Sedmačtyřicet tisíc lidí v ochozech stadionu Krále Baudoina nadšeně aplaudovalo. Takový výkon!
Poslední čtvrtku zvládl etiopský vytrvalec 57,09 s. Poslední patnáctistovku za 3:52 min. Mimochodem, 3:52,6 min je hodnota světového rekordu Paava Nurmiho z roku 1924...
"Fantastický závod. Bylo tady tolik lidí a jsou na mě hrdí, takže jsem šťastný," skromně se usmíval spokojený vytrvalec.
Pamatujete, jak zasedl na trůn krále vytrvaleckých tratí před dvěma lety na mistrovství světa v Paříži? Ve finále běhu na 10 000 m zdolal ve finiši Haile Gebrselassieho.
Symbolické - jednoho krále vystřídal druhý. Bekelemu tehdy bylo jednadvacet let. Letos? Je o dva roky starší, bohatší o další titul mistra světa z Helsinek, olympijské zlato z Atén, sbírku vítězství na světových šampionátech v krosu rozšířil na osm.
Vlastní světový rekord v běhu na 5000 m, na dvojnásobné trati upravil historické maximum už dvakrát. V Ostravě na 26:20,31 min. A v Bruselu z něj odebral téměř tři vteřiny - poprvé zvládl člověk desetitisícmetrovou trať v čase lepším 26:20 min. Rekord útlého Etiopana má hodnotu 26:17,53 min.
"Je to odlišný rekord než v Ostravě. Tam byl vítr a ne příliš dobří vodiči, ale já měl dost sebevědomí a čekal rekord," porovnával v belgické metropoli.
Daří se mu v ní - před lety si tam utvořil osobní rekord na 3000 m, loni získal dva tituly mistra světa v krosu, v roce 2000 vyhrál na stejném šampionátu juniorské zlato.
Nešťastné srdce rekordmana
A teď famózní rekord z desítky. Potřetí se letos postavil na start s cílem přepsat historické tabulky. Jenže v Londýně jej na trati 5000 m zklamali vodiči, v Hengelu na dvojnásobné vzdálenosti bojoval s nepříjemným počasím. V pátek mu bruselských dvanáct stupňů nepřekáželo.
Nic nenechal na náhodu, na tempu se domluvil s bratrem Tariku. "Odvedl skvělou práci," pochválil mladšího sourozence. Tariku Bekele jej dotáhl na hranici 5000 m - v mezičase o pět vteřin rychlejším než v Ostravě.
Pak se sice Kenenisův náskok ztenčil, předposlední kolo dokonce Etiopan mírně zpomalil - ale jen proto, že to nejlepší mělo přijít v závěru. A přišlo - posledních 400 m za 57,09 s!
Diváci i organizátoři se nadšením chytali za hlavu. Bonus ve výši 50 000 dolarů má opodstatnění. I Kenenisa se smál. Ačkoli letos se směje méně než jindy. "Nemám tolik sebevědomí," přiznal.
Lednová tragédie nejde vymazat z paměti - v náručí mu umřela snoubenka Alem Techaleová. "Moje srdce nemůže být šťastné. Ale nemůžu s tím nic udělat, musím jít dál."
Má představu, jak - letos už poběží jen jednou, v Šanghaji absolvuje trať na 3000 m. Pak si dopřeje měsíc nebo dva volno a s manažerem Josem Hermensem začnou spřádat plány na příští rok. V kalendáři nefigurují olympijské hry ani mistrovství světa. "Nevím, na co se zaměřím," řekl v Bruselu.
Že by na další zlepšování svých rekordů? Svých světových rekordů?
