Už pět let v kuse se pohybuje nad laťkou ve výšce 240 centimetrů.
Pět let se pokouší z výškařského trůnu sesadit legendárního Javiera Sotomayora. Jen dva centimetry mu k tomu scházejí.
„Ale jsem hlavně rád, že držím výkonnost takhle vysoko a takhle dlouho,“ říká Mutaz Essa Baršim.
Muž, jehož pohyb nad laťkou připomíná poezii a který fanoušky nutí k úžasu a nechápavému výrazu.
Muamer Baršim na Beskydské laťce.
Tak trochu to vypadá, jako kdyby se nad laťkou narodil.
Přitom katarské Dauhá není zrovna líhní atletických talentů.
„V 80. letech u nás byla atletika hodně populární. Pak ale odešla jedna generace atletů a šlo to trochu dolů. Vlastně až se mnou se to zase zlepšilo,“ usmál se Baršim v Ostravě.
V Dauhá se stal jakýmsi ambasadorem svého sportu.
Narodil se do početné rodiny. Kromě něj vychovávali rodiče ještě další čtyři bratry a jednu sestru.
Všichni odmala tíhli k atletice, otec byl dříve reprezentantem Kataru na středních a dlouhých tratích. Po konci kariéry se stal trenérem v místním klubu.
A právě do něj Mutaz v mládí vstoupil. Tehdy se však věnoval především běhu a skoku do dálky.
„Vyrůstal jsem jako každé normální dítě v Kataru, nic zvláštního. Nebyl jsem nijak talentovaný a nevyčníval jsem z davu. Když jsem byl malý, plno dětí bylo lepších než já,“ popisoval.
Až v patnácti letech se definitivně rozhodl pro výšku.
Jeho výkonnost poté raketově rostla. V roce 2009 se na jeho tréninku začal podílet Polák Stanislav Sczyrba, bývalý kouč islandské tyčkařky Valy Flosadóttirové či švédského výškaře Linuse Thornblada.
„On je pro mě víc než trenér, jsme jako otec a syn,“ říká Baršim.
Zbývají dva centimetry
Svět poprvé uhranul v roce 2013 na mítinku Diamantové ligy v Eugene.
Pouze osm atletů do té doby skočilo pod otevřeným nebem 240 centimetrů. On se stal tím devátým a rozšířil výjimečný klub.
Trvalo to dlouhých třináct let, než některý z atletů skočil tak vysoko. Tím posledním byl ruský výškař Vjačeslav Voronin.
Baršim tehdy zvládl na první pokus 236, dvakrát pak ale shodil 239. Tím, že měl jisté vítězství, poprosil pořadatele, aby mu na poslední pokus zvýšili laťku na 240 centimetrů.
Kdyby ji pokořil, znamenalo by to vylepšení asijského rekordu a vstup mezi výškařské legendy.
V mladším věku se to povedlo pouze Javieru Sotomayorovi.
A Baršim to dokázal. Po krátkém rozběhu, rychlém švihu se přehoupl do elegantního oblouku. Přestože se laťka zachvěla, zůstala stát na stojanech.
„Jednou bych chtěl i světový rekord, ale ještě je brzy. Není to snadné, ta výška je extrémní, musím jít krok za krokem,“ vyprávěl tehdy.
V každé z následujících sezon pak hranici 240 centimetrů překonal.
Na finále Diamantové ligy před čtyřmi lety skočil dokonce 243 centimetrů. Pouze Sotomayor skočil dvakrát výše.
Jak vysoko se může ve středu dostat na Tretře? Těžko odhadovat.
„Sledoval jsem tenhle mítink spoustu let, ale nikdy jsem neměl šanci sem přijet, vždycky mi do toho něco přišlo,“ vyprávěl. „Nicméně první, co mě vždycky upoutalo, kdy jsem se na mítink díval, bylo to, že bylo vždycky vyprodáno. A já miluju plný stadion.“
Letos už v Dauhá zvládl 240 centimetrů, v Eugene i v Oslu přidal 236 centimetrů.
Kterýmkoliv letošním venkovním výkonem by překonal rekord mítinku Bohdana Bondarenka.
„A tím, že letos není žádná olympiáda ani mistrovství světa venku, jsou to rekordy, které mě motivují. Všude, kde startuji, tak myslím na rekord mítinku. V Ostravě by mělo být 233 pouze začátek, pak by se mělo pokračovat,“ usmál se Baršim.
Jak vysoko?
„Je to chlapík, který jednou ten světový rekord skočí,“ je přesvědčený sportovní manažer mítinku Alfonz Juck. „Kdyby se to povedlo na některém z podniků, které připravuji, byl bych velmi rád.“
Meta 245 centimetrů čeká. Když ji Sotomayor v Salamance před 25 lety přeskočil, byly Baršimovi dva roky a jeden měsíc.
„A nevadí mi, že mi světový rekord lidé pořád připomínají. Je pro mě spíš motivací, drží mě nad vodou a dodává i vášeň ho překonat,“ dodává.
Jak moc se mu přiblíží na Zlaté tretře?
