Zlatá éra
Životním během Kratochvílové vrcholila historická epocha běžkyň středních tratí. Začala to Ruska Kazankinová, která na olympijských hrách 1976 v Montrealu vyhrála závody na 1500 metrů i na 800 metrů, v němž zaběhla světový rekord 1:54,94.
O čtyři roky později na olympijských hrách v Moskvě vyhrála osmisetmetrovou trať Olizarenková a posunula rekordní hranici hluboko pod minutu a 54 vteřin.
„V Rusku byla plejáda skvělých běžkyň. Byla to ohromná konkurence,“ říká Kratochvílová, která měla v červenci 1983 za sebou jen dva osmisetmetrové běhy. V té době byla nejlepší světovou čtvrtkařkou. V Mnichově měla původně běžet pouze dvousetmetrový sprint.
Změna osudu
Dva dny před startem v Mnichově běžela Kratochvílová v Praze naplno závod na 400 metrů a zůstala jen 29 setin od tehdejšího světového rekordu Němky Kochové.
„Domů jsem z Prahy řídila a dostala jsem křeč,“ vzpomíná Kratochvílová. „Druhý den jsme jeli do Mnichova a já to pořád cítila. Rozhodla jsem se, že nepoběžím sprint. Bylo deset dní před mistrovstvím světa a nechtěla jsem se zranit. Přihlásila jsem se na osmistovku a říkala si: Nemusím vyhrát, můžu to zaběhnout absolutně v pohodě.“ Kratochvílová necítila žádný stres. Už proto, že si užívala jednoho z mála výletů do západního světa.
Za komunistického režimu ani elitní sportovec neměl cestu za hranice volnou. „Každý výjezd byl pro nás něco ohromného. Mnichovský stadion jsem znala jen ze záběrů z olympijských her a z fotbalových zápasů. Byl to krásný stadion a chtěla jsem se tam podívat,“ vzpomíná Kratochvílová.
Čísla na hodinách
Na startu bylo teplo, nepršelo. Na stadionu byla slavnostní nálada, protože před pár minutami zaběhl západní Němec Skamrahl evropský rekord na 400 metrů. Osmisetmetrovému běhu žen lidé věnovali okrajovou pozornost. Kratochvílová vyběhla za vodičkou, která měla stanovit tempo domácí závodnici Klingerové.
„Ani jsem netušila, že je to zajíc. Ale po třech stech metrech se otočila a ustoupila do strany,“ říká Kratochvílová. Od té chvíle běžela v čele sama. Vůbec neměla přehled o mezičasech. Na šestistovce byla daleko vpředu. Publikum ale ještě pořád nechápalo, že Kratochvílová právě útočí na rekordní čas. Nechápala to ani ona sama.
Běžela uvolněně, dlouhým krokem. „Nikdo netleskal. Nebyl to žádný pokus o rekord, to bych před závodem nikdy neřekla,“ říká Kratochvílová. „Až na rovince jsem si to
| Kdo mohl Kratochvílovou sesadit z místa rekordmanky |
|
Hned několik půlkařek bylo nejstaršímu atletickému rekordu blízko, nebo se alespoň zdálo, že jim výjimečná forma pomůže výkon Kratochvílové z roku 1983 překonat. Zatím se to však nepodařilo žádné z nich... |
|
Ana Fidelia Qiurotová (Kuba) |
|
V roce 1989 jí k rekordu chyběla vteřina a 16 setin. O čtyři roky později se při domácí nehodě popálila na třetině těla a předčasně porodila dítě, které po několika dnech zemřelo. Přesto se vrátila a v roce 1997 běžela jen o 38 setin pomaleji. |
|
Maria Mutolaová (Mosambik) |
|
Už v roce 1988 závodila na olympijských hrách v Soulu a v posledním desetiletí s krátkými přestávkami disciplíně vládne. Její osobní rekord je 1:55,19, letos zaběhla čas 1:55,55. „Je rekordu nejblíž, jenže strašně moc závodí,“ řekla o ní Kratochvílová. |
|
Jolanda Čeplaková (Slovinsko) |
|
Už několikrát prohlásila, že chce Kratochvílovou překonat. Loni zlepšila halový světový rekord, ale na venkovních závodech zatím nestačí ani na Mutolaovou. |
|
Qu Junxia (Čína) |
|
Od roku 1993 světová rekordmanka na 1500 metrů. „Kdyby běhala i osmistovku, mohla Jarmilu překonat,“ řekla o ní Ludmila Formanová, kterou Kratochvílová trénuje. |
|
Ludmila Formanová |
|
Před čtyřmi lety, kdy vyhrála mistrovství světa v hale i venku, nebyla bez šancí. Ale od té doby ji trápí zranění. „Na světový rekord musí být člověk odpočinutý a dokonale zdravý,“ říká Kratochvílová. |
Rekord
Jenže hodiny měřily správně. Kratochvílová vběhla do cíle o 15 setin rychleji než Olizarenková tři roky před ní. „Ježíši! Co jsem to naměřil? křičel trenér Miroslav Kváč, který měl v ruce stopky. „Proběhlo to bez nějakých velkých emocí. Moc si z toho nepamatuju a ani to nikdo pořádně nenatočil,“ vypráví Kratochvílová.
Později dostala v Československu jako odměnu 3000 korun. Dnes vypisují pořadatelé mítinků za světový rekord prémie ve výši několika desítek tisíc dolarů či eur.
Kratochvílové nakonec rekordní čas pomohl k netušené slávě. Když v Mnichově doběhla, zbývalo jen několik hodin do uzávěrky přihlášek na mistrovství světa, kde se dosud chtěla zúčastnit jen běhu na 400 metrů. Do půlnoci se ale stihla vyřídit i přihláška na dvojnásobnou trať.
O dva týdny později už měla za sebou sedm běhů ve čtyřech dnech, v nichž vybojovala na obou tratích tituly mistryně světa.
Najde se přemožitelka?
Jak je možné, že Kratochvílové výkon přetrval pětinu století? Existuje podezření, že výkony tehdejší generace ovlivňoval doping, Kazankinová byla usvědčena.
Kratochvílová ale své spojení s dopingem odmítá. „Já musím vědět, co mě to stálo úsilí. Pracovala jsem na tom roky,“ říká. „Dnes nemají ženské tolik času trénovat. Je jiná doba. Tehdy nebyla žádná Zlatá liga. Přesto si myslím, že můj rekord je překonatelný. Pořád na to čekám. Ale když končí sezona, ve skrytu duše mám příjemný pocit, že vydržel.“
 Trenérka Jarmila Kratochvílová (vpravo) se svými svěřenkyněmi-běžkyněmi Ludmilou Formanovou (uprostřed) a Hanou Benešovou. |
