„Tentokrát jsme do zápasu šli po hlavě, moc jsme nad tím nepřemýšleli a vycházelo nám to. Všichni jsme bojovali naplno, s nasazením jako v české lize,“ prohlásil Pecháček po prohře s litevským Rytasem Vilnius 75:95.
Ano, tentokrát Opavané protivníkovi vzdorovali více než v těch předešlých duelech, které s Patrasem, Dijonem a Vilniusem prohráli o 49, 37, 36 a 35 bodů... Teď o 20.
Nejlepší výkon v Lize mistrů, ale... Opava se nechala zničit útočnými doskoky |
Takže už přece jen nasbírali nějaké zkušenosti? „Zvykáme si, to určitě. Jen je trochu škoda, že až na konci skupiny. Ale i tak si těch zkušeností moc cením,“ odpovídá pivot.
Opavské mohlo mrzet, že když se soupeři přiblížili, selhali střelecky anebo na doskoku, načež se jim Vilniuští znovu utrhli. „Tak to je. Oni vydrželi být agresivní celý zápas.“
Opavský pivotman Adam Pecháček
Pecháček říká, že po každém střetnutí Ligy mistrů dostává dotaz, v čem je největší rozdíl mezi Opavou a protivníky z Evropy.
„V agresivitě,“ má jasno. „Už jsme ale zvyklí i na to, že rozhodčí v Evropě a domácí soutěži posuzují zákroky jinak. V Lize mistrů pouštějí tvrdší hru.“ Osmadvacetiletý Adam Pecháček do opavského klubu přišel v září těsně před startem sezony z německé Jeny.
Předtím prošel Itálií, Španělskem, Německem a zahrál si i druhou australskou ligu. „Teď jsem rád v Opavě. Cítím se tady pohodlně, vyhovuje mi to,“ podotýká.
Těší ho, že se v týmu sešel se Šimonem Puršlem, s nímž se v minulosti potkal v reprezentaci. „Známe se už velice dlouho, od mládí. Už jsme toho spolu zažili dost. Že je tady, to je takový bonus.“
Opava může v Lize mistrů zapomenout na postup, prohra o 20 je zlepšením |
Basketbalisté končí rok doma
Opavané tento rok završí sérií pěti duelů ve své hale. Střídají v nich domácí soutěž a Ligu mistrů. Po Rytasu v sobotu od 17.00 přivítají USK Praha, načež Ligu mistrů zakončí v úterý (18.30) s Patrasem a poté budou 30. prosince od 17.00 hostit Písek. „Přeorientovat se ze soutěže na soutěž není složité,“ říká Pecháček.
„Už jsme docela zvyklí. Do každého zápasu jdeme naplno, nemůžeme si dovolit přemýšlet o tom, že jsme před třemi dny hráli nějaký zápas a teď zase jiný. To by nám uškodilo.“ Opavské mužstvo po sedmi výhrách v řadě vévodí národní lize. „Nechci to zakřiknout, ale hrajeme dobře, sebevědomě, držíme spolu jako tým a vychází to. Doufám, že vydržíme,“ přeje si Pecháček.
Opavští basketbalisté Jakub Mokráň, Kryštof Kavan a Adam Pecháček (zleva) v zápase s Dijonem.
Věří, že menší výpadek, kdy se startem Ligy mistrů zaváhali v domácí soutěži a podlehli v Písku a Kolíně, je pryč. „Jsme teď v pohodě a bude to jenom lepší,“ míní pivot.
Doufá, že se dokážou vyrovnat, a také ho předčit, Nymburku, s nímž jako s jediným z tuzemských protivníků prohráli na svém hřišti. „To byl Nymburk lepší, to se nedá popřít, ale byl pořád ještě začátek sezony,“ komentuje Pecháček prohru 85:98.
Přiznává, že do Opavy ho přilákal i boj o mistrovský titul. „Byla to motivace navíc,“ usmívá se.
Adam Pecháček nejčastěji nastupoval v dresech s čísly 8, 16 a 23. V Opavě si vybral 0, kterou měl už v Austrálii a která je populární především mezi zámořskými basketbalisty. „Proč jsem si ji vybral, ani nevím,“ říká. „Vždy jsem měl číslo, které něco znamená. Co, to jsem však nechtěl všem říkat. Teď mi došla i představivost. A nula je taková, že ji nikdo nechce, nikdo po ní netouží.“ Neboť nikdo nechce být považovaný za nulu? „Jsou i dresy se dvěma nulami a neřekl bych tomu hráči, že je dvojitá nula,“ směje se Adam Pecháček.
