"Nejlepší hráčkou domácího týmu byla vyhlášena Darina Mišurová," znělo aplaudující halou. Ale krátkou cestu slávy na hřiště si kapitánka domácí Kary Trutnov po prvním zápase o třetí místo v Ženské basketbalové lize neužila, předávající s upomínkovou cenou naopak musel vyrazit za ní.
Mišurová, nejlepší střelkyně dramatického duelu se Slovankou Mladá Boleslav, ve kterém Kara těsně vyhrála, si několik vteřin před jeho koncem zranila kotník a odstoupila.
"To se mi ještě nestalo," komentovala nezvyklé předávání. "Možná bych tam nějak dokulhala, ale bolelo to tak, že jsem byla ráda, že přišli za mnou."
Odstoupila jste dvacet vteřin před koncem, kdy jste vedly o jediný bod. Jak člověk prožívá, když na poslední chvilky ve vypjatém závěru nemůže na hřiště?
Moc jsem nevnímala, protože mě kotník hodně bolel. Vím, že Míša Hartigová střílela šestky, že jednu dala, jednu ne, dál nevím, ale věřila jsem, že vedení už nepustíme.
Zápas se Slovankou byl asi dramatičtější, než jste si možná samy připouštěly.
To je pravda, avšak boj o třetí místo je dramatický vždycky a nikdy se nedá určit, kdo vyhraje, týmy hodně bojují. Skóre se tentokrát přelévalo z jedné strany na druhou, my jsme měly v konci větší štěstí.
Vy jste výborně začaly, vedly jste 11:0 a i pak jste si udržovaly slušný náskok. Co se v dalším průběhu stalo, že jste o něj přišly?
Nevím, ale v zápasech se Slovankou se to stává a pamatuji to i obráceně, že vedla ona. Možná jsme trochu polevily, soupeřky se dostaly do pohody a už hrály svoji hru.
Pak jste už většinou spíše dotahovaly vy, přestože vždy jen malý náskok. Jak jste ho v závěru smazaly?
Použily jsme zónovou obranu, což se nám v podobných zápasech osvědčilo. Většinou jsme skóre otočily, navíc prohrávat o tři, čtyři body, to není nic. Stále jsme věřily, že to nějak urveme.
O Slovance se vědělo, že je nebezpečná na svém hřišti, teď byla blízko vítězství i u vás. Co vás bude čekat v Boleslavi?
Asi to bude obdobný zápas jako teď v Trutnově, vyrovnaný, bojovný, nikdo si nevytvoří větší náskok. Zase asi rozhodne koncovka, ostatně stejně jako všechna tři utkání, která jsme tam letos odehrály. Jenom ten poslední - jediný, který jsme tam vyhrály - byl přece jen vyšším rozdílem, ale o něm jsme rozhodly až v závěru.
Budete na Slovance u toho?
Doufám, na nohu už šlapu. Hraje se až v sobotu.
A kdyby se hrálo už v pátek?
Zkusila bych to. I tak to asi bude přes bolest, ale snad to půjde.
