Domovem strašilky humří byl původně Ostrov lorda Howa u australského pobřeží vzdálený asi 700 kilometrů od Sydney. Ten pravidelně navštěvovali pouze tamní rybáři a hojně strašilky využívali jako návnadu pro ryby.
Skutečnou zkázou pro tyto hmyzí velikány se stal 15. červen roku 1918, kdy na březích ostrova uvázl parník SS Makambo.
„Z uvázlé lodi se na ostrov v obrovském množství rozšířily krysy, které během následujících dvou let celou populaci strašilek na ostrově vyhubily, a proto byly považovány za zcela vyhynulý druh,“ sděluje Kodejš.
V 60. letech však horolezci při lezení po Ballově pyramidě, ostrově asi dvacet kilometrů od původního domova strašilek, který je v podstatě pouze skálou tyčící se z oceánu, nalezli jeden mrtvý exemplář. Ten následně odnesli do muzea, kde vědci zjistili, že jde o strašilku humří.
„V roce 2001 sem australští vědci vyslali expedici, která nalezla čtyři dospělé jedince. Z nich vznikl nový chov v melbournské zoologické zahradě,“ dodává Kodejš.
Gorily jen čekaly na jídlo. S narozením Moji začaly žít, vzpomíná ošetřovatel |
S návratem strašilek na jejich domovský ostrov chce Zoo Praha pomoci. Vedle toho, že plánuje strašilky i chovat, přispívá na genetický výzkum, který má ukázat vhodnou cestu k jejich úspěšnému chovu a reprodukci.
Celá expozice by měla být koncipovaná jako kontejner, který bude izolovaný od ostatních budov, jelikož teplota zde musí být zcela stabilní, stejně jako na Ostrově lorda Howa. Kdy si budou moci návštěvníci prohlédnout nové přírůstky, zatím známo není.
„Nejde jen o to, vyrobit kontejnery, ale také se domluvit s Australany, aby strašilky dovezli. To nám například s vombaty velmi zkomplikoval covid. Něco se takhle stane a jsme rok dva ve skluzu, takže teď nechci termín slibovat,“ říká ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek.
Obnova australské přírody
Strašilky však nejsou jediný australský druh, k jehož záchraně a ochraně pražská zoo přispívá. Díky sbírce, ve které vybrala přes 23 milionů korun, už několik let pomáhá zmírnit dopady ničivých požárů, které v letech 2019 a 2020 Austrálii zasáhly. Bezprostředně po požárech se například chovatelka z pražské zoo Kateřina Seemannová Hejnová starala o popálené medvídky koala.
Australská zvířata v PrazeV trojské zoo nalezneme poměrně dost zvířat, jejichž domovinou je Austrálie či Tasmánie. Prohlédnout si je návštěvníci mohou například v rámci expozice Darwinův kráter. Kromě ďáblů medvědovitých zahrada chová také ježuru australskou, vombata obecného nebo také čtyři druhy klokanů. Zároveň v pražské zoo žijí některé tamní druhy ptáků a hadů.  |
Mnohem více se zoo zapojila do následné obnovy australské přírody. „Některé druhy na tom byly strašně špatně už předtím, ale ty požáry jim zasadily další velkou ránu,“ konstatuje Bobek.
Jedním z druhů, který se nacházel v zasaženém Národním parku Kosciuszko, je paropucha corroboree. Podle Bobka těchto žab už před požáry zbývalo posledních 50 jedinců. Pět milionů korun proto putovalo z účtu Zoo Praha na znovuvybudování přírodních útočišť ve vypáleném národním parku.
Zdevastovaný byl také například Klokaní ostrov, někdy označovaný také jako australské Galapágy. Ohrožená vakomyš Aitkenova kvůli požáru přišla o přirozenou skrýš před predátory v porostu. Zoo proto zaplatila zřízení tunelů, které navzájem spojují nespálené části vegetace, aby se tudy mohly vakomyši bezpečně pohybovat.
Pro záchranu nejmenšího z druhů australských želv, krátkokrčky hnědavé, zase pražská zoo zakoupila inkubátor, ve kterém Zoo Adelaide želvičky odchovává. Jedno z jejich hlavních útočišť totiž rovněž spálil oheň. „Jedná se asi o nejvzácnějšího plaza Austrálie, tato želvička se do svého znovuobjevení v roce 1953 považovala za vyhynulý druh,“ uzavírá Bobek.
