Válečníci vstupují do nové sezony dvěma domácími zápasy se startem v šest večer: ve čtvrtek hostí v Alpe Adria Cupu slovenského mistra Levice, v neděli v NBL nováčka z Hradce Králové.
Proč jste přebudovali kádr?
Pár let v Děčíně dělám a prožívám už třetí období, kdy jsme to museli od začátku přeházet. Byla to éra, když jsme získali bronz a potom jsme málem spadli. Pak přišel trenér Zdeněk Hummel, po něm zase Pavel Budínský a teď jsme museli kádr změnit znovu. Jde to po periodách. Družstvo se najednou dostane do okamžiků, že to nefunguje, chemie nejde, jsou tam starší hráči, kteří by si chtěli ulevit, mladší zase na to poukazují. Už to dozrálo tak daleko, že jsme do toho museli sáhnout.
Skončili pivoti Jakub a Pavel Houškové nebo křídelník Lukáš Bažant. Jaký je současný tým?
Velice perspektivní a poměrně mladý. Nejstarší je Bobo Landa, který do mančaftu patří a fyzicky je oukej, druhý nejstarší je Tomáš Pomikálek a pak už jsou to mladí kluci. Myslíme si, že to bude přínosné.
Jak se to promítne do herního projevu?
V poslední sezoně jsme slyšeli od divácké obce řadu výtek, že naše hra není atraktivní, že hrajeme pomalu, že to není, co bývalo. Taky jsme to tak cítili a poznali jsme to i na návštěvách, které oproti minulým sezonám klesly. Opravdu náš projev nebyl atraktivní ani rychlý. Jsme rádi, že se k tomu vracíme. I díky dvěma Američanům. Myslíme, že divákům se hra bude líbit. Nemůžeme slíbit, že hned budeme hned druzí, třetí. Ale perspektiva je taková, abychom se během poměrně krátké doby mohli zase dostat na nějakou úroveň.
Museli jste se plácnout přes kapsu, když jste angažovali Američany Carlsona a Autreyho?
Nejsou dražší než naši dobří hráči. Nejsou nejlépe placení.
Jaký je rozpočet klubu?
Finanční otázka trápí všechny kluby, nějak to řešíme. Díky podpoře města a našemu hlavnímu sponzorovi se nám rozpočet daří naplnit. Operujeme s 15 miliony korun, z toho přes pět milionů dělá mládež, na áčko jde kolem šesti milionů. Na platy hráčů. Pak jsou ještě další výdaje jako doprava, rehabilitace, masér. Zbytek je servis, hala, energie, údržba. Hlavně na mládeži nechceme šetřit, bereme to celospolečensky. Když dítě sportuje, většinou z něj vyroste kladná osobnost prospěšná pro naši zemi. Tudy vede cesta.
Co je vaším mottem pro novou sezonu?
Že jdeme ke kořenům. Naším hlavním cílem je basketbal. Vrcholový i výkonností. Proto letos nebudeme mít náš ples. Dáme si od něj po pěti ročnících klid a třeba příští rok zase bude. Věci trošičku měníme, nastoupil na pozici asistenta Jakub Houška, to je taky plus.
Hodně se probíral systém soutěže, novinkou je zavedení předkola play off. Jaký je váš ideál?
Padaly návrhy hrát ve dvanácti týmech čtyřkolově, ale na to vůbec nejsou termíny. Plno klubů hraje v evropských pohárech, pak taky FIBA zavedla nesmyslné reprezentační bloky. My trvale navrhujeme snížit počet účastníků NBL na deset a zavést jednoznačný sestup a postup. Žádná baráž. Ať je o co hrát. Za tím si stojíme. Byly naopak i návrhy, ať se liga rozšíří na čtrnáct. Jenže to by sem přišli další cizinci a působilo by to negativně na růst českých hráčů. Kdyby bylo míň družstev, dobří čeští hráči by se tam dostali a limitovali bychom počet cizinců, což se děje už teď. Bohužel náš návrh nebyl až tak vyslyšený, i když řada klubů, které jsou vpředu, s tím souhlasí. Většinou ne ti, co se bojí. Je to srabárna. Vždyť taky Děčín může být někdy špatný a spadne, ale my se tomu systému nebráníme.
