„To už je dávno a myslel jsem tím to, že v mládí se člověk tak radostně napíjí, popíjí a opíjí, rve do sebe cigarety a i když se dívá dopředu, myslí dozadu. Je to takový napjatý, pěstuje si svoji mladickou nesmrtelnost, takže ani netuší, že se huntuje,“ řekl Bolek Polívka.
„V další fázi se huntuje člověk vědomě, protože má chandry, že se měl dívat dopředu a ne dozadu, moc toho vypil, jsou z toho kocoviny a existenciální trampoty. A potom najednou zjistíš, že jsi zhuntovaný. A v tom by se dalo soutěžit,“ dodal ke své teorii. „Ten životní styl a bohémství tenkrát byla jistá forma boje proti odpornému režimu.“
V současnosti si herec pochvaluje krásu a romantičnost zasněžené a vylidněné Prahy, o níž prohlásí, že má pro něj ještě jednu velkou výhodu: „Praha je složená z několika Brn.“
Bolek Polívka si také trochu postěžoval. Kvůli koronavirové pandemii a omezením se nemůže hrát a on není velkým příznivcem online divadelních přenosů.
„To už mám radši placené diváky. Ono i to pouliční divadlo je krásné jen do chvíle, než ti přes hlediště přejede tramvaj. V onlinu jsou zase jen chladné oči kamer, kdežto já jsem zvyklý na kontakt, na to, že lidi reagují, což je oživující, pořád na to čekáš,“ říká.
Vadí mu, že nemá vůbec žádnou zpětnou vazbu ani odezvu. Přirovnal to ke štěkotu psí smečky po operaci hlasivek. A kdy se podle Bolka Polívky začne znovu hrát před diváky? „Nechci říkat v nedohlednu, tak tipuju, že se začne hrát venku v amfiteátrech v polovině června,“ dodal.
