Nic klidného v posledních dnech nezažívá.
V sobotu dopoledne se smíšenou štafetou prošla z rozběhu do finále. Krátce před desátou večer pak spolu s Vondrovou, Matějem Krskem a Patrikem Šormem vybojovala senzační bronz.
A v neděli po desáté dopoledne už zase postupovala z rozběhu na individuální čtvrtce.
Blázinec, ale Petržilkové to vůbec nevadí, naopak, prožívá nejkrásnější okamžiky kariéry. Po rozběhu totiž rychle spěchala na hotel, čekalo ji předávání medailí.
2. DEN MS: Lyles je králem sprinterské stovky, Vondrová slaví osobák i postup |
„Musím se trochu ustrojit, učesat, dát se do kupy. Zajedu si na oběd, na masáž, pak se vrátíme na odpolední ceremoniál a večer se budu chystat na pondělní semifinále,“ plánovala.
Postup z rozběhu do semifinále – splněný úkol. Jak se vám běželo?
Musím říct, že docela dobře. Až mě to samotnou překvapilo. Musím poděkovat přírodě, protože nám přály podmínky, bylo příjemně teplo, bezvětří. I při rozcvičování jsem se cítila uvolněná, fakt se to povedlo.
Kolik času na přípravu jste po sobotní bronzové radosti se štafetou měla?
Strašně málo. Do postele jsem se dostala asi v jednu ráno, naspala jen pět hodin. Sobotní závod ubral dost sil, což bylo v poslední stovce cítit, tam už to hodně kousalo. Na druhou stranu, když jste ve formě, prostě to tam je, což se potvrdilo.
Na třetí postupovou pozici jste se prodrala až v posledních metrech. Byl to plán?
Na ten závěr jsem si věřila. Tušila jsem, že některé holky do toho budou chtít jít od začátku, takže to třeba nějaká i překopne. Já si trochu sil nechala na konec, i když jsem nevěděla, co mi nohy dovolí. Naštěstí si to sedlo a já vytěžila maximum.
Jak těžké bylo srovnat hlavu s tím, že už máte světový bronz, ale hned ráno vás čeká rozběh na individuální čtvrtce?
Až tak těžké ne. Papírově jsem věřila, že na postup mám, pokud předvedu standardní čas, který jsem letos běhala. Měla jsem dost chladnou hlavu a ten včerejší úspěch mě uspokojoval. Mohla jsem už jen překvapit.
Snad chyba systému? Ba ne, máte bronz! Jak Češi užasli nad medailovým šokem |
Přehrávaly se vám ještě večer vzpomínky na úspěšný závod?
Chvíli jo, ale já vlastně usnula tak rychle, až mě to samotnou překvapilo. To z pátku na sobotu jsem skoro nespala, jak jsem byla nervózní a myslela na to, co mě tady čeká. Teď jsem padla a hned jsem byla úplně mrtvá.
Proběhla vám hlavou i vaše kariéra, se kterou jste začala dost pozdě? Tehdy jste asi na medaili z mistrovství světa nemyslela…
Jo, byla to obrovská euforie. Ještě teď mi to možná nedochází, protože jsem hned o pár hodin později znovu závodila. V hlavě jsem se snažila sobotu i trochu upozadit. Vím, že mi přišlo strašně moc zpráv, přání, gratulací. Všechny jsem si schovala na později, abych se ještě soustředila na svůj rozběh, protože když jsem se sem tak pracně dostala, nechtěla jsem se sobotou nechat unést. Chtěla jsem i sama něco zaběhnout.
Měla jste v sobotu v hledišti hodně známých?
Byla tu fakt spoustu Čechů, až mě překvapilo, kolik hloučků jsme při obcházení stadionu potkali.
I od vás?
Jojo, z Plzně, z rodiny, kamarádi, bylo tu spousta lidí.
Na šampionátu už máte splněno. Bude pro vás semifinále za odměnu?
Řeknu vám to takhle: mým motorem je Lada Vondrová. Když teď splnila limit na olympiádu, budu se jí snažit co nejvíc dotáhnout, pokořit svůj čas a zaběhnout co nejlíp to půjde. Uvidíme, na co mi zbydou síly.
Vondrová v rekordu, Krsek štafetu v nohách cítilParádní závod má za sebou i druhá z medailových hrdinek. Lada Vondrová si v neděli dopoledne na Národním atletickém stadionu v Budapešti dokonce zaběhla osobní rekord v hodnotě 50,92 vteřiny. „Jsem strašně ráda, že je to konečně pod 51. Věděla jsem, že to v nohách mám, že to vydržím, že mám natrénováno. Určitě pomohl včerejší bronz, šla jsem na start s čistou hlavou a moc jsem nepřemýšlela,“ líčila. Časem zároveň splnila i limit na olympijské hry v Paříži, které na atlety čekají za rok. Lepší šampionát už si těžko mohla přát. „Až si říkám, že něco nehraje, jestli to tady není až moc dobré,“ smála se. Do pondělního semifinále naopak nepostoupil Matěj Krsek, kterého sice Vondrová s Petržilkovou povzbudily, ale bylo to málo. Ve svém rozběhu skončil předposlední a od postupu na čas ho dělilo 75 setin. „Pocitově mi to přišlo daleko rychlejší, než to ve finále bylo. Při rozcvičování jsem cítil, že ty dvě čtvrtky v nohách mám, že to asi nebude stoprocentní. Na druhou stranu, v závodě jsem se cítil mnohem lépe. Čas ale až tak dobrý nebyl,“ uznal. Ani pro něj šampionát ještě neskončil. Za týden se fanouškům představí ještě s mužskou štafetou. |