Ne, šestadvacetiletý Američan rozhodně nepatří mezi atlety, kteří by postrádali sebevědomí.
Do haly v Glasgow přiskákal mohutnými skoky. Než zaklekl do bloků, předvedl několik gest. Vlasy spletené do copu, obarvené nehty.
Je zkrátka rád středem pozornosti, chce být vidět.
Nejraději ale zájem samozřejmě budí svými výkony. I v Glasgow předvedl skvělý. Hladce prošel do finále, v něm pak páskou proběhl v čase 6,44 sekundy, což byl jeho druhý nejlepší výkon v kariéře.
Jen se zkrátka musel smířit s tím, že jeho krajan Christian Coleman byl ještě o tři setiny rychlejší.
1. DEN HMS: Krsek postoupil do finále čtvrtky, Staněk skončil až jedenáctý![]() |
„Byl to jeden z mých nejlepších výkonů,“ pravil Lyles, trojnásobný mistr světa z loňského mistrovství světa v Budapešti. „Minulý rok jsem běhal šedesátku za 6,51 sekundy. Letos jsem se dostal 6,44. Navíc s jistotou, blížil jsem se spíš k 6,43. Tahle vzdálenost nebyla nikdy mou oblíbenou, mám radši delší venkovní tratě. A potom, co jsem letos dokázal v hale, se na ně už nesmírně těším.“
Ať už si myslíte o jeho gestech cokoliv, musíte uznat, že s ním není nuda. Někteří dokonce tvrdí, že se svým charismatem může měřit Usainu Boltovi.
Porovnání s jamajským fenoménem se pochopitelně tak jako každý světový sprintem nevyhne ani na dráze. Což je jasné i Lylesovi.
Dřív mu to vadilo, neměl to rád. Když si v roce 2019 v Paříži zlepšil osobní rekord na 19,50, na sociálních sítích napsal: „Kdo je Bolt?“
Dnes svá slova pozměnil a jamajskému rekordmanovi vyjadřuje respekt. „Loni za mnou po závodech v Kingstonu přišel. Vzdal mi úctu a já jemu. Řekl mi: Jen pokračuj v tom, co děláš,“ líčil. „Byl to pro mě takový wow moment.“
Zároveň ovšem opakuje: „Ale pořád platí, že o mně neříkejte, že jsem nový Bolt. Já jsem nový Noah Lyles.“
Z Boltova stínu se snaží vymanit, jak může.
Tvrdí, že cílí na jeho světové rekordy. Jamajský fenomén stovku zaběhl v čase 9,58 a dvoustovku za 19,19. Lylesovi patří v historických tabulkách kratší distance patnácté místo s časem 9,83 a na dvoustovce třetí za 19,31.
„Pokud neuspěji letos, půjdu do toho znovu a znovu. Já se těch rekordů vážně nevzdám,“ potvrdil své ambice na historické zápisy i letos.
Kromě nich má ale v aktuálním ročníku ještě jeden cíl. Takový, který nedokázal ani Bolt.
„Loni jsme na mistrovství světa v Budapešti šli po třech zlatých medailích. Tak letos chci jít v Paříži po čtyřech,“ říká.
Halové MS v Glasgowvše o šampionátu |
Kromě stovky, dvoustovky, štafety 4x100 metrů se totiž hrne i do týmového klání na 4x400 metrů. Že by své starty na čtvrtce dost možná spočítal na prstech jedné ruky? Nevadí.
Jeho osobním rekordem na této distanci je 47,04 sekundy z roku 2016. Od té doby žádnou individuální čtvrtku na mítincích, které zaznamenává Světová atletika, neběžel. Jen loni si ji vyzkoušel v rámci štafetových klání na Floridě.
„Cítím ale, že jsem ten správný muž,“ nabádá americké trenéry, aby ho vybrali. „Nedávejte mě na první, nebo poslední úsek, Cítím, že bych byl ideální na druhý. Potřebuju honit kořist. Když budu mít koho pronásledovat, tak mě to motivuje.“
Právě tento milník Bolt nikdy nedokázal. Se čtvrtkou sice koketoval, nejrychleji ji zaběhl za 45,28 a mnozí ho nabádali, aby se do ní opřel naplno a i v ní díky své vysoké postavě útočil na světový rekord. Více se ale do ní nikdy nevrhl a na vrcholných akcích zůstával věrný kratším závodům.
Posledním atletem, který na olympijských získal čtyři zlata, byl Američan Carl Lewis v roce v Los Angeles 1984, jenž kromě stovky, dvoustovky, štafety 4x100 metrů opanoval i dálku.
„A já budu další!“ věří Lyles.
I proto v zimě trochu pozměnil přípravu. Více času strávil v posilovně a prý nabral skoro pět kilo na svalové hmotě. Také se více zaměřil, aby s náročným programem zvládl regenerovat.
„Po loňském roce moje sebevědomí raketově vzrostlo,“ prohlásil před Glasgow. „Pojďme do toho.“
A byť ve Skotsku nevyhrál, po halové sezoně ho nebude mít o nic menší.