Přitom v sázce bylo finále domácí nejvyšší soutěže. Po debaklu v tom prvním, ve kterém trutnovská Kara prohrála o téměř padesát bodů, bylo zřejmé, že chtít favoritovi konkurovat by byl i na domácí palubovce téměř nadlidský výkon. Nakonec se to potvrdilo.
Kara sice odehrála velmi slušně první poločas a tím dala alespoň částečně zapomenout na rozpačitý výkon v Praze, ale na víc než na čtyřicetibodovou prohru to nestačilo.
Jaké to bylo sledovat své spoluhráčky v tak trochu marném boji?
Ale já jsem na utkání nebyla, byla jsem nemocná, musela jsem se spokojit jen s on-line přenosem na počítači. Takže vím jen to, že první čtvrtina byla ve skóre velmi dobrá, pak už to bylo horší. Ale i tak si myslím, že to bylo lepší než v Praze, že si holky více zahrály.
Vás se to tentokrát netýkalo. Neměla jste chuť se také zapojit?
Nebylo mi moc dobře, proto jsme se rozhodli, že tentokrát vynechám. Přece jen se blíží zápasy o třetí místo.
A kdyby to bylo utkání o bronz, tak byste hrála?
To je těžké takhle říct. S Valosunem hrajeme poprvé už v neděli a bronz je pro nás velkým lákadlem. Na ty zápasy se soustředíme. Ve středu jsem se ani nebyla podívat na semifinále, protože hrozilo, že by od mě někdo mohl chřipku dostat, raději jsem zůstala doma.
Jak bylo těžké strávit porážku z prvního utkání, která jednak byla vysoká a jednak se na vás ze všech stran asi hrnuly výčitky, že jste zápas odehrály hodně špatně?
Jednoduché to nebylo, protože jsem to dost poslouchaly a často i to, že jsme se na to vykašlaly. Tak to nebylo. Hrály jsme sice špatně, ale hlavně proto, že se soupeřkám dařilo a nám tam nic nespadlo. Ale že bychom nechtěly hrát, to ne.
Po několika dnech jste se připravovaly na stejné soupeřky, znovu s vědomím, že naděje na úspěch je spíše malá. Navíc po tak špatném výkonu v utkání v Praze.
Na to se člověk musí snažit co nejrychleji zapomenout. Výkon dobrý nebyl, ale to se v sezoně jednou stane každému, možná lepší, že to bylo teď než pak v utkání o bronz. Je také pravda, že s USK pravidelně prohráváme, a teď i velkým rozdílem, ale na druhé straně jsme i v této sezoně dokázaly, že se s nimi i s Gambrinusem dají hrát vyrovnané zápasy. Z toho musíme vycházet.
Teď ale na to musíte rychle zapomenout a vrátit se k zápasům, ve kterých proti sobě budete mít soupeřky, jež porážíte.
S tím asi problém nebude. Jak už jsem říkala, bronz je pro nás obrovskou motivací, takže teď všechno předcházející hodíme za hlavu.
Valosun vás v této sezoně ještě ani jednou neporazil, s čím do těchto zápasů půjde, aby to změnil?
Vůbec nevím, co budou chtít dělat. Každý zápas je jiný, určitě se budou snažit na něco přijít.
Říkáte, že každý zápas je jiný, ale ty vaše s Valosunem byly v této sezoně hodně podobné. Zpočátku jste prohrávaly, ale od poloviny zápasu soupeřky odpadaly.
Tak nějak to bylo a je pravda, že při užším kádru na tom asi byly hůř fyzicky. Ale důvody, proč jsme je nakonec přehrály, byly různé. Jednou kvůli hře pod košem, jindy nám vycházela střelba zdálky. V tom si myslím, že máme výhodu. Zatímco nám u Valosunu se stačí zaměřit na dvě, tři jejich opory, ony to s námi mají složitější, jsme vyrovnanější.
Asi i proto je letos porážíte a teď v sérii o bronz jste většinou považovány za favoritky.
Tak to říkat nechci, je to hodně odvážné. Podle mě půjde o vyrovnanou sérii.
Ve středu jste chyběla, v neděli už nebudete?
Dnes se chystám na trénink, bude to snad dobré.
