Hamzová vyměnila basketbal za čtyři děti a profesi maminky na plný úvazek

Romana Hamzová si hraje se svými dětmi - Basketbalistka Romana Hamzová si hraje se s vými dětmi. | foto: Libor Teichmann, MF DNES

9 2009
Dva kluci a dvě holky jsou teď největší radostí Romany Hamzové. Basketbalových přání si splnila hodně, ale teprve koncem loňského roku se úplně naplnil i její rodičovský sen. S Jiřím Hamzou, manažerem basketbalistek Gambrinusu Sika Brno, se dočkala čtvrtého potomka, syna Pepíka.

Když jste s basketem v roce 2004 končila, říkala jste, že nechcete jedináčka. Dnes máte čtyři děti. Jak to zvládáte?
Tak to se mě zeptejte, až jim bude osmnáct. (smích) Samozřejmě je to hektické, ale s pomocí rodiny to není tak hrozné. Musí se to zvládnout. Dokážou to maminky s osmi dětmi. Tak snad i my.

Kolik času má manžel na děti? Asi moc ne, hodně ho tráví v kanceláři a v hale.
V kanceláři myslíte v autě, ne? (smích) Manžel, když přijde z práce, přestože večer, tak pomoct musí. Babičky nejsou od toho, aby pomáhaly každý den. Ty přijedou, jen když jsou děti nemocné nebo je potřeba. Manžel, i když je zaneprázdněný, tak se dětem věnuje maximálně.

Teď jste s dětmi v Lipníku, odkud pocházíte. Odpočinete si, když jsou děti u babičky?
Mám ještě dvě sestry, které mají taky hodně dětí a jsou tu s námi. Dohromady tu máme devět dětí. Měli jsme jet na stanový tábor, ale Pepíček onemocněl, tak jsme zůstali.

Vizitka

Osmatřicetiletá Romana Hamzová hrávala basketbal nejdříve za Hradec Králové a od roku 1993 ji manažer Jiří Hamza, za kterého se později provdala, přetáhl do Brna. Největšího úspěchu dosáhla v roce 2003 naME, kde Češky získaly stříbro. Zahrála si i o rok později na olympiádě v Aténách, kde tým skončil pátý. Před pěti lety ukončila kariéru a vychovává čtyři děti. Vystudovala biologii a tělocvik v Hradci Králové a speciální pedagogiku na Masarykově univerzitě.

Jste šťastná mezi tolika dětmi?
Určitě. Pořád jim vymýšlíme nějakou zábavu. Snažíme se, aby děti sportovaly. Čím budou starší a budou víc mezi dětmi, tak pro nás bude míň práce.

Hraje už nejstarší Eliška basket?
Zatím jenom trénuje, ale na basketbalový kemp povinně jedou všichni. A já jako trenérka.

S basketbalem jste končila ve 34 letech. Ale i tak jste toho asi prožila hodně, že?
Ale já jsem profesionálně nezačínala zrovna brzy a do české reprezentace se dostala až ve svých čtyřiadvaceti letech, což je na dnešní poměry docela pozdě. A jak jsem pozdě začala, tak jsem i pozdě skončila. A stejné je to také s našimi dětmi.

Rarita je, že jste si našla manžela u basketbalu...
On si mě koupil. (smích)

Jak koupil? Myslíte jako hráčku, nebo jako nevěstu?
Samozřejmě jako hráčku. Všichni říkají, že si mě koupili s panem trenérem Bobrovským. Měla jsem odejít z Hradce, protože tam byly finanční problémy. A oni mě koupili z hecu, ani nevěděli, koho vlastně kupují... A jak říká můj manžel, byla jsem nejlevnější.

Co se změnilo, když jste přestala být hráčkou Brna?
Začala jsem trénovat na sportovním gymnáziu na Botanické, u basketu jsem zůstala. S holkama jsem v kontaktu pořád. Akorát už mám trochu jiné starosti. V našem manželství nic.

