V úterý večer jeho tým završil třetí semifinálovou prohrou v Nymburce poslední soutěžní ročník, ale generálnímu manažeru pardubické Beksy Martinu Markovi, někdejšímu kapitánovi týmu, tím stresy neodpadly. Namísto emocionálního vypětí souvisejícího s výsledky jej nyní čeká licitování o nových smlouvách s basketbalisty, kterým v brzké době končí (podrobněji viz box v tomto článku). „Bavíme se ovšem se všemi hráči - hodnotíme výkony, sdělujeme si navzájem svoje představy a podobně,“ říká Marek.
Kterým hráčům Beksy končí v klubu smlouvyK 31.5.2013 Zdroj: alk-basketbal.cz |
Můžete zhodnotit právě skončenou sezonu A-týmu Beksy, vaši první v pozici generálního manažera klubu?
Byla hodně náročná, protože jsme se finančně potýkali a stále potýkáme s příjmovými výpadky, ale díky energii všech lidí v klubu se podařila spousta stabilizačních kroků do budoucna, ze kterých máme radost. Po sportovní stránce ji vnímám jako úspěšnou. Co se týče herního výkonu v Mattoni NBL, vstup do ní nebyl úplně ideální, ale pak se mužstvo podařilo nakopnout a vyhrálo devět zápasů v řadě, do konce základní části to bylo jedenáct vítězství z dvanácti možných. Stoupající tendence formy vyvrcholila ziskem stříbrných medailí z českého poháru. Zaváhání přišlo v nadstavbě, kdy jsme nedokázali na předchozí dobré výsledky navázat. Měl jsem pocit, že byla škoda, že jsme neurvali pár zápasů navíc, abychom si vybudovali lepší pozici pro play-off. Že jsme ze čtvrtfinále postoupili přes Děčín do semifinále, bereme hrozně pozitivně. Pátý zápas v Děčíně, který jsme vyhráli, to byla obrovská euforie. Myslím, že celá série měla velký náboj a byla ozdobou ligy, protože týmy šly proti sobě na krev. Určitě bych chtěl poděkovat i našim fantastickým fanouškům v této sérii.
A pokud jde o semifinále s Nymburkem?
Nymburk v něm byl lepší a mě jen trochu mrzí, že jsme v sobě nenašli víc sil mu vzdorovat. Možná v tom bylo určité mentální uspokojení po emočním zvratu v Děčíně. Minutu do konce prohráváte a v duchu si pořád říkáte: Ještě máme šanci! Ale každou vteřinou ta naděje klesá... Najednou jsme vyhráli a prožívali obrovskou radost. Trochu jsem měl dojem, že se ta euforie přenesla i do semifinálové série. Ale musím zopakovat: druhé místo z českého poháru a bronzová medaile z Mattoni NBL jsou rozhodně úspěch. Vedle toho jsme měli před sezonou i jiné cíle: pracovat koncepčně a dávat příležitost mladým hráčům.
Jste spokojený s jejich pokrokem?
Jsem, podařilo se nám intenzivněji pracovat v projektu Golden Talents (program výchovy basketbalových nadějí z celého kraje, pozn. red.) a navazujeme na výbornou práci občanského sdružení a mládežnických trenérů, kterým se letos také dařilo. Spolupráce s mládeží se neustále utužuje, což je také velké plus.
Naznačil jste, že i pro vás byl závěr pátého čtvrfinále v Děčíně letos nejsilnějším momentem. Kde přesně jste v tu chvíli byl a jak jste to prožíval?
Stál jsem za lavičkou s (předsedou představenstva) Pavlem Starou a napjatě jsme to sledovali. Bylo to neskutečné, hodně dlouho si to budu pamatovat. Skóre jeden a půl minuty do konce pro nás bylo opravdu velmi nepříznivé. Ze svojí hráčské zkušenosti si nevybavím sérii, v níž bychom to takhle otočili v rozhodujícím zápase venku, kde se navíc vyhrává strašně špatně. A nám se to povedlo! Beru to jako velkou věc a vážím si toho.
Pomohl ke dvěma medailím i fakt, že jste se tentokrát mohli soustředit jen na jednu dlouhodobou soutěž?
Rozhodně. Pohár EuroChallenge, který jsme hráli před rokem, byl sice sportovním přínosem, ale byl extrémně finančně nákladný. Volba nestartovat v něm tentokrát byla daná, nebyly na to peníze.
Přesvědčil vás trenér Dušan Bohunický, že je tím pravým pokračovatelem práce Jana Slowiaka?
Impuls, který týmu dal, zafungoval a jsme spokojeni s jeho každodenní prací s týmem.
Nastíníte program mužstva pro nejbližší období?
Je to hodně individuální, protože ze třinácti hráčů, které jsme měli na soupisce, je sedm mladších do nějakých dvaceti let věku. Ti budou s mládežnickými reprezentacemi. Ondra Peterka je zařazený do výběru univerziády, Pepa Příhonský a Sam Faifr jsou v reprezentaci do dvaceti let a mladší hráči Martin Peterka a Jirka Šoula - jedou na mistrovství světa do 19 let. Tomáš Šoukal zatím stále rehabilituje po zranění ramene.
Co starší členové týmu?
Cizinci mají volno, skončila jim smlouva a probíhají s nimi jednání. Čeští hráči dostali čtrnáct dní volno s tím, že každý léčí a rehabilituje to, co zrovna potřebuje. Teď je ideální čas dát tělo do kupy. Hráči, kteří mají smlouvy do 30. června, se sejdou 3. června a budou se připravovat s kondičním trenérem.
Je šance, že se zámořské opory podaří udržet?
To je předčasné komentovat a ničemu by to neprospělo. Uvidíme, až jak dopadnou jednání. Základem jsou samozřejmě finanční prostředky a my budeme muset jít výdajově s rozpočtem opět níže. Klub bude nabízet smlouvy, na které bude mít. Ale rádi bychom, aby postupně stoupal význam skupiny Golden Talents, v níž už jsou viditelné výsledky. Konkrétně Martin Peterka v závěru této sezony ukázal, že může být plnohodnotným čtvrtým pivotem do rotace. V příští sezoně by si měl říct o ještě větší minutáž.
