Bubny připomněly transporty Židů a zahájily výstavu Fotbal ve století faulů

Akce Bubnování pro Bubny, která se konala v úterý na tamním nádraží, připomněla, že uplynulo 77 let od doby, kdy z Prahy odjel první židovský transport. Lidé měli zároveň jednu z posledních příležitostí, kdy se mohli rozloučit se stávající podobou místa, neboť zde v budoucnu vznikne Památník ticha.

Vzpomínková akce také zahájila velký výstavní projekt Fotbal ve století faulů, jehož součástí je interaktivní výstava Paměť města.

Panely rozeseté v okolí nádraží představují osobní příběhy lidí, kteří žili na Letné, v Holešovicích nebo Bubenči a jejichž osudy propojuje fotbal, architektura a také židovský původ, kvůli němuž museli právě z nádraží Bubny opustit nedobrovolně Prahu. 

Nejprve na podzim roku 1941 vyrazilo pět transportů do ghetta v polské Lodži. Další transporty pak jely do Terezína, odkud oběti putovaly většinou do Osvětimi.

Když Židé začali dostávat předvolání do transportů, mnohým bylo jasné, že to pro ně neznamená nic dobrého. Tehdy už platily v protektorátu přísné protižidovské zákony a mezi lidmi panoval strach.

„Předvolání do Terezína dostávali Židé postupně – v menších sídlech během kratší doby, ve větších městech tento proces trval déle. V židovském prostředí se ovšem vědělo, že přátelé, známí a členové rodiny jsou takto obesíláni. Ti, kteří do transportu zatím nenastoupili, s obavou mysleli na to, kdy i u nich zazvoní zřízenec s předvoláním,“ popsal ředitel Židovského muzea v Praze Leo Pavlát.

Zajímá vás dění v krajích?

Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.

Jedním z těch, kteří psaní obdrželi, byl i populární sportovní komentátor Josef Laufer. Vyhnout se transportu mu pomohl slavný útočník Slavie Josef Bican. Fotbalista se spolu s pokladníkem klubu Antonínem Žbánkem složil na vykoupení svého kamaráda z transportu.

Tento příběh přibližuje panel v Erhartově cukrárně v Holešovicích ve funkcionalistickém domě od Eugena Rosenberga. Právě tady se totiž odehrála tajná schůzka, kde se domluvily kroky, díky kterým Laufer přežil.

Druhý panel na tomto místě připomíná tragický osud architekta Rudolfa Welse, který žil v rohovém funkcionalistickém domě v ulici Dobrovského, jejž postavil s kolegou Quidem Lagusem. 

Architekt byl z Prahy deportován do Terezína a následně do Osvětimi, kde zemřel. Přímo naproti, v Dobrovského ulici 14, bydlel zase legendární trenér skotského původu John Madden, který ke svému štěstí v transportu neskončil. Tento původně ligový hráč anglického fotbalu byl trenérem Slavie pětadvacet let. Pod jeho vedením se ze Slavie stalo legendární mužstvo evropského formátu.

Jen pár desítek metrů od Maddena, U Letenského sadu 5, bydlel fotbalista Vlasta Kopecký. Dům, v něm žil, navrhli architekti Martin Rainer a Julius Landsmann. Životní cesta Landsmanna ale také skončila v transportu v roce 1942.

Kde prožil dětství Ota Pavel

Další již instalovaný panel, který stojí v kavárně Liberál, se váže k domu Husova sboru v ulici Farského 3 a k protější stavbě architektonické dvojice Reiner a Landsmann.

V tomto domě prožil dětství spisovatel Ota Pavel, jehož otec a bratři přežili koncentrační tábor. Pavel pak popsal pohnutou minulost své rodiny ve svých knihách a proslavil se zpracováním příběhů českých legend sportu.

Kde najdete jednotlivé panely

Již jsou k vidění:

• Erhartova cukrárna představí například příběh sportovního komentátora Josefa Laufera, který se vyhnul transportu díky slavnému fotbalistovi Josefu Bicanovi.
• Kavárna Liberál připomíná příběh rodiny spisovatele Oty Pavla či osud René Edgara Tresslera, který hrál v Terezíně fotbalovou ligu. 

Chystají se:

• Vodárenská věž v ulici Na Výšinách
• Bio Oko ve Františka Křížka 15
• Objekt Malý Berlín U Smaltovny 22a+b
• Sbírka moderního umění Národní galerie ve Veletržním paláci

Historikům se také podařilo zjistit, že v tomto domě bydlel René Edgar Tressler, nejmladší fotbalista terezínské ligy, která se za druhé světové války hrála. Tressler válku přežil a stal se spisovatelem. Nebyl členem KSČ ani ve Svazu spisovatelů, musel se proto živit manuální prací. Podílel se tak například na stavbě Stalinova pomníku na Letné. V roce 1965 nakonec emigroval do USA.

Dočasné informační panely najdou lidé ve veřejných prostorách Prahy 7, jako například ve Vodárenské věži v ulici Na Výšinách, v kině a kavárně Bio Oko ve Františka Křížka 15, v objektu Malý Berlín U Smaltovny 22a+b a v Národní galerii ve Veletržním paláci.

Všechny panely zároveň vyzývají veřejnost, aby pomohla zapátrat v historii daného místa. Lidé mohou ve svých vlastních archiváliích či vzpomínkách najít zajímavé informace, které mohou organizátorům projektu sdělit. Výstavní projekt Fotbal ve století faulů vyvrcholí na jaře 2019 velkou výstavou na Letenské pláni.