Jak aktuálně reflektujete svoji profesi?
Má profese je teď samozřejmě trošku bitá, protože veškerá veřejná vystoupení jsou teď zrušená. Představení nehrajeme, věci k moderování taky teď odpadají, takže já to teď reflektuji tak, že více odpočívám a docela mě to vlastně baví. Beru to tak, že se to týká nás všech, takže to nevnímám jako nějakou nespravedlnost. Nepočítám ušlé zisky a beru to tak, jak to je. Je to velká neznámá, tak jsem zvědavý, jak to bude dál, kdy už budu moci počítat s nějakými akcemi a podobně.
Musel jste počítat s tím, že si budete na podzim muset našetřit?
Ani ne. Já obecně ani nijak nerozhazuji, takže naštěstí tu otázku peněz moc neřeším a nejsem z těch, na které tlačí to, že neví, z čeho zaplatit nájem příští měsíc. Díky bohu tento stres nemám.
Měl jste navíc ještě takovou zdravotní pauzu kvůli koleni. Jak probíhaly rehabilitace?
Je to pravda, že já jsem si v září nezahrál představení kvůli tomu, že jsem chtěl být opatrný, a od října zase nehrajeme, takže jsem si toho moc neužil. Se mnou se to v těch muzikálech vlastně táhne už od března, kdy byl první lockdown. Rehabilituji a noha už je na tom docela dobře, takže pokud teď nařízení dají, tak budu začátkem listopadu zkoušet nové představení, uvidíme.
Nacházíme se na otvíračce nové kliniky. Musí takový lamač srdcí, jako jste vy, už také přemýšlet nad tím, jak nějakým zákrokem zastavit čas?
(smích) Já přemýšlím, jak zastavit čas především v té části toho kolene. Slíbili mi tady, že mi napíchají ne obličej, ale koleno kolagenem, aby bylo hezky promazané a aby se hezky ohýbalo. Dneska už doktoři umí spoustu věcí. Dobrá reference je právě tady opodál stojící pan Krampol, který tady předváděl, co už umí s kolenem díky tomu, že mu píchali to samé, co mně.
Milan Peroutka (Praha, 29. července 2020)
Botox tu tedy nebyl?
Ne, ne, nebyl. (smích) Ještě se to hýbe!
Spousta mladých umělců má problémy s depresemi a zvláště v těchto časech se musí zaměřovat na pozitivní mysl. Jak si vy osobně udržujete zdravého ducha?
Někdy se vyspím lépe, někdy hůř, obě nálady jsou v pořádku, ačkoliv jenom ta dobrá se pak většinou dává ve formě příspěvků na sociální sítě. Každý má deprese z toho, že má špatnou náladu, protože si kvůli internetu okolí myslí, že špatná nálada vlastně neexistuje, ale to je samozřejmě blbost. Myslím, že právě kvůli tomu má spousta lidí ty problémy, které se už dnes jmenují deseti různými způsoby. Už to není jen špatná nálada, ale jsou to úzkosti a tak dále. Já s tím nijak nebojuji. Vždycky to přijímám tak, jak to právě cítím.
Musel jste to v hlavě někdy vyfiltrovat, abyste neupadal do depresí, že se všichni usmívají a mají toto a tamto?
Teď jsem měl tři dny, které jsem strávil doma a mým největším úkolem bylo přikládat do krbu, což je hezká povinnost, to mě baví a opravdu to můžeš dělat celý den. Telefon jsem vůbec nevzal do ruky. Dneska se to sice tak říká, podívejte co jsem dokázal, zvládl jsem telefon nevzít do ruky, ale já jsem vlastně ani nechtěl nikam nic přidávat nebo sdílet, a to je taky v pořádku. Někdy tam zase dává člověk spoustu věcí, někdy nic. Vyfiltrovat hlavu? Já bych řekl, že si jednoduše tu náladu spíše připustím, že jsem možná trošku náladovější, ale nijak to v sobě nebojkotuju.
Milan Peroutka na portrétu fotografa Petra Kurečky
Některým lidem pomáhají vytyčené motivační body. Máte nějaké i vy?
Motivační? Vždycky si dávám do diáře nějaké úkoly, úkony, kterých chci dosáhnout. Začal jsem například cvičit, ale teď mi to zase zavřeli. Bohužel jsem to tedy absolvoval jen dva týdny. Jdu si třeba občas zaběhat, když to jde, nebo podobně, takže třeba i sport je docela dobrý návod k tomu, jak vytvořit nějaké endorfiny. Jinak jsou hezké i nějaké motivační citáty, ale to je také takový trend, který všichni sdílí.
V obchodech už jsou pomalu Mikulášové a vánoční kolekce. Přemýšlíte už vy sám nad Vánocemi?
Já mám Vánoce rád. Mám rád jakékoliv tradice, kde se něco zdobí. Nazývám to takovými dospěláckými hrami, které jsou samozřejmě v principu dětské. Všichni si to užijou, pečou cukroví a podobně, takže já to mám rád. Každý rok skončí léto a v obchodech jsou rovnou Vánoce. Těším se.
10. března 2015 |
