Srdcovka česká je sice vyhynulý živočišný druh popsaný francouzským badatelem Joachimem Barrandem, ale pro skupinu vědců a nadšenců opravdu symbolizuje srdeční záležitost. Ulita mořského mlže se právě pro svůj tvar stala znakem budoucího Geoparku Joachima Barranda.
„Usilujeme o to, aby přírodně i kulturně mimořádně zajímavá oblast jihozápadně od Prahy získala podobný statut jako dalších šest území v Česku,“ představuje za Společnost Národního muzea vysněný projekt Jiří Kvaček.
Jako jeden z iniciátorů s kolegy geology, paleontology a zástupci dalších přírodovědných oborů navázal na snahu Agentury Koniklec. Myšlenku vyhlášení geoparku na rozsáhlém území středních Čech formulovala skupina geologů a příznivců Českého krasu a Barrandienu na počátku milénia.
Co je Barrandien
|
„Nositelkou praktických činností k vyhlášení geoparku se stala právě Agentura Koniklec. Obecně prospěšná společnost založená v roce 1992 připravila rozvojové projekty geoparku a dlouhodobě podniká kroky k jeho propagaci,“ vysvětluje Jiří Kvaček s tím, že projekt podporuje také ministerstvo životního prostředí a Středočeský kraj.
„Území je klasickou oblastí s výjimečně zachovalými fosiliemi a zároveň místem s několika mezinárodními geologickými profily,“ upozorňuje radní pro oblast životního prostředí a zemědělství Ivo Šanc (STAN). Hejtmanství aktuálně uzavřelo se Společností Národního muzea memorandum o spolupráci a společném postupu na cestě k založení geoparku na území takzvaného Barrandienu.
„Právě podpora krajského úřadu je pro nás velkou nadějí. Bohatství budoucího parku není jen stávajících sedm desítek geologických lokalit, ale i muzea, geologické expozice pod širým nebem, veřejně přístupné jeskyně, důlní skanzeny, geoexpozice a řada zajímavostí kulturně-geologické povahy,“ podotýká vedoucí paleontologického oddělení, kurátor paleobotanické sbírky mezozoika a kenozoika Národního muzea, který se domnívá, že geopark po vyhlášení zaujme ještě více turistů.
Cílem je zapsání do UNESCO
Od počátku by v některých oblastech měli být zájemcům k dispozici průvodci. Za poplatek provedou skupinu turistů konkrétní lokalitou a představí jim největší zajímavosti. Třeba legendární trilobity.
„Vlastně půjde o takové rangery, kteří ale zatím budou jen někde. Na Berounsku třeba u Karlštejna či Koněpruských jeskyní, blíž ku Praze pak v Prokopském údolí,“ představuje myšlenku průvodců-rangerů Jiří Kvaček.
S krajem v zádech věří, že se geopark brzy podaří prosadit.
„V současné době hledáme člověka, který by se mohl věnovat myšlence naplno. Je jedno, zda půjde o někoho z vědecké branže, nebo člověka spjatého s hejtmanstvím. Je ale nutné, aby komunikoval se zástupci místních akčních skupin i obcí,“ říká Kvaček. Detaily prý je ještě nutné doladit, nicméně je podle jeho slov vše na dobré cestě.
„Uzavřením memoranda se Středočeský kraj, Geopark Joachima Barranda a Společnost Národního muzea zavážou k tomu, že budou podporovat, vyvíjet a rozvíjet spolupráci při budování založení geoparku, jeho zařazení do mezinárodní sítě geoparků UNESCO a že se budou pravidelně setkávat ke vzájemnému informování o naplňování cílů tohoto společného projektu,“ uvedl k vzájemné dohodě Ivo Šanc.
V Česku už pojmenování geopark nese šest zajímavých oblastí. Lidé je najdou třeba v Českém ráji či v Železných horách. Pod názvem Egeria se na západě republiky rozkládá přeshraniční česko-bavorský geopark, další lze navštívit v okolí vrchu Blaník.
Aby se podobným přízviskem mohl pyšnit také středočeský Barrandien, je třeba posvěcení takzvané rady geoparků při ministerstvu životního prostředí.
„Rádi bychom se o vyhlášení geoparku pokusili co nejdříve. Optimistický odhad je půl roku až rok,“ předpokládá Jiří Kvaček. A jak říká, následně by chtěli území dát mezinárodní věhlas.
„Naším cílem je zapsání Barrandienu na seznam mezinárodní sítě geoparků UNESCO,“ dodává.