Dá se z vaší kariéry vybrat pár nejkrásnějších okamžiků? Zahrála jste si přece i americkou WNBA.
No tak to zrovna nebyl ten nejpříjemnější zážitek. Sice jsem tam odešla, ale jen seděla na lavičce a vůbec nehrála. Nechápala jsem, proč si mě tam nechali. Z těch příjemných zážitků bylo nejlepší asi mistrovství Evropy v Řecku 2003 a potom olympiáda v Aténách. Tam jsem původně nechtěla jet. Ale pan Bobrovský mě přemluvil.

HamzovaVždyť olympiáda v Řecku musela být velké lákadlo.
Určitě, ale já mám k olympiádě specifický vztah. Přijde mi jako megalomanská akce, což není mému srdci blízké. Nakonec to byl můj největší sportovní zážitek. Ale plánovat jsem si nic nemohla, protože s malým dítětem to nejde. I hlídání na čtyři měsíce bylo těžké zajistit.

Je něco, co jste nestihla?
Vlastně jsem byla i v zahraničí, hrála jsem rok v Německu. Ale nejsem maximalista a stačí mi to, co jsem zažila. Teď mám život naplněný něčím jiným, i když v basketu pořád funguju.

Podle rozhovorů z konce vaší kariéry to vypadá, že jste loučení s basketem ani moc neprožívala. Bylo to tak?
Asi jo. Přišlo mi to tak, že to má přijít a že jsem skončila ve správnou chvíli. Ne že bych zavřela dveře, to ne. Trénuju, motám se kolem dětí. Určitě nezahálím.

Spousta velkých sportovců má slzy v očích, když se loučí. Vaše spoluhráčky si po posledním zápase navlékly trika, která dala nápis ROMČA 10...
No tohle jsem obrečela, to víte, že jo. Ale už jsem se těšila na to, že zas budu dělat něco jiného. Při sportu se moc nezatěžuje hlava.

Před těmi pěti lety jste říkala, že byste chtěla učit. Co jste tedy stihla dělat za tu dobu?
Hlavně jsem hned otěhotněla. (smích) Pak jsem trénovala na sportovním gymnáziu, v Křenovicích mám spoustu kroužků, kde se věnuju dětem, jsem v zastupitelstvu. Aktivit mám ke čtyřem dětem docela dost.

Romana Hamzová se svými ratolestmiRomana Hamzová se svými dětmi

Vedete také koužek cvičení maminek s dětmi. Jak to všechno stihnete? Dá se to vůbec zvládnout?
Určitě. Hlavně mi přijde, že tu máme dobrou partu lidí. Už to nedělám s našimi čtyřmi dětmi sama, mám kamarádky, které za mě zaskakují, a díky nim můžeme pokračovat dál.

Zatím trénujete děti. Chtěla byste u nich s basketbalem zůstat, nebo pomýšlíte i na starší kategorie?
Když mám čtyři děti, tak možná, až mi bude šedesát. Za chvíli začnou děti chodit do kroužků, manžel má náročné zaměstnání a mně asi nezbude nic jiného, než je do kroužků rozvážet. A jelikož nebydlíme v Brně, bude to o to náročnější. Ale trénovat děti mě baví, tak u toho asi zůstanu.

Je něco, co byste chtěla dělat, až vám skončí rodičovská dovolená?
Vždycky jsem se chtěla věnovat postiženým, mám na to i vystudovanou specializaci. Uvidím, jestli na to vyjde čas, protože chod vícečetné rodiny je dost náročný. Jednou se tomu začnu věnovat určitě, ale otázka je kdy, protože chci zůstat i u basketu.

Už jste zmínila, že působíte v zastupitelstvu, sedíte ve sportovní komisi. Jaká je to zkušenost?
Strašně velká, je to něco úplně jiného, než jsem do té doby dělala. Dohnalo mě k tomu to, že v Křenovicích nebyla žádná dětská hřiště, i v okolních obcích se maminky začaly angažovat. A mně asi pomohlo i to, že jsem byla trochu známá. Proto mě možná zvolili.

