Jak se vám dnes běželo? Pořadatelé hlásili na trati až 22 stupňů.
Závod byl těžký hlavně kvůli teplu. Ale snažil jsem se pokaždé pravidelně občerstvovat, a ještě na refreshment pointech jsem se políval, co to šlo.
Do cíle jste dobíhal osamocen, kdy jste se odtrhl o ostatních závodníků?
Zhruba do 24. kilometru jsem běžel ve skupině s Belgičanem, Italem a Američanem, pak jsme se rozpadli a už jsme běželi každý za sebe.
Na Pražském maratonu zvítězil Keňan Kigen, z českého titulu se raduje Joglová |
V závěrečných kilometrech jste výrazně zpomalil. Co vás limitovalo?
Problémy jsem začal mít okolo třicátého kilometru. Chytala mě křeč do chodidla, takže jsem tomu musel přizpůsobit tempo a došlap. Zpomalil jsem a už jsem nemohl místama zabrat. Chvíli jsem i přemýšlel, že bych zastavil, protáhl si chodidlo a zase si botu nazul. V závěru nás to slunko už úplně vysálo, vzalo to vteřiny.
Jak hodnotíte svůj čas 2:18:43? Za vaším osobním rekordem jste zaostal o čtyři minuty.
Já jsem s tím spokojenej. Je to můj nejlepší čas tady v Praze a vzhledem k podmínkám je to velmi pěkný výsledek.
Dopředu vás zajisté hnaly i tisíce fanoušků kolem trati.
Diváci byli fantastičtí. Jak jsme tady probíhali a běželi do cíle, všichni fandili. Dneska byl krásnej den, takže jich bylo hodně. Chtěl bych jim poděkovat, bylo to úžasné.
Pařížská ulice se při vašem doběhu doslova otřásala…
Ještě jsem v závěru diváky trošku nahecoval a bylo to fakt nádherné. Možná nejlepší atmosféra, jakou jsem tady zažil.
Jaké jsou vaše další plány?
Musím zregenerovat, pár dní si dám volno, maximálně nějaký klus, ale příští týden už mě čekají závody na dráze pro klub. Doufám, že udržím tuhle vlnu a stabilní výkonnost až do konce sezony a možná to ještě vylepším.
