„Jezdili jsme okolo a viděli, jak celý areál chátrá. Snažili jsme se o tom něco zjistit. První prohlídku jsme se zástupcem realitní kanceláře absolvovali loni v červenci. A další tři a půl měsíce jsme hledali možnosti, jak zámek s přilehlým parkem revitalizovat a zachránit,“ říká nový spolumajitel zámku Hluboš Jiří Landa.
Když prvně vstoupil do filmového sídla Grácie z televizního seriálu Pojišťovna štěstí, který se zde natáčel v letech 2005 až 2008 s Jaromírem Hanzlíkem, Kateřinou Brožovou, Jiřinou Jiráskovou, Nikol Štíbrovou, Vojtěchem Kotkem a dalšími, obklopovala ho osm let nesekaná a nekácená džungle, z budov opadávala omítka a uvnitř byla spousta haraburdí.
Rodina původních majitelů, potomci příbramského továrníka Josefa Kolaříka, dostala hlubošský areál zpět v roce 1991. Téměř dvacet let se snažili navrátit zašlou slávu zámku, kde se kromě Pojišťovny točil v roce 1937 třeba i film Děvčata, nedejte se s Adinou Mandlovou. V roce 2001 zpřístupnili také stálou expozici věnovanou prvnímu československému prezidentovi T. G. Masarykovi a jeho ženě Charlottě.
Pomsta jménem restituce
O devět let později ale hlubošský zámek pro veřejnost uzavřeli. Důvodem byl ztrátový provoz. Údržba historických budov a parku stála rodinu předchozích majitelů kolem dvou milionů ročně, které provozní příjmy zdaleka nepokryly. Proto se rozhodli areál prodat. Z původně požadovaných sto milionů korun klesla cena nejprve na čtyřicet, pak sedmnáct a nakonec až na patnáct milionů korun.
„Z pohledu budoucího investora byl i za korunu drahý. Bylo to přesně tak, jak řekl jeden český šlechtic: ‚Chcete-li se člověku v Čechách pomstít, vraťte mu zámek v restituci‘,“ říká Jiří Landa, který spolu s dalšími investory založil kvůli Hluboši firmu Zámek Hluboš, s. r. o. Ta společně s brněnskou společností Revenium z. s. plánuje obnovu a oživení letního sídla TGM, jež se skládá ze tří budov – zámku, bývalé konírny a správcovského domku u cesty.
Zámek HlubošVznikl přestavbou středověké tvrze v roce 1546. Současnou pseudorenesanční podobu získal koncem 19. století. Než se jeho letním sídlem staly Lány, pobýval zde v letech 1920–1921 T. G. Masaryk s rodinou. Hlubošské panství v roce 1925 koupil příbramský továrník Josef Kolařík. Žil zde do roku 1948, kdy mu byl zámek zestátněn. Kolaříkovi potomci ho koncem loňského roku prodali firmě Zámek Hluboš s. r. o., jejímž spolumajitelem je pražský podnikatel Jiří Landa. |
„Začínáme přestavbou koníren, kde kdysi sídlilo učiliště a mělo tam své dílny. Chceme je přestavět na manufakturu s ruční výrobou potravin bez chemie, barviv a konzervantů. Plánujeme vyrábět hořčice, octy a například i mýdla a vznikne zde také minipivovar,“ přibližuje Landa.
V připravované manufaktuře chce dát práci lidem se zdravotním postižením. „Naše filozofie je, že je můžeme zaměstnat i bez chráněných dílen. Jde jen o to, vybrat vhodné kandidáty schopné zvládat přidělenou práci,“ konstatuje Jiří Landa. Nyní po digitálním zaměření a vyklizení bývalých koníren s kolegy vyřizuje stavební povolení na manufakturu s minipivovarem.
Podobně postupují také u dvojpatrové zámecké budovy, kterou vyklízejí i za pomoci dobrovolníků. „První dobrovolnický den jsme měli 19. května. Další bude teď v sobotu a také o letních prázdninách, kdy už u nás budou moci přespat také rodiny s dětmi ve stanech. S tím, že pomohou u nás na zámku a budou mít čas se podívat třeba na Svatou Horu nebo do Památníku Karla Čapka ve Strži u Dobříše,“ plánuje Hana Potměšilová ze společnosti Revenium, která dlouhodobě pracuje se zdravotně postiženými lidmi.
Prověšený strop za statisíce
Po vyklizení zámecké budovy bude následovat její digitální zaměření, stavebně-historický průzkum a konzultace s památkáři. „Teprve pak budeme schopni říct, k čemu konkrétně bude sloužit,“ míní Jiří Landa.
Podle předběžných plánů by v jedné části zámecké budovy mohlo vzniknout ubytovací zařízení pro návštěvníky. V další by se odehrávaly kulturní a společenské akce – koncerty, divadelní představení, svatební hostiny a podobně. Část by sloužila jako galerie, případně by vznikl prohlídkový okruh.
První návštěvníci by sem podle současných majitelů mohli zamířit přibližně za pět let. Práce totiž budou trvat poměrně dlouho – nejen proto, že je zámek památkově chráněn a veškeré úpravy budou muset provádět pod dohledem památkářů a s jejich souhlasem.
„Ale i proto, že nejstarší část zámecké budovy je napadena dřevomorkou a přesný rozsah ještě neznáme. Dále nás čeká záchrana vzácné fresky v hlavním sále v přízemí,“ vysvětluje Jiří Landa.
Nástropní malba má statickou vadu. Strop, který ji nese, byl příliš zatížen příčkami horního patra a došlo k jeho prověšení. V první etapě bude proto nutné nejprve strop zvednout nahoru, zespodu udělat bednění a zafixovat samotnou fresku. Teprve poté začnou vlastní restaurátorské práce na fresce.
Náklady na odstranění statické vady jsou odhadovány na statisíce. Restaurátorské práce jsou vyčíslené přes milion. „Vypsali jsme již sbírku a zažádáme také o dotace,“ dodává Jiří Landa.
Takzvané vícezdrojové financování využijí noví vlastníci i při postupné obnově celého zámeckého areálu, která podle hrubých odhadů vyjde až na sto milionů korun.
