Před zmíněným zápasem pociťoval nejlepší trojkař historie české ligy únavu. Pochopitelně. Tréninkový i herní výpadek od loňského dubna musel zanechat stopy.
"Teď je to mnohem lepší než před USK," hlásil pardubický křídelník v úterý. Sice mívá trénink od tréninku výkyvy, ale tělo je vstřebává daleko lépe. "Běhání s atletickým trenérem nebo dopolední posilovna nejsou tak náročné jako kondiční soustředění před sezonou, to se vůbec nedá srovnávat," vysvětluje Miloš.
První bod po návratu k basketbalu si připsal v nešťastném utkání proti Opavě za proměněnou šestku. Na rozdíl od zápasu s USK, v němž strávil na ploše přes deset minut, odehrál ve Slezsku jen necelé dvě. Teď v sobotu, když Pardubice poprvé od prosince 2008 porazily Nový Jičín, sledoval z lavičky celý průběh zápasu.
"Výkon byl velmi dobrý, jen koncovka nebyla podle našich představ," líčil Miloš. Že se do hry nedostal, ho prý nemrzelo. "V týmu je šest kvalitních křídel, pro trenéra je těžké všechny dostat do rotace. Než se do toho zase dostanu, musím počítat s tím, že v takových situacích na hřišti nebudu," uvedl.
Když se po dlouhém čekání v nejistotě poprvé dozvěděl od lékařů, proč že to vlastně nemůže vylézt do schodů, převrátil se mu svět naruby. Teď chce všem ukázat, že roztroušenou sklerózou život nekončí. Ba co víc, že s ní jde i vrcholově sportovat, když se člověk víc hlídá.
"Lidí se s touhle diagnózou každý měsíc objevuje spousta. Chci tímhle způsobem ukázat, že je potřeba s nemocí bojovat. Psychická stránka je velmi důležitá," říkal před časem hráč, který basketbalově vyrostl v Kralupech a posléze prošel pražskou Spartou, Prostějovem a Děčínem, až v roce 2009 zakotvil v Pardubicích.
"Zjistil jsem, že není důležité se za něčím honit, ale být především zdravý. U mě to pravda úplně neplatí, ale chci se zdravý cítit," říká Miloš, který má pevnou oporu ve své přítelkyni.
