Tiskopis pro přání vánočních dárků je k dispozici na internetu podobně jako ten pro daňové přiznání nebo objednání popelnice. Existuje také celá řada webů, kde děti mohou vyplnit svá přání. Na realitu, že všechno stojí nějaké peníze, ale narazí například návštěvníci webu českýježíšek.cz.
„S lítostí Vám musíme oznámit, že se nepodařilo sehnat partnera, který by odepisování financoval, a z toho důvodu minimálně letos Ježíšek odpovídat nebude,“ stálo na stránkách. Ani moderní svět však neodradil mnoho dětí od zvyku přání napsaného na papíru.
I když má řada dětí vánoční přání vyvážena penězi – mnohdy jde o elektroniku, mobily či videohry – podle malého průzkumu MF DNES má zhruba polovina oslovených pražských školáků nehmotná přání v podobě zdraví či obecně štěstí pro své blízké.
„Přání Ježíškovi nechávám za oknem a letos si přeji živého králíčka,“ říká Barbora z 5. třídy, která tento týden se svými spolužáky zavítala na vánoční trhy na Staroměstské náměstí. Spolužák vedle má ale jinou představu. „Já bych chtěl skateboard. Co si přeji k Vánocům, většinou napíšu na papír a odevzdám rodičům,“ vysvětluje Martin.
Přání nemateriálního druhu má další dívka ze stejné třídy. „Chci, abychom byli hodně šťastní a nikdo z rodiny nebyl nemocný,“ uvádí dívka, která si říká Áňa a své přání obvykle dává napsané na papíře za okno. Stejně jako její kamarádka. „Přání píšu na papír, který si sama ozdobím. Letos si přeju dvoumetrového plyšového tygra, a taky aby byli všichni šťastní a měli krásné Vánoce,“ říká dívka.
O dárky si děti sice stále píší na papír, postupně ale zapomínají na vánoční gratulace a přání, které vytlačují například e-maily či esemesky. Potvrzuje to také učitelka ze ZŠ Věry Čáslavské na Praze 6.
„V rámci programu vánočních trhů jsme uvítali, že si děti mohou napsat vánoční přání například svým babičkám a dědečkům. Samy si nalepí známku a pošlou přání poštou. Už jsme s dětmi psali pohledy například ze školy v přírodě, ale myslím, že už toto nemají tak zažité jako starší generace,“ vysvětluje učitelka Lenka Marciánová.
Vychovávat i mladou generaci k tomu, aby nezapomínala na posílání oznámkovaných nebo orazítkovaných zásilek, je i v zájmu České pošty. „Už několik let zřizujeme Ježíškovu poštu. Funguje na Božím Daru,“ vysvětluje poštovní mluvčí Ivo Vysoudil. Loni takto odbavili 70 tisíc dopisů.
Státní limit na dárky
Bez poštovních dopisů a oznámkovaných vánočních přání se obejdou i děti z dětských domovů. Domnívá se alespoň ředitel domova v Dolních Počernicích. Podle něj také zde tvoří výjimku přání Ježíškovi, které se často objevuje psané na papíře za oknem.
„Pro některé dárky využíváme Stromy splněných přání, které jsou například v obchodních centrech či finančních ústavech. V rámci toho děti dostanou naprosto vše, co si přejí. Dárky dětem kupuje také domov, ale jejich hodnota je omezená zákonem. Ty nejstarší děti mají roční limit 2 460 korun a je to celková cena, do které se musí kromě Vánoc vejít i jmeniny a narozeninový dar,“ vysvětluje ředitel domova Martin Lněnička a doplňuje, že dalším způsobem, díky kterému se děti z domovů mohou k vytouženým dárkům dostat, je web Dejme dětem šanci.
Podle ředitele domova je už dnes prakticky stoprocentní šance, že se děti dostanou ke svému vytouženému dárku. A dříve to podle něj bývalo tak, že dárky, kterých se nedostávalo, nakonec dokoupila například obchodní centra. „Teď se ale ta podpora od jiných lidí zvedla, žádná nouze se proto nekoná, stropní hodnota pro hlavní dárek bývá tisíc až patnáct set korun,“ říká Lněnička.
Psycholožka oslovená MF DNES ale zrovna cenu jako nejdůležitější kritérium pro dárky nevnímá. Podle Lenky Čadové je spíš důležitější, jestli věci umožní školákům se nějak rozvíjet. A to je například u často požadovaných chytrých telefonů sporné.
„Ta snaha, aby děti byly šťastné, je samozřejmě v pořádku, ale pochopitelně by to mělo mít míru. Pokud se například v dětství vůbec nenaučí překonávat překážky, je to špatně,“ vysvětluje psycholožka. „Je velká chyba, když rodiče dětem zužují pojetí Vánoc na dárky a když nemluvíme o hlubším duchovním rozměru,“ dodává Čadová.
