Kvalifikační čas pro běh na 400 metrů překážek je nastaven na 60,38 vteřiny, přičemž nejblíže tomuto času byla osmnáctiletá překážkářka v květnu na závodech Praga Academica. Tehdy to ovšem o necelých pět desetin vteřiny nevyšlo a lepší zpráva v tomto směru nepřišla ani minulý víkend z republikového šampionátu. Jinak ale mohla být Pertlíková v Třinci spokojená, dostala se totiž až do finále.
„A až do páté překážky se mi v něm běželo dobře, jenže pak mi nevyšel krok, takže posledních 200 metrů už nebylo podle mých představ,“ litovala svěřenkyně trenéra Jiřího Švece.
Zlepšila se o sedm vteřin
Přesto vidí konečné osmé místo jako úspěch. A aby také ne, vždyť v závodě byla velmi silná konkurence v čele s Denisou Rosolovou, vicemistryní Evropy v běhu na 400 metrů překážek z roku 2012. Proti takové závodnici běžela Pertlíková vlastně úplně poprvé. „Snad jednou taky dosáhnu na podobné úspěchy, “ zasnila se.
Našlápnuto má zatím dobře, v letošní sezoně si už vylepšila osobní rekord téměř o 7 vteřin. A vidina možného startu na juniorském evropském šampionátu je pro ni natolik motivující, že dokonce na čas upustila od dalších disciplín, které také ovládá velmi slušně, dálky či sedmiboje.
„Kvůli limitu se soustředím opravdu jen na dlouhé překážky, ale pak bych chtěla pokračovat i v těch ostatních disciplínách,“ svěřila se Pertlíková.
Jen o kouli ještě asi nějakou dobu nebude chtít vůbec nic slyšet. Při únorových závodech v Ostravě ji totiž při finálovém běhu na 400 metrů jedna taková zasáhla. Pětikilové náčiní vylétlo z vrhačského sektoru na dráhu právě ve chvíli, kdy po ní běžela nadějná jihlavská atletka.
„Po odrazu od země mě koule trefila do stehna,“ popsala nešťastnou událost, o níž se pak ještě dlouho diskutovalo. „Zranění mě vyřadilo ze hry na dva měsíce. Ale myslím, že mi pauza pomohla, odpočinula jsem si,“ ujišťovala Pertlíková.
Teď už je však studentka jihlavského gymnázia zase v pořádku a nějakou dobu i v pořádném zápřahu. Zvlášť s blížícím se koncem školního roku. Pedagogové jí sice vycházejí všemožně vstříc, ovšem s úlevami počítat nemůže.
„Díky tomu, že jsme ve sportovní třídě, máme možnost trénovat i dopoledne, ale žádné úlevy nám rozhodně neprojdou. V tomhle směru jsou na škole opravdu striktní. A je to dobře,“ přesvědčovala talentovaná překážkářka, která prý zatím nemá úplně přesné představy o své budoucnosti. „Uvidíme, kam mě život po maturitě zavede. Na jakou školu a za jakým trenérem,“ zamyslela se.
O svém sportovním snu má však každopádně poměrně jasno. „Kdo by se nechtěl podívat na olympiádu?“ zvolila k prozrazení řečnickou otázku.
