Úspěšný hradecký kouč zaujme místo po Predragu Benáčkovi, se kterým vedení klubu v minulém týdnu po porážce na USK Praha ukončilo spolupráci. „S tím, zda odejdu k prvoligovým basketbalistům Nymburka, jsem si příliš hlavu nelámal. Taková nabídka se neodmítá. Samozřejmě, že při mém rozhodování hrála roli i ekonomická stránka věci, ale důležitější pro mě byla sportovní motivace. Ještě bych chtěl ve sportu něco dokázat a stejné cíle si staví i nymburský klub. Navíc mi jeho vedení nabídlo na další tři sezony funkci šéftrenéra mládeže,“ vysvětluje kouč.
Vysoké cíle si Růžička ale stavěl i v Hradci Králové. Přesto svého rozhodnutí nelituje. „Vím, že když se hráčkám bude dařit, mohou hrát i o ligový bronz. Třetí místo v letošní domácí pohárové soutěži má také svoji váhu. Jsem však přesvědčen, že od týmu odcházím v poměrně klidném období. Po zbývajících dvou kolech nadstavby, v nichž už Hradci půjde jen o prestiž, má liga přestávku a během ní bude mít nový trenér možnost se s týmem více sžít. Je velmi pravděpodobné, že post hlavního kouče po mně převezme můj bývalý asistent Miroslav Volejník, a ten tým zná velmi dobře,“ předpokládá Růžička.
Na necelé tři roky, které prožil na východě Čech, bude bývalý úspěšný basketbalový internacionál vzpomínat jen v dobrém. „Po tom, co jsem zažil v Novém Jičíně, kde mi po dvou neúspěšných zápasech ukončili smlouvu, přestože jsem předtím s týmem získal mistrovský titul, jsem v Hradci pookřál. Přestože jsem zatím tři čtvrtiny své trenérské dráhy vedl muže, práce s ženským družstvem pro mě byla další dobrou zkušeností. Vážím si toho, že vedení klubu i sponzoři uvažují realisticky, s vědomím, na co tým skutečně má,“ pochvaluje si zkušený kouč.
O osud svého bývalého klubu se Růžička příliš neobává. „Hradecký Sokol je dlouhodobě známý svojí kvalitní prací s mládeží. Kromě několika zkušených basketbalistek je nyní ženský A-tým složen z mladičkých hráček, jímž bude patřit budoucnost. Když se klub udrží ekonomicky, nemám o jeho sportovní budoucnost obavy,“ ujišťuje Jiří Růžička.
