Mezi ty s křečemi v prstech patřili všichni členové základní pětky Nečas, Zídek, Mujagič, Whitfield a Johnson.
Třetí a čtvrtý podle všeho v klubu zůstávají. Zbývající tři budou svá další angažmá teprve řešit. Tohle všechno však včera nehrálo velkou roli, ještě byla na řadě hráčská party v místním pivovaru.
„Doufám, že to potáhneme co nejdéle, titul se přece slaví jen jednou,“ hlaholil Radek Nečas, reprezentant a majitel prvního mistrovského zlata mezi muži.
„Hodně pijeme a snažíme si to užít, jak jen to jde. Je to poprvé,“ přidal se i Ashante Johnson, který se chce znovu pokusit probít do NBA. „V červnu bych měl vědět víc.“
V černých brýlích a stále se smutkem na duši rozdával autogramy Denis Mujagič. Celou sezonu zářil, ale vinou zranění musel prosedět pět ze šesti bitev finále.
„Cítil jsem se strašně, protože jsem nemohl týmu pomoct. Ale za vítězství jsem šťastný,“ řekl a hned dodal: „Hrál bych i polomrtvý. Chtěl jsem od doktorů injekci, abych mohl nastoupit, ale oni řekli, že bych byl blázen.“
Maurice Whitfield poslední podpisy uděloval jen v tílku, zbytek svršků rozdal. „Mám radost, že to náš tým dokázal a že já jsem proměnil své třetí finále v Česku v titul,“ řekl rozehrávač.
A horká novinka na závěr: v Nymburku by měla do dvou let vyrůst nová hala s kapacitou 2800 lidí.
 Maurice Whitfield se podepisuje fanouškům na nymburském náměstí. |
 Nymburští basketbalisté oslavují titul s fanoušky, kteří zaplnili náměstí. |
