče, kteří budou špičkou v naší lize, mohlo by to v příští sezoně vypadat opravdu dobře.