A co se povedlo vybudovat?
Máme tady oranžové hřiště, vybudovali jsme dvě dětská hřiště, funguje nám tu sportovní hala, která je pořád plná. Takže sportovní vyžití je. Ale jsou i místa, která by potřebovala zlepšit. A jámám trochu černé svědomí, že nemám tolik času, kolik bych tomu chtěla věnovat. Na druhé straně mám určitě příjemný pocit, že se něco povedlo.

Sport v roce 2020

30. 11. 2019 - 22. 3. 2020 (přehled závodů)
26. 12. 2019 - 5. 1. 2020 (Ostrava a Třinec)
8. - 24. 5. 2020 (Švýcarsko)
12. 6. - 12. 7. 2020 (13 měst)
24. 7. - 9. 8. 2020 (Tokio)
  • Nejčtenější

Česko - Kosovo 2:1, fotbalisté otočili skóre a postoupili na Euro

Vrcholný turnaj fotbalistů bude po čtyřech letech zase s českou účastí. Národní mužstvo s předstihem vybojovalo postup...

Los Eura 2020: Češi nejdou k Rusku, Belgii ani Dánsku, Ukrajina hraje s Nizozemci

Fotbalové mistrovství Evropy už zná takřka kompletní složení jedné ze šesti skupin. Výsledky kvalifikace, složitý...

Bartošák kvůli životosprávě končí v Třinci. Přerušil kariéru a chce se léčit

Angažmá hokejového brankáře Patrika Bartošáka v Třinci zkrachovalo. Účastník posledního světového šampionátu přestoupil...

Bulharsko - Česko 1:0, zmar na závěr, fotbalisty skolil gól z ofsajdu

Čeští fotbalisté nenapsali pěknou tečku za jinak povedenou kvalifikací o Euro 2020. Jako jistý postupující v Bulharsku...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Pražské zázemí Kellnerovou nadchlo: Ale je to pro mě těžké a smutné

Stejně jako loni měla být ozdobou parkurového svátku, který zavítal do Česka. Jenže vinou květnové zlomeniny stehenní...

Premium

Test kebabů: Hovězí maso, které nedávno ještě kdákalo, i nadměrné množství soli

Orientální kebab by mohl být zdravější alternativou smažených hamburgerů a hranolků. Jenže to by musel být připravován...

Premium

Tajemství zdraví je ukryto v mezilidských vztazích, tvrdí psycholog Ptáček

Jakým způsobem žijeme a přistupujeme ke svému okolí, máme vlastně z velké části předurčené. Ovlivnit nás může nejen...

Premium

Nikdo dodnes neví, kolik těch holek zůstalo zakopaných. Starosta Dubí vzpomíná

„Devadesátky“ a přelom tisíciletí byly v Dubí na Teplicku divoká léta. Řádili tu pasáci prostitutek a mafiáni. Město se...

  • Další z rubriky

Barcelona si vyšlápla na Fenerbahce, Veselý zaznamenal čtyři body

Basketbalisté Fenerbahce Istanbul, v jejichž sestavě nechyběl Jan Veselý, prohráli v 9. kole Euroligy na palubovce...

Opavané spustili trojkovou smršť, o druhé místo v NBL se nemusejí bát

Opavští basketbalisté v předehrávce 13. kola NBL potvrdili roli favorita a zvítězili na palubovce Hradce Králové...

Musíš být hladovější! Chicago hledá cestu a víc chce i od Satoranského

Dobrou zprávou v jejich případě může být to, že celkem jasně ví, kudy z bryndy ven. Jenže teorie a praxe se u...

Další pohárová výhra basketbalistů Pardubic: Držíme se plánu

Za začátek letošního pohárového účinkování se hráčům pardubické Beksy sluší zatleskat, do Alpe Adria Cupu mohli mít...

DĚTI TESTUJÍ: Jak jim chutnal Pribináček v kapsičce?
DĚTI TESTUJÍ: Jak jim chutnal Pribináček v kapsičce?

Kdo jiný by měl vyzkoušet chuť nového Pribináčka Kapsíka než děti. Jak dopadl tenhle tvarohový dezert, který na pultech obchodů najdete ve dvou variantách: kakaové a vanilkové.

Najdete na iDNES.cz