Životní souboj Magika Johnsona dopadl stejně jako valná většina předchozích: vítězstvím rodáka z amerického Lansingu. V den svého veřejného oznámení Magic přerušil svou basketbalovou kariéru a odhodlal se "zasvětit svůj život potírání smrtelné choroby". Až dodatečně vysvětlil, že si za svou nemoc může sám. Přiznal, že náklonnost fanynek opětoval až příliš.
Už v listopadu 1991 založil Magic Johnson Foundation, do níž investoval vlastní čas i peníze. Podílel se také na zdravotních programech OSN. On sám teď do konce života bude požívat kombinaci několika silných - a také drahých - léků.
Earvin Magic Johnson oznamuje svou nemoc a ukončení hráčské kariéry.
Earvin Johnson Junior se narodil 14. srpna 1959. Nejspíš pod šťastnou hvězdou. Úspěch se Johnsonovi totiž doslova lepil na paty. Dosáhl snad všeho, co si může sportovec vysnít. Elegantními basketbalovými kousky, doprovázenými typickým širokým úsměvem, přitom rozdával radost divákům. Hlavně těm, kteří fandí Los Angeles Lakers.
Do NBA vstoupil Johnson na konci sedmdesátých let. To se už honosil přezdívkou Magic, kterou si vysloužil na střední škole, i titulem z univerzitní soutěže NCAA. Populární Lakers si Johnsona vybrali ve vstupním draftu jako číslo jedna. Nastartovali tím jedno z nejúspěšnějších desetiletí své historie.
Mezi lety 1980 až 1988 se tým vedený Johnsonem a neméně slavným pivotem Kareemem Abdul-Jabbarem dočkal pěti ligových triumfů. Čtyřikrát zápolil Johnson ve finále neúspěšně. Johnson byl třikrát nejužitečnějším hráčem základní části NBA i finálových bojů. V roce 2002 byl uveden do Basketbalové síně slávy a jeho žlutý dres s číslem 32 už žádný hráč Lakers neoblékne.
Ze sedadel zvedaly diváky především souboje mezi Magikem Johnsonem a Larrym Birdem. Jejich vzájemná rivalita začala už na vysoké škole. Johnsonova Michigan State tehdy ve finále přehrála Birdovu Indiana State University. Když oba muži vstoupili do NBA, mohly vypuknout nanovo války mezi Los Angeles Lakers a Bostonem Celtics.
Během Johnsonovy éry se dva nejslavnější kluby střetly v boji o titul hned třikrát. Dva úspěchy slavil Johnson. Při posledním souboji se blýskl košem, který překlopil výsledek zápasu na stranu Lakers až se závěrečným klaksonem. Boston už se z téhle rány nevzpamatoval, Los Angeles mohlo o pár dní později slavit.
Zápasová setkávání Birda a Johnsona jsou dodnes sledována a komentována. V osmdesátých letech dokázala k basketbalu přitáhnout miliony fanoušků i zájem médií a sponzorů. Podle novináře Larryho Schwartze dokonce dokázala zabránit finančnímu krachu celé NBA.
Nejlepší momenty ze souboje Magika Johnsona s Larrym Birdem
Na společné vítězství pak oba muži dosáhli jen jedenkrát: když se Magic Johnson vrátil, aby společně s Birdem a Michaelem Jordanem dovedli v létě 1992 americký Dream Team k triumfálnímu vítězství na olympiádě v Barceloně.
Soupeře Johnson překvapoval nečekaným řešením situací. Jeho přihrávky naslepo dnes patří do zlatého fondu nejedné televize. Svým basketbalovým povoláním byl středním rozehrávačem. Už jeho výška 206 centimetrů ho ale předurčovala k mimořádné variabilitě. "Je to rozehrávač a pivot zároveň," řekl o něm kdysi trenér Dallasu Richie Adubato.
Slova o pivotmanu Magiku Johnsonovi nejsou vůbec planá. Už při své premiérové finálové sérii nastoupil na této pozici místo zraněného Abdul-Jabbara: nastřílel tehdy 42 bodů a přidal 15 doskoků a sedm asistencí.
Do NBA se Johnson ještě několikrát vrátil. Poprvé v roce 1994 jako trenér. Na lavičce však vydržel pouze šest zápasů, po nichž rezignoval. V další sezoně byl ve hře znovu: na pozici vysokého křídla si zahrál 32 zápasů. Ten poslední v play-off proti Houstonu.
Dnes je z Johnsona činorodý obchodník. Jeho Magic Johnson Enterprises provozuje síť multikin a restaurací. On sám navíc obchoduje s realitami a je minoritním podílníkem v Los Angeles Lakers. Kromě toho se Magic věnuje rodině, synu Earvinovi III. a adoptované dceři Elise. Nemanželský syn Andre pracuje jako manažer v otcově obchodním impériu. Časopis Forbes odhaduje majetek Magika Johnsona na půl miliardy dolarů.
Jen jedna věc Johnsonovi nevyšla: vysněnou kariéru televizního moderátora, které chtěl původně dát přednost před basketbalem, nikdy neudělal. Když se o to v roce 1988 pokoušel, jeho talk show The Magic Hour byla po dvou měsících zrušena. Pro divácký nezájem. Chuť si spravil aspoň jako basketbalový spolukomentátor.
