Nyní, už coby oštěpařská legenda, se chystá na další republikové měření sil: o víkendu se představí v Táboře. Přestože s atletikou loni původně skončila, letos se vrátila. Pro iDNES.cz vypráví mimo jiné o tom, že chce ve 42 letech získat 16. zlatou medaili v domácí konkurenci.
Od mistrovství v Olomouci 2003 jste zažila pořádnou jízdu, že?
Až neuvěřitelnou. Ačkoli mě tehdy někteří kritizovali, že jsem nic nehodila, ale stejně jsem šampionát vyhrála, mladého člověka i takový titul z leknutí vnitřně neskutečně nakopne. Začala jsem věřit, že fakt budu oštěpařka, pořád jsem totiž byla v přerodu z vícebojařky.
Vadlejch, Špotáková či Staněk. Atletický šampionát v Táboře láká na hvězdy |
Takže jste získala ujištění?
Ano, že tahle cesta má smysl a je správná. Letos už mistrovství není o mně, třeba budou psát příběhy jiní mladí atleti. Mám pocit, že česká atletika jde nahoru, v tom smyslu, že v hodně disciplínách nabízí velmi kvalitní souboje, které jsou pro diváky vždycky nejzajímavější. Takže se mají na co těšit.
V Táboře budete na šampionátu potřetí, pamatujete si své vítězství z let 2008 a 2016?
Moc dobře, protože v roce 2008 jsem tam hodila poprvé za sedmdesát metrů, akorát jsem o tři centimetry přešlápla. Říkala jsem, že si to schovávám na olympiádu, což se povedlo. A v roce 2016 jsem tam zaznamenala konečně pěkný výkon v sezoně (66,87), předtím jsem si na jaře zlomila nohu, takže mi to moc pomohlo. A olympiáda pak taky dopadla dobře, takže jsem v Táboře zažila fakt důležité momenty.
Barbora Špotáková háže na republikovém šampionátu v atletice v Táboře v roce 2016.
Uděláte si tedy v jihočeském městě radost i potřetí?
Asi fakt jen rozlučkově, než že bych ukázala výkonnostní milník. Ale kdo ví. (směje se) Moc se těším, protože jsem zdravá a chci závodit. Asi bych nešla s kůží na trh, kdybych nebyla připravená a nejela na příjemné místo.
Probudila ve vás chuť Zlatá tretra, kde jste skončila šestá výkonem 57,23 metru?
Už moc nevydržím, není to jako dřív. Ale strašně se těším na diváky, protože na mistrovství republiky vždycky bývá vynikající atmosféra, která mi po skončení kariéry chybí.
Mistrovství republikyDomácí šampionát se uskuteční v Táboře 29. a 30. července, ozdobí ho oštěpař Jakub Vadlejch či koulař Tomáš Staněk, jeden z posledních startů v Česku čeká právě Barboru Špotákovou. Na Sokolské plovárně Jordán bude připravena Atletika pro děti, do fan zóny zavítají k autogramiádě i atleti. |
Kdo vás přijede podpořit?
Jedeme tam jako rodina, myslím, že dorazí i část Bára ultras, ale spíš shodou okolností, že budou zrovna poblíž. Mám všeobecně ráda atmosféru mistrovství republiky, vždycky je z něj hezký závod, i pro rodiny jsou připravené doprovodné akce pro děti, což je moc milé.
Co chystáte pro fandy v Táboře?
Uvidím, vyplyne to samo. Závod je v neděli po obědě (od 13.20), což není můj úplně oblíbený čas, ale potom je dost prostoru. Doufám, že diváci přijdou, moje rozlučkové turné to úplně není, ale je fakt, že moc závodů už asi mít nebudu.
Stihla jste plánovanou letní dovolenou?
Ano, týden jsme byli na kolech, což ovšem není k atletice úplně vhodné, protože pak trochu mizí výbušnost. Takže jsem se musela dostat zpátky. Ale tělo si pamatuje, takže to šlo docela rychle.
V Táboře hned u diváků? Ani štěkající pes vás nerozhodí, líčí dálkař Juška |
Byl pro vás nezvyk, že máte čas na něco jiného než jen trénink?
Poprvé jsem měla fakt uvolněnou letní dovolenou, že člověk furt nepřemýšlí nad vrcholem v srpnu. A kluci (synové, 10letý Janek a 5letý Darek) už jsou velcí a samostatní, takže se s nimi dá ledacos podniknout, což je daleko příjemnější než jen někoho opečovávat.
Jak se teď připravujete?
Zhruba 14 dní. Sportu mám dost, jen mi chybí házení oštěpem naplno, takže asi budu zápasit s rozběhem jako v Ostravě. Ale myslím, že se budu hlavně bavit.
Uvolněná hlava vám pomůže?
No, já spíš vždycky měla ráda tlak. I na Tretře, jak o nic nešlo, tak jsem najednou ani moc nechtěla. Jen jsem si závodění užívala. Teď když ucítím, že je titul v mých silách, tak určitě budu bojovat víc.
Oštěpařka Barbora Špotáková se napřahuje ke svému pokusu na Zlaté tretře v Ostravě.
Od Tretry jste házela z plného rozběhu?
Ano, ale moc to nejde. Každopádně mistrovství holkám nenechám zadarmo. Do Tábora se nejedu jenom loučit. Taky je pozitivní, že soupeřky neházejí závratné metry. Kdyby tři holky dávaly stabilně 63 metrů, tak je jasné, že na ně v tuhle chvíli nemám. Ale třeba je vyhecuju, za což bych byla taky ráda.
A kdybyste se rozparádila vy a splnila lehčí limit 57 metrů na srpnové mistrovství světa v Budapešti, tak byste účast zvážila?
Ne, i když limit by padnout mohl. Ale vůbec nad tím nepřemýšlím, myslím, že na takovou úroveň už nemám. Vím, že házet tam by mě tolik nebavilo a dva závody (kvalifikaci a hlavní klání) za sebou bych stejně nevydržela.
