"Jsou to ostatky vojáků, kteří byli pohřbeni na místním již více než sto let zrušeném hřbitově. Ale jsou to kosti izolované, jež se objevují ve výplních a v zásypech hrobů mladších. Původní hroby byly dávno zrušeny," vysvětlil archeolog Pavel Kacl ze společnosti Archeo Pro, která zde průzkum provádí.
"Byli jsme ubezpečeni, že konkrétně tyto ostatky, o nichž je řeč, budou pietně znovu pohřbeny," uvedl archeolog Národního památkového ústavu Jaroslav Podliska. I kvůli tomu na magistrátu existuje komise odborníků.
Podle Kacla se tak opravdu stane. Kosti neznámých vojáků, toho času na hromadě pod Vítkovem, skončí na Olšanských hřbitovech.
Zabití vojáci skončili v masových hrobech bez jakékoliv úcty
Karlínský vojenský hřbitov byl založen kolem roku 1732 jako farní hřbitov pro veterány nedaleké Invalidovny.
Později sloužil i pro pražskou vojenskou posádku. Byla sem svážena těla padlých v různých bitvách za válek o rakouské dědictví v polovině 18. století, nejvíce však za napoleonských válek po bitvách u Drážďan a u Chlumce na konci srpna 1813. Šlo o stovky až tisíce mrtvých.
Navíc tu v prostoru dnešních ulic Pernerova a Korybutova již v roce 1784 vznikl hřbitov pro pražské německé a později i české evangelíky. Spočinuli zde i členové zámožnějších rodin.
Fotogalerie |
"Již v roce 1821 byl hřbitov přeplněn, ale přesto zde nalezli poslední odpočinek vojáci padlí v Praze za nepokojů v červnu 1848. V roce 1866 zde bylo pohřbeno téměř 300 pruských vojáků zemřelých za okupace Prahy," popsal Kacl.
Pět let před koncem 19. století byl hřbitov zrušen a ostatky měly být přeneseny na jiné hřbitovy, zejména na Olšany. Jak už to však v našich končinách bývá, práce byla vykázána, ale udělána jen zčásti.
Na Olšany údajně putovalo asi jen pět tisíc těl. A mezi nimi ostatky filozofa a kněze Augustina Smetany či historika a spisovatele Pavla Josefa Šafaříka. Pozůstatky stovek bezejmenných vojínů různých národností, jak ukázal současný archeologický výzkum, však zůstaly na místě doposud.
"Zatímco u některých hrobů můžeme sledovat určitou pietu při pohřbívání, tak v jiných jsou jedinci a části jejich těl naházeni bez jakékoliv úcty," řekl Kacl a dodává, že vykopali i zbytky hrobek, části oblečení, třeba knoflíky či krucifixy.
V Karlíně se pohřbívalo jednotlivě, ale i do masových hrobů a archeologové tak nyní vyzvedli skoro dva tisíce těl. Kosti vyčistili, osušili a postupně je převážejí do Antropologického ústavu. Vědecky významný materiál posléze uloží v Národním muzeu, kde ho budou dále detailně zkoumat.
Ostatní pozůstatky se pietně přepohřbí. Ačkoliv lze předpokládat, že většina vojáků zahynula v některé z bitev, předběžné výsledky výzkumu spíše naznačují, že tito mladí muži byli decimováni především nemocemi.
Místo hřbitova továrny
Po likvidaci hřbitova v roce 1905 vznikla na jeho místě obecní zásobní zahrada. Později byly pozemky využity pro stavbu továrních objektů strojírny Breitfeld, Daněk a spol. - následně ČKD.
Tovární haly s dieselagregátem umístěném ve hřbitovní kapli zde stály až do 90. let 20. století.
V nejbližší budoucnosti na místě vznikne moderní administrativní budova AFI Karlín Business Centre, jejíž investor hradí i náklady archeologického a antropologického výzkumu.
