Lions se totiž tahle sezona nepovedla. Po základní části skončili poslední a čekají na soupeře pro květnovou baráž. Ale může se stát, že boje o účast v nejvyšší soutěži ani nezačnou. Sám Jiří Šoula si nepřipouští, že by měl jihočeský klub spadnout o soutěž níž.
Jaké je pro vás vůbec tohle období? Skončili jste na začátku dubna a čekáte do poloviny května, na koho v baráži narazíte, nebo jestli se hrát vůbec bude.
Tak nějak se ví, že se hrát bude, pokud tam postoupí určité týmy. S tímhle počítáme a připravujeme se. I když bychom asi už chtěli mít volno, máme tréninky, kdy si zahrajeme fotbal, utužujeme partu. Je to takové zábavné, ale dovolenou samozřejmě plánovat nemůžeme.
S blížícím se květnem tréninky přitvrdí?
Určitě přitvrdí, protože to už by se mělo vědět, co se bude hrát. Máme v plánu během 14 dnů i přípravné zápasy s týmy z první ligy.
Přípravné zápasy se hodí, protože případný soupeř bude asi hodně rozehraný, ne?
Rozehraní budou, ale pořád mají o dost míň zápasů i tréninků než my. Myslím si, že tohle takovou roli hrát nebude.
Pokud se baráž hrát bude, nejspíš proti vám nastoupí Hradec Králové. Znáte soupeře?
Pár let jsem tam první ligu hrál, když jsem byl v Pardubicích. S klukama i s trenérem se znám. Za mě jsme ještě baráž nehráli, pustili jsme to. Teď vím, že to hrát chtějí. Ale nevím, jestli budou chtít stoprocentně postoupit. Jsou tam finanční rozdíly, museli by tým hodně doplňovat, protože spousta hráčů, kteří tam teď jsou, tak už nejvyšší soutěž hrála a už to pro ně moc není.
Když jste přicházel do Jindřichova Hradce, takový konec sezony jste si asi nepředstavoval.
Na tohle nikdo nemyslí. Když jsem přestupoval z Pardubic, věděl jsem, že nejdu do týmu, který bude bojovat o druhé nebo třetí místo. Ale nikdy nepočítáte s tím nejhorším, to vyplyne postupem času. Holt se nedá nic dělat. Každá sezona je jiná. Ta příští zase může být lepší.
Kdy se sezona lámala?
Tohle je velice těžké. S námi to bylo jako na houpačce. Důležité bylo, že jsme ze začátku sezony ztratili některé vyrovnané zápasy. To nám pak chybělo. Jinak definitivně se to zlomilo při dlouhé šňůře proher. Jeden zápas jsme třeba vyhráli, ale další tři prohráli.
To bylo v únoru. Zrovna od něj si kouč sliboval, že budete hrát často doma a můžete se vytáhnout nahoru. Byl to velký pocit zmaru?
Od mládeže jsem byl v Pardubicích a tam se pořád vyhrávalo. Když se prohrál jeden zápas, už to bylo bráno jako problém. Hráč ale musí počítat i s tím, že změní klub a bude prohrávat. Každého to štve. Snažili jsme se udělat cokoliv a pořád to nešlo. Takový je ale sport. Snažili jsme se to hodit za hlavu a každý zápas hrát tak, že to chceme zlomit.
Byli jste v sezoně schopni porazit druhý Děčín a sehrát s ním i vyrovnané zápasy. Pak se ale nevedlo s týmy ze středu tabulky.
To bylo nejhorší. Těch zápasů s týmy kolem nás bylo víc, co jsme měli vyhrát. To bylo právě to, co nás stálo poslední místo a baráž.
Sám jste hrál hodně. Je tohle pro vás pozitivem sezony?
Jelikož jsem s Jindřichovým Hradcem jednal o přestupu dlouho, byl jsem na větší porci minut připravený. Přišlo to s tím, jak se mi dařilo. Trenér ve mně získal důvěru a dával mi víc prostoru. A s tím jsem byl naprosto spokojený. Kvůli ničemu jinému jsem sem nešel. Abych pomohl týmu a zároveň abych hrál. S mými výkony jsem byl vcelku spokojený, ale rozhodně vidím, v čem všem se mohu zlepšovat, a doufám, že mi to pomůže do další sezony. Vím, že minuty příští rok dostanu a trenéři ode mě už budou něco očekávat.
Když teď čekáte na zápasy baráže, nelitujete, že jste na jih Čech šel?
Ne, ne. Uvědomoval jsem si, že nastal čas, kdy bych potřeboval víc minut. Jsem opravdu rád, že jsem sem mohl jít.
Zvykl jste si na menší město?
Zvykl jsem si velice rychle. Mám raději klidnější místa. Pardubice jsou docela hektické, trvá to, než se člověk někam dostane. Kdo tenhle klid nemá moc rád, je moje přítelkyně, ale už i ona si zvykla.
Město je klidnější, ale basketbalové prostředí vcelku bouřlivé. Líbí se vám?
Mám rád, že chodí hodně lidí a burcují tým. Pro ně to hrajeme. I když se nám nedařilo, fanoušci přišli a bývalo jich hodně na takhle malé město. Budu rád, když budou chodit i příští rok.
Na konci základní části jste se zranil. Už jste fit?
Byl jsem s tím u doktora a tam mi řekli, že to nic není. Dva zápasy s Brnem a Svitavami jsem s tím odehrál, ale pak to nešlo. Až po dalším vyšetření se zjistilo, že to je zlomený. Teď už je to ale všechno v pohodě.
